DOTAZY

Zde se můžete ptát na způsob léčení konkrétních nemocí, na to jaké jsou jejich příčiny a na způsob léčby vašich konkrétních životních problémů. Pokud uvedete data narození a křestní jména, budeme vám moci říct více informací.

Naše rady nijak nenahrazují odborné lékařské vyšetření, odbornou lékařskou péči a především odborný lékařský dohled. 

Cílem našich rad je, umožnit vám pochopit, že konkrétní nemoci mají své konkrétní emoční pozadí. Pochopit, že prací se svými pocity a svým vlastním způsobem vnímání běžných životních situací můžete své zdravotní problémy výrazně ovlivnit. Pak se vám může stát, že lékař indikuje samovolné uzdravení, nebo výrazné zlepšení zdravotního stavu.

Rady na této stránce vychází z našich zkušeností získaných za mnoho let aktivní práce s klienty.

Než se rozhodnete napsat sem svůj dotaz, prosíme vás, abyste se podívali do dotazů předcházejících, zda jsme zde již váš problém neřešili.

172 komentářů u „DOTAZY

  1. Víťa

    Dobrý den,
    syn David Krmníček narozený 20.5.2017 má 2 měsíce silny ekzem na obliceji a trochu na ruce. Svedi ho to a skrabe si to do krve. V 5ti mesicich mel zanet varlete a antibiotika, od te doby stale rymy a kasel (dcera nastoupila do skolky a vsichni od te doby dost marodime). Maleho kojim, ma masozeleninove prikrmy, ovoce a obcas lepek. Dcera ani ja jsme tyto problemy nikdy nemely. Manzel jako dite ekzemy mel a obcas je ma do ted plus alergii.
    Jak bych mohla synovi pomoci a zbavit ho techto potizi?
    Moc dekuji,
    Víťa Krmníčková

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Víťo

      Váš syn se narodil s výrazným vnitřním konfliktem. Na jedné straně je velmi citlivý, opravdu velmi. Ve své citlivosti je vnitřně velmi nejistý sám sebou a může zažívat značné pocity nejistoty, jak na něj a jeho požadavky bude reagovat okolí. Má z lidí okolo sebe strach, pokud se tváří a jednají nějak negativně. Ve své citlivosti je typem osobnosti břečťan. Potřebuje mít možnost se o druhé opřít, jako ten břečťan.
      Zároveň ale v sobě nese silnou potřebu nezávislosti a svobody pro realizaci vlastních snů, potřeb a představ. On ale neumí skloubit tyto 2 své aspekty své osobnosti. Jít si za realizací svých představ a použít své okolí, jako oporu. Umí vás vnímat spíše s bázlivostí a nejistotou, která mu opřít se o vás neumožňuje. Pak si ale nemůže plnit své sny. Ve svém vnitřním konfliktu se nakonec může chovat dost bojovně. Přičemž bojovnost je vyjádřením vyhrocení vnitřního konfliktu.
      Namítnete mi, je ještě moc malý, toto si ještě nemůže uvědomovat. Nemluvím o rozumovém rozměru, mluvím o emočním nastavení vnímání. To je zděděné po předcích, tedy vás a manželovi a v okamžiku porodu je již jasně definované. Okolnosti jeho života jej, ((jeho zděděné emoční nastavení)), pak jen ovlivňují a rozvíjí… Rodiče, kteří mají více dětí vědí, že každé dítě už od narození má jistý naturel, temperament, který se v průběhu života obvykle výrazně nemění. O tom zde píši.
      Jak synovi pomoci? Podívat se, kdo z vás v sobě popsaný vnitřní konflikt nese. Obvykle je u jednoho rodičů zřejmý a u druhého rodiče skrytě přítomný také. Takže je jednodušší práce rodiče, který si popsané emoční nastavení uvědomuje.
      Pokud tento rodič svůj vnitřní konflikt vyřeší, vystoupí ze své bázlivosti, přijde na to, jaký emoční prostor dítěti dát, aby nemohlo padat do své emoční nejistoty a dítě se uzdraví jakoby samo. Rodič jej z jeho vnitřního konfliktu vyvedl. Aby to ale bylo možné, musí z něj sám vystoupit.
      Rodič sám může tento vnitřní konflikt žít trochu jinak, než jeho dítě a tak sám ekzém nemusí mít. Emoční charakter člověka je vždy genetickou kombinací předků, rodičů. A každé dítě kombinuje charakter rodičů jinak a tak děti v rámci jedné rodiny mohou být emočně značně rozdílné. To že dědíme emoční nastavení a reakce můžeme dobře vidět, když se díváme na děti a vidíme, že se tváří jako jeden z rodičů, často mají jeho gesta, nebo držení těla, dynamiku pohybů… Za tím vším je velmi podobný emoční svět…
      Psychosomaticky, kůže je fyzicky rozhraním mezi vnitřním světem našeho těla a okolím. Komunikace, díky které si vytváříme prostor pro realizaci svých potřeb ve společnosti druhých je stejným rozhraním v emoční oblasti. Rozhraním mezi našimi představami a představami druhých. Jestliže v komunikaci, na začátku té emoční, nějak neumíme jít za svými cíli a na místo toho bojujeme sami se sebou, pak imunitní systém napadá pokožku, bojuje s vlastním tělem…
      Často se stává, že pokud dospělý klient s ekzémem nějak výrazně ve své komunikaci uspěje, ekzém se mu ztratí a pokud se mu pak stane, že nezískal, co chtěl, a on svoje pocity znovu obrátí proti sobě, zase onemocní.
      Práce s rodiči, jsou-li nemocné děti do 16 let jejich věku, se nám při léčení dětí velmi osvědčila…

