Eliška: 776 802 789, Pavel: 739 374 481

O nás

Jsme přesvědčeni, že láska je tou nejcennější energií našich životů, která uzdravuje nemoci i vztahy.

Vše, co jsme ve svém životě prožili, nás vedlo a dovedlo k sobě sama, ke zkoumání našeho života a k objevování zákonitostí našeho tvoření zevnitř. A dovedlo nás také sem, na tyto stránky, na kterých s vámi sdílíme vše, co jsme objevili. Jaká je naše zkušenost?

Naučte se milovat sebe naprosto bez podmínek. Buďte sami sebou, jak nejvíc to jen jde. Jen tak neztratíte svoji sílu. Jen tak můžete ve svém životě být šťastní. A nikdy, za žádných okolností se neopouštějte, neodmítejte, i kdybyste selhali, i kdyby vás odmítli všichni ostatní, vy stůjte při sobě a mějte pro sebe pochopení. Zkoušejte to stále znovu a znovu, dokud se vám to nezačne dařit. Stojí to za tu námahu, protože pokud se opustíte a odmítnete i vy, pak už tu pro vás vůbec nikdo nebude.
Pavel a Eliška

O Elišce

Jsem hledačka a průzkumnice. Celý život hledám lásku, radost a moudrost. Hledám způsob, jak to mám udělat, aby mi život fungoval tak, abych byla šťastná, jak jsem si odjakživa přála.

Spoustu let jsem hledala lásku a laskavost vně sebe, ve svém okolí, u svých rodičích, u partnerů, u dětí a u přátel. Velmi jsem se snažila vidět lásku v očích, které se na mě dívají. Ale stále jsem jí neviděla. Opakovaně jsem se cítila zklamaná a nešťastná. Měla jsem období, kdy jsem nechtěla žít a kdy jsem nechápala, proč jsem vlastně tady na tomto světě, a jaký to má všechno smysl, když prožívám jedno trápení za druhým. Obviňovala jsem celý svět, že mi nedává to, po čem toužím.

A přesto jsem někde hluboko uvnitř věděla, že musí existovat způsob, jak bych i já mohla být šťastná.

První na co jsem přišla, bylo to, že jsem hledala sice velice usilovně, ale úplně na špatném místě. Hledala jsem vně sebe. Jenže to, po čem jsem toužila, je možné najít jen uvnitř sebe. Nikde jinde to neroste.

Ke štěstí nepotřebuji být dokonalá, ale potřebuji být laskavá a milující k sobě, ke všem aspektům sebe. Milovat ty nedokonalé části mé bytosti se stejnou náruživostí, jako ty dokonalé.

Když jsem začala hledat v sobě, našla jsem celý svět, a možná celý vesmír uvnitř jedné Elišky. Ten svět je velmi rozmanitý, barevný a jedinečný. Jsou tam místa, kde je krása a moudrost. Jsou tam místa, kde je strach a zranění. Jsou tam místa, kde je laskavost a místa, kde je tvrdost. A jsou tam místa, která teprve čekají, až je objevím. Setkala jsem se v tom svém vnitřním světě se spoustou bytostí, zvířat a pomocníků, kteří tam na mě čekají a jsou tam pro mě. Těší se se mnou z našeho společného objevovaní mého vnitřního světa. Učí mě respektovat vše, s čím se tam setkám, učí mě nesoudit a nehodnotit, učí mě uznávat právo na existenci v rovnocennosti.

Budete-li chtít, mohu vás provázet na cestách do vašich vnitřních světů.

Těším se na to, Eliška

O Pavlovi

Jsem stopař. Narodil jsem se, jako velmi citlivé dítě s pocitem, že ostatní jsou nějak lepší a důležitější než jsem já sám. Narodil jsem se do běžné rodiny, ve které mne rodiče měli rádi do míry svých schopností. Takže mamka byla celkem často obviňující a křičící, táta mi často laskavě naznačoval, že za toto bych se měl stydět. Oba mne měli svým vlastním způsobem rádi a velmi mne podporovali. Ale věděli, co je pro mne dobré a tímto jejich rozměrem jsem se jako dítě nevnímající svoji cenu nechal velmi popřít se všemi důsledky. Nic z toho, co zde píši jsem neuměl vidět a ani uvědomit, natož pak pochopit, případně změnit. Byl jsem dítě, které se prostě snaží, jak umí.
Do života jsem vstoupil, jako člověk popřený a bázlivý, nevidící cenu svoji, a tenkrát jsem to nevěděl, nevidící cenu nikoho. Člověk, který si myslel, že umí milovat, ale zpětně vidím, že lásku jsem do vínku a ani od rodičů nedostal.
Komplikovaný vztah s rodiči jsem pak už jen rozvíjel jako komplikovaný vztah s partnerkou, v zaměstnání a podobně. Byl jsem bázlivým člověkem a dával jsem druhým prostor, aby si mne nevážili, tak jako rodičům a protože se mi nelíbilo, jak se ke mně chovají, zase jsem si já nevážil jich a pak se v mých 33 letech kruh uzavřel a v důsledku mých destruktivních životních představ zkušeností a pocitů jsem onemocněl rakovinou tlustého střeva s následnými recidivami.

Poznáním sebe sama poznávám druhé a veškeré stvoření…

Objevování lásky k sobě nedokonalému je objevováním obrovského zdroje radosti pro můj život…

Tam někde je začátek mého nového života. Začátek mého stopařství, začátek objevování toho, co běžně neumíme vidět a uvědomit a pak ani měnit, co prostě jen žijeme.

Nejprve jsem, jako pragmatik navštívil léčitele a ke své velké nevoli jsem musel uznat, že něco umí, a on mi skutečně tenkrát zachránil život. Ale když mne propouštěl, řekl mi, tvá rakovina je jen vyjádřením, zhmotněním tvé destrukce v emoční a myšlenkové oblasti. A jestli tento svůj rozměr nezměníš, onemocníš znovu a pak už ti nepůjde pomoci. Ale o tom, jaký jsem a co a jak mám změnit mi neřekl nic.
Pár let jsem se zkoušel změnit sám, abych poznal, že bez učitel to nepůjde. Našel jsem si tedy učitele a ten mi ukázal, že pocity a postoje měnit lze a na sobě sama jsem si vyzkoušel, jak velmi citlivě na naše emoční a postojové změny tělo reaguje uzdravováním různých nemocí a problémů.

Velmi mne to zaujalo a tak jsem tento aspekt začal sám zkoumat a jednou jsem se rozhodl opustit svoji dobře placenou práci a začal jsem pracovat s lidmi. A dál jsem se učil a učil a učil. Ve vlastním životě, ve svých vlastních vztazích a při práci s klienty. Narodil jsem se, jako velmi citlivé dítě a tuto velkou citlivost jsem rozvíjel na stále citlivější vnímání sebe a druhých, na stopování vnitřních stavů vědomí člověka, příčin, následků a širších souvislostí.
Velmi jsem tím proměnil sebe a i svůj život, pochopil jsem velmi mnoho o životě a jeho souvislostech a začal jsem vidět, že jen ty souvislosti zahlédnout je velmi, velmi léčivé samo o sobě.
Na své cestě za pochopením sebe a života obecně jsem se začal setkávat s velmi zajímavými lidmi, významnými šamany a indiány přírodních národů, kteří mi ukázali ještě jiný, mnohem nádhernější svět, než zná naše civilizace. Naučili mne jak mnohem lépe čerpat z moudrosti předků a využívat jejich schopnosti. Ukázali mi, jak neuvěřitelně zdeformovaný vztah máme mi civilizovaní s planetou a přírodou. Ukázali i, jak ji lze vnímat jinak, jinými smysly a jak z ní i jinak čerpat, pro život, i pro léčení čehokoli.

Vím že se nemohu změnit, ale vím, že se mohu mít rád takový, jaký jsem a to mne změní…

A protože to co jsem objevil a dál objevuji je opravdu nádherné, úchvatné a proměňující, začal jsem vést roční kurzy, ve kterých se o svoje umění a moudrost s druhými dělím. Učím je tomu, co jsem objevil a u toho si i oni sami poznávají sebe sama, souvislosti svých životů dělají si v nich změny. Objevují svoji neuvěřitelnou svobodu, krásu a velikost. Na těchto kurzech si všichni mohou nastartovat nový život, objevit svoji cenu, objevit lásku a moudrost, objevit nádheru života. Pochopit lépe, co vlastně život je a kam je vede, jak v obecné rovině, tak v rovině jejich konkrétních životů a životních zkušeností. Mohou objevovat úplně nový svět sebe sama, svých nádherných darů a darů jejich předků, které všichni v sobě neseme a všichni je v sobě můžeme objevit.

Jsem stopař, který jde životem a objevuje nádheru tohoto světa.
Který stopuje všechny jeho souvislosti a aspekty.

X