Eliška: 776 802 789, Pavel: 739 374 481

O nás

V našich článcích jsou mnoha různými způsoby popsány naše objevy a moudrost, kterou používáme pro práci s klienty na konzultacích, na kurzech, na přednáškách, a také v našich životech. Každý článek v sobě nese poselství, nový netradiční pohled na život a na svět. Jsou to taková poselství moudrosti a lásky z našich vnitřních světů. Máme je v sobě všichni a můžeme jim naslouchat a nechat se jimi vést.

Jsme přesvědčeni, že láska je tou nejcennější energií našich životů, která uzdravuje nemoci i vztahy.

Vše, co jsme ve svém životě prožili, nás vedlo a dovedlo k sobě sama, ke zkoumání našeho života a k objevování zákonitostí našeho tvoření zevnitř. A dovedlo nás také sem, na tyto stránky, na kterých s vámi sdílíme vše, co jsme objevili. Jaká je naše zkušenost?

Naučte se milovat sebe naprosto bez podmínek. Buďte sami sebou, jak nejvíc to jen jde. Jen tak neztratíte svoji sílu. Jen tak můžete ve svém životě být šťastní. A nikdy, za žádných okolností se neopouštějte, neodmítejte, i kdybyste selhali, i kdyby vás odmítli všichni ostatní, vy stůjte při sobě a mějte pro sebe pochopení. Zkoušejte to stále znovu a znovu, dokud se vám to nezačne dařit. Stojí to za tu námahu, protože pokud se opustíte a odmítnete i vy, pak už tu pro vás vůbec nikdo nebude.
Pavel a Eliška

O Elišce

Jsem člověk, terapeut, průvodce, který vede sebe a druhé k objevování zákonitostí tvoření našich životů. Jsem také žena, matka, milenka, vědkyně, analytička a citlivka. A to ještě není všechno. Jsem také odvážná i bázlivá, logická i nepředvídatelná, systematická i chaotická, milující i bojující. Stále objevuji, kdo jsem. A fascinuje mě celý ten proces objevování, kterému říkám život.

Odmalička mě asi úplně nejvíc ze všeho zajímaly vztahy a láska v nich. Vždycky jsem lásku ve vztazích hledala a nacházela ji jen na chvíli. A to mi nestačilo. Chtěla jsem jí zažívat delší čas a víc, nejradši pořád. 🙂🙂 To mi bylo, a stále je, motorem k objevování. Jak to mám udělat, abych byla šťastná, aby mi život fungoval tak, jak si přeji? Jak si mám jít za svými sny s láskou tak, abych nebyla v konfliktu s ostatními? Jak se mám cítit milovaná? Jak mám být důležitá a oceňovaná?

Spoustu let jsem lásku a ocenění hledala vně sebe, ve svém okolí, u svých rodičů, partnerů, dětí a přátel. Chtěla jsem vidět lásku v očích těch, kteří se na mě dívají. Ale neviděla jsem ji. Opakovaně jsem se cítila zklamaná a nešťastná. Měla jsem období, kdy jsem nechtěla žít a kdy jsem nechápala, proč jsem vlastně tady na světě, jaký to má všechno smysl, když prožívám jedno trápení za druhým. Obviňovala jsem celý svět, že mi nedává to, po čem toužím.

Byl to můj veliký omyl, myslet si, že druzí mají tu moc udělat mě šťastnou nebo nešťastnou. A k tomuto omylu neodmyslitelně patří ještě jeden nesmysl, který jsem žila už od dětství. Cítila jsem se zodpovědná za spokojenost a štěstí druhých. Nejdřív jsem se snažila, aby byli spokojení a šťastní rodiče, pak partneři a postupně také děti. Nějak přibývalo těch lidí, jejichž štěstí jsem si myslela, že mám ve svých rukou. A tak jsem se snažila čím dál víc. Byla jsem už unavená tím vším snažením a nešťastná, že to, po čem jsem toužila, stále nepřicházelo.

Byl to můj veliký omyl, myslet si, že druzí mají tu moc udělat mě šťastnou nebo nešťastnou.

Stále jsem dělala vše pro ostatní, ale pro mě málokdy někdo něco udělal. Tenkrát jsem nechápala, proč to tak je. Ani ve snu mě nenapadlo, že já sama jsem tvůrcem toho, jak se ke mně ostatní chovají. Byla jsem čím dál zoufalejší a svoje pocity bolesti a nešťastnosti jsem otupovala alkoholem. Potom jsem se za to obviňovala. A pak jsem se snažila ještě víc a byla ještě zoufalejší. Přesto všechno, někde hluboko uvnitř, jsem nějak věděla, že musí existovat způsob, jak bych i já mohla být šťastná.

V jedné chvíli velikého zoufalství jsem se rozhodla, že vezmu svůj život do svých rukou a už svoje štěstí nenechám na ostatních. Svým rozhodnutím jsem způsobila, že se mi v životě začali objevovat lidé se stejným záměrem. Ti mě inspirovali. Začala jsem číst duchovní knížky, navštěvovat různé kurzy osobního rozvoje. V první chvíli jsem všechno, co jsem se dozvěděla, uchopila postaru. Dozvěděla jsem se, že když chci víc lásky, tak jí musím víc dávat. A tak jsem dávala víc. Ještě víc jsem potlačovala svoje pocity a svoje potřeby  a dávala lásku, nebo spíš svoji představu o lásce, všem okolo. Říkala jsem si: Miluji se a miluji i všechny ostatní. Jenže jsem se necítila líp, ani milovaná.

Vše se změnilo až ve chvíli, kdy jsem začala zkoumat, co se děje uvnitř mě. Obrátila  jsem svoji pozornost dovnitř sebe a zkoumala jsem svoje pocity, místo snažení se o dobré pocity ostatních. Objevila jsem mnoho zákonitostí tvoření svého života. Našla jsem vzorce chování, které se v našem rodě dědí z generace na generaci, kterými si velmi ubližujeme. Pochopila jsem nejen, jak si tato zranění vytváříme, ale také, jak si je můžeme uzdravit.

Zjistila jsem, že to nejcennější, co v životě mám, se nachází uvnitř mě. Jsou to moje pocity a prožitky. Pocit ze sebe sama a to, co jsem prožila, to jediné si s sebou odnesu, až budu z tohoto života odcházet. A k těm pocitům patří i množství lásky, kterou sama k sobě cítím, aniž bych se musela o cokoli snažit.

To nejcennější, co v životě mám, se nachází uvnitř mě. Jsou to moje pocity a prožitky. A k těm pocitům patří i množství lásky, kterou sama k sobě cítím, aniž bych se musela o cokoli snažit.

Ten proces objevování v mém životě není nijak omezen, je nekonečný a neuvěřitelně mě baví. Setkala jsem se při něm s mnoha úžasnými lidmi, kteří mě inspirovali a také mnohé naučili v mém vnějším světě. Potkala jsem se také sama se sebou a s nádhernou moudrostí uvnitř sebe. V mé vnitřní krajině jsem se toho naučila možná nejvíc. A stále to pokračuje.

Dnes sdílím na osobních terapiích i na kurzech vše, co jsem na své dosavadní cestě objevila s dalšími hledajícími a mám z toho velkou radost. Jsem terapeut, který pracuje s psychologií, psychosomatikou, s numerologií, s myšlením i pocity. Jsem také průvodce procesem hlubinné imaginace, certifikovaný Mezinárodním institutem pro výzkum vizualizace, USA a absolvent tříletého výcviku v tomto oboru.

Na své cestě životem jsem si mnohokrát ověřila, že zdroj úplně všeho, co mám ve svém životě, si nosím uvnitř sebe. Zažila jsem, jak jsem změnou svého pocitu ze sebe sama, proměnila svoji realitu. Pochopila jsem, že pokud je něco v mém životě nemocné, ať už je to moje fyzické tělo, můj psychický stav nebo moje vztahy, uzdravím to sama tím, že uzdravím svoje pocity. A vědomí toho je velice osvobozující. Nádherné vědomí toho, že nejsem bezmocná oběť, ale jsem velice mocný tvůrce.

O Pavlovi

Jsem stopař. Narodil jsem se, jako velmi citlivé dítě s pocitem, že ostatní jsou nějak lepší a důležitější než jsem já sám. Narodil jsem se do běžné rodiny, ve které mne rodiče měli rádi do míry svých schopností. Takže mamka byla celkem často obviňující a křičící, táta mi často laskavě naznačoval, že za toto bych se měl stydět. Oba mne měli svým vlastním způsobem rádi a velmi mne podporovali. Ale věděli, co je pro mne dobré a tímto jejich rozměrem jsem se jako dítě nevnímající svoji cenu nechal velmi popřít se všemi důsledky. Nic z toho, co zde píši jsem neuměl vidět a ani uvědomit, natož pak pochopit, případně změnit. Byl jsem dítě, které se prostě snaží, jak umí.
Do života jsem vstoupil, jako člověk popřený a bázlivý, nevidící cenu svoji, a tenkrát jsem to nevěděl, nevidící cenu nikoho. Člověk, který si myslel, že umí milovat, ale zpětně vidím, že lásku jsem do vínku a ani od rodičů nedostal.
Komplikovaný vztah s rodiči jsem pak už jen rozvíjel jako komplikovaný vztah s partnerkou, v zaměstnání a podobně. Byl jsem bázlivým člověkem a dával jsem druhým prostor, aby si mne nevážili, tak jako rodičům a protože se mi nelíbilo, jak se ke mně chovají, zase jsem si já nevážil jich a pak se v mých 33 letech kruh uzavřel a v důsledku mých destruktivních životních představ zkušeností a pocitů jsem onemocněl rakovinou tlustého střeva s následnými recidivami.

Poznáním sebe sama poznávám druhé a veškeré stvoření…

Objevování lásky k sobě nedokonalému je objevováním obrovského zdroje radosti pro můj život…

Tam někde je začátek mého nového života. Začátek mého stopařství, začátek objevování toho, co běžně neumíme vidět a uvědomit a pak ani měnit, co prostě jen žijeme.

Nejprve jsem, jako pragmatik navštívil léčitele a ke své velké nevoli jsem musel uznat, že něco umí, a on mi skutečně tenkrát zachránil život. Ale když mne propouštěl, řekl mi, tvá rakovina je jen vyjádřením, zhmotněním tvé destrukce v emoční a myšlenkové oblasti. A jestli tento svůj rozměr nezměníš, onemocníš znovu a pak už ti nepůjde pomoci. Ale o tom, jaký jsem a co a jak mám změnit mi neřekl nic.
Pár let jsem se zkoušel změnit sám, abych poznal, že bez učitel to nepůjde. Našel jsem si tedy učitele a ten mi ukázal, že pocity a postoje měnit lze a na sobě sama jsem si vyzkoušel, jak velmi citlivě na naše emoční a postojové změny tělo reaguje uzdravováním různých nemocí a problémů.

Velmi mne to zaujalo a tak jsem tento aspekt začal sám zkoumat a jednou jsem se rozhodl opustit svoji dobře placenou práci a začal jsem pracovat s lidmi. A dál jsem se učil a učil a učil. Ve vlastním životě, ve svých vlastních vztazích a při práci s klienty. Narodil jsem se, jako velmi citlivé dítě a tuto velkou citlivost jsem rozvíjel na stále citlivější vnímání sebe a druhých, na stopování vnitřních stavů vědomí člověka, příčin, následků a širších souvislostí.
Velmi jsem tím proměnil sebe a i svůj život, pochopil jsem velmi mnoho o životě a jeho souvislostech a začal jsem vidět, že jen ty souvislosti zahlédnout je velmi, velmi léčivé samo o sobě.
Na své cestě za pochopením sebe a života obecně jsem se začal setkávat s velmi zajímavými lidmi, významnými šamany a indiány přírodních národů, kteří mi ukázali ještě jiný, mnohem nádhernější svět, než zná naše civilizace. Naučili mne jak mnohem lépe čerpat z moudrosti předků a využívat jejich schopnosti. Ukázali mi, jak neuvěřitelně zdeformovaný vztah máme mi civilizovaní s planetou a přírodou. Ukázali i, jak ji lze vnímat jinak, jinými smysly a jak z ní i jinak čerpat, pro život, i pro léčení čehokoli.

Vím že se nemohu změnit, ale vím, že se mohu mít rád takový, jaký jsem a to mne změní…

A protože to co jsem objevil a dál objevuji je opravdu nádherné, úchvatné a proměňující, začal jsem vést roční kurzy, ve kterých se o svoje umění a moudrost s druhými dělím. Učím je tomu, co jsem objevil a u toho si i oni sami poznávají sebe sama, souvislosti svých životů dělají si v nich změny. Objevují svoji neuvěřitelnou svobodu, krásu a velikost. Na těchto kurzech si všichni mohou nastartovat nový život, objevit svoji cenu, objevit lásku a moudrost, objevit nádheru života. Pochopit lépe, co vlastně život je a kam je vede, jak v obecné rovině, tak v rovině jejich konkrétních životů a životních zkušeností. Mohou objevovat úplně nový svět sebe sama, svých nádherných darů a darů jejich předků, které všichni v sobě neseme a všichni je v sobě můžeme objevit.

Jsem stopař, který jde životem a objevuje nádheru tohoto světa.
Který stopuje všechny jeho souvislosti a aspekty.

X