  2. Vanda

    Dobrý den pane Pavle,

    můj dotaz se týká již téměř roční bolesti v levé kyčli. Zatím nemám zdiagnostikováno, zda je bolest z SI skloubení nebo jiného charakteru. V každém případě jsem udělala vše, co je v mým silách abych si nějak pomohla. Půlroční rehabliltace je bez účinku, možná mírné zhrošení. Protože boles zasahuje až do dutiny břišní, navštívila jsem gynekologa – bez nálezu. Držela jsem desetidenní půst v domnění, že jde o orgánové nebo energetické oslabení – bez úspěchu. Dříve jsem trpěla migrénami, s těmi teď mám pokoj a nebo proběhnou v tak slebé bolesti, že mě nijak zásadně neomezí. Cvičím jógu, jím zdravě… Často nevím, jestli mám kloub šetřit nebo s ním cvičit a zatěžovat.

    Mohl byste mě, prosím, nasměrovat, jak mohu dál postupovat? Narodila jsem se 6.1.1963 v 8,55 hod :-).

    Ještě mě napadá, že mám vztahové problémy ve své původní rodině s příbuznými v ženské linii. Máti a ségra jsou tvrdší povahy a často mě – cíťu – moc nešetří. Jsem na to již za ta léta zvyklá, ale občas mě to zase dostane a někde v hloubi duše „žere“. Naštěstí mám zázemí ve své vlastní rodině a manželovo pochopení.

    Moc Vám děkuji za všechny bytosti kterým pomáháte.

    Vanda

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Vando

      Dívám se na vaše datum narození a velmi se omlouvám za to, co musím napsat. Bude pro vás možná velmi obtížné pochopit mou odpověď. Ale buďte trpělivá a zkoušejte ji číst stále znova, třeba s týdenním odstupem…
      Všichni, chceme-li život, potřebujeme tělo a to v sobě nese geneticky svoji historii. Nejen tu fyzickou, což znamená, že geneticky dědíme vzhled, konstituci a tak, ale i tu emoční. To znamená, že dědíme emoční dovednosti po svých předcích, rodičích. Všichni zdědíme poměrně komplikovaný emoční svět plný protichůdných potřeb a představ. Vnitřní svět s limitovanými schopnostmi mu rozumět a díky tomu s limitovanými schopnostmi si svoje představy a potřeby obhájit. Jestliže vaši předci se k vám chovají tvrdě, nemohla jste tuto tvrdost nezdědit. Ale nemusíte ji umět vidět.
      Když se dívám na vaše datum narození, jste osobnost, opravdu silná a zajímavá žena, od které se druzí mohou odvíjet, ke které mohou druzí vzhlížet a dívat se, jak věci řešit ve svých životech. Osobnost, která druhé může učit vlastním příkladem, jak žít, být šťastný. To skutečně jste. Ale jak jsem napsal, náš vnitřní svět pocitů a představ obsahuje velmi mnoho, často protichůdných postojů a představ. Vy jste zároveň žena lásky. V této oblasti jsou vaše největší lekce a vnitřní konflikty. Lásku potřebujete a potřebujete ji mnoho, ale UMÍTE JI DÁT?
      Lásky máte k dispozici jen tolik, JAK HODNĚ SAMA SEBE MÁTE SKUTEČNĚ RÁDA, JAK SEBE SAMA MILUJETE. A tady se zastavte ve čtení. A podívejte se, JAK VLASTNĚ SAMA SEBE MILUJETE? Jaký máte pocit, když si čtete, že byste se měla milovat? Hodně lidí má pocit nepatřičnosti, sobectví a podobně. A podívejte se dál, kde všude se nemilujete. Kde všude se za sebe stydíte, kde všude se odmítáte. A udělejte si seznam. Možná budete překvapená. Máme se umět mít rádi i tam, kde selháváme, kde nejsme dokonalí, kde jsme udělali chyby. A nemít pocit nezodpovědnosti. Máme se umět mít rádi reální, se všemi nedostatky.
      Jednou jsem měl na jednom kurzu klientku a ta na kurz přišla, s tím, že s ní máma jedná jako s dítětem a ona při tom už má dvě vlastní děti a hodně ji to zlobí. Zeptal jsem se jí, „jak se vlastně před maminkou cítíte, když na vás mluví“? A ona mi odpověděla, „cítím se jako malé dítě“… Dlouho jsme se všichni smáli… Chtít maminku, s pocity dítěte přesvědčit, aby se k ní, jako k dítěti nevztahovala… ((Řešení situací našeho života není v rozumové, ale v emoční oblasti!!! Není důležité, co kdo udělal a jak to udělal, je důležité, jak se u toho cítil. Svoje práva si s chybnými pocit nikdy neobhájíme, není to možné.)) Celý kurz si pak klientka zkoumala, proč má ve svém věku před maminkou pocity dítěte. Postupně své pocity pochopila a tím si otevřela dveře ke zcela jiným pocitům ze sebe sama před maminkou. Ale musela své pocity dítěte pochopit. V okamžiku, kdy se jí podařilo před maminkou mít jiné pocity, uměla maminku zastavit a to bez obvinění a snadno, se smíchem a laskavostí. TO JE NÁVOD PRO VÁS.
      Podívejte se, jak se před druhými cítíte? Možná se cítíte často obviňována, nevážena? To není problém druhých, i když vás obviňují, to je problém váš, že reagujete takovým pocitem. Svými pocity druhým dáváte prostor, aby se k vám tak chovali, jako ta klientka na kurzu. A PAK REAGUJETE STEJNĚ TVRDĚ, JAKO ONI, ODMÍTNUTÍM A NEVÁŽENÍM SI JICH, často jim to nemusíte vůbec říci, třeba ze strachu z konfliktu, ale těmi pocity na druhé prostě zareagujete. A protože jim své pocity neumíte sdělit, neumíte jít do konfliktu tak, abyste se obhájila, jak píšete, to co jste prožila vás pak „žere“. Ale podívejte se na tu logiku předcházející věty. Ony neumí, to ano a vy? Vy také ne!
      A to je zpráva vašich bolestí. Ano, často se k vám druzí chovají krutě. Ale podívejte se na svoje reakce, třeba jen vnitřní. Nejsou stejně kruté, stejně rozezlené, stejně odmítající? Ale vy v sobě nesete velkou potřebu lásky a máte pocit, že když se budete chovat laskavě, bude se k vám láska vracet. A tak se snažíte být vstřícná a laskavá. No, to si klidně buďte, ale pokud nepřijdete na to, jak reagovat laskavě na ty, co jsou k vám krutí a DÁT SI TOU LASKAVOSTÍ HRANICE, bude vás kyčel upozorňovat, že chcete lásku, kterou ale sama neumíte dát právě v těchto situacích. A to nám fyzický svět nikdy nedovolí, chtít něco po druhých, co sám neumím…
      Vy jste ale zároveň na objevování lásky velmi dobře vybavena. Tak ji v sobě k sobě objevujte. A nejde to tak, že staré pocity studu a nedostatečnosti ze sebe sama a vzteku na druhé popřete. Ty je potřeba PŘIJMOUT A LÉPE POCHOPIT. Ony v sobě nesou veškeré potřebné odpovědi, které potřebujete pro vstup do nových pocitů sebevědomí a sebelásky. Bez těchto odpovědí do nových pocitů prostě vstoupit nelze.
      Část vaší osobnosti je velmi empatická a část absolutně ne-empatická. V některých situacích empatií oplýváte a v situacích, kdy vás kritizují empatií hájit své hranice neumíte, tam jste jen a jen tvrdá. To vám říká vaše nemoc.
      Rozhodně vám nedoporučuji kyčel výrazně fyzicky zatěžovat cvičením. Ale i dlouhodobě ji ulevovat může znamenat zničit si koleno druhé nohy.
      Celé to má řešení v emoční oblasti. Tam investujte energii… Ale jak jsem psal na začátku, pochopit zde napsané a uzdravit se tím je velmi, velmi obtížné. Při uzdravování vždy potřebujeme mluvit o konkrétních příhodách a popsané pochopit v konkrétních emočních řešení konkrétních situacích a to je mimo možnosti této rubriky. Takže téměř vždy lidé potřebuji ze začátku vedení odborníka. I já jsem jej potřeboval.

  3. Jarda

    Dobrý den, pane Poloku,
    prosím vás, chtěl jsem se zeptat na mé zdravotní potíže. Již několik let se mi v oblasti ledvin objevují tukové bulky.Lékař mi je vždy odstraní,ale za nějaký čas se objeví znovu.V poslední době mě také trápí zvýšený tlak a problémy s páteří , hlavně bederní, což si ale myslím, že je důsledek mého zaměstnání.Mé datum narození je 1.3.1975. Moc děkuji za odpověď Jarda

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Jardo

      Nejdřív se omlouvám za dlouhé čekání, ale nějak jsem zavalen prací…
      Tukové bulky ukazují na strachy, jsou li v oblasti ledvin, na strachy ve vztazích, strachy být sama sebou se všemi emocemi i pocity, třeba vzteku, nešťastnosti, frustrace, zlosti.
      Máte dilema, jste společenský, víte co chcete, umíte si za tím jít, nicméně v partnerství, možná ve vztahu k některému z rodičů jste nejistý a svým způsobem se bojíte, že vztah rozbijete, zničíte a že vás dotyčný odmítne, opustí. Zkrátka, jste v tomto vztahu svým způsobem závislý… To vám nevyhovuje a když to tak je, umíte bojovat. Ale kruh se uzavře, jak bojovat s člověkem, na kterém jste svým způsobem závislý, se kterým si neumíte představit, že by jste se rozešel… Před kterým máte strach dát najevo vaše skutečné emoce třeba v zteku a zloby?
      Vztahy pak, na místo, aby vám dělaly radost, vytváří pocit omezování a nesvobody, který vám nevyhovuje a to vyjadřují vaše problémy s páteří. Říkáte, mám je z titulu práce. Ale podívejte se na to tak, mají problémy se zády tak, jako vy všichni, co pracují jako vy? Když ne, tak co je tedy u vás jinak?
      Vše jde opravit, změnit, uzdravit… Jen je potřeba, ve vašem případě, lépe pochopit ty strachy a následný pocit závislosti… Nebojujte se svými strachy, ale prozkoumejte je, chce to čas a věnovat se jim,
      vnímat je a NEŘEŠIT JE, NEHLEDAT ŘEŠENÍ, TO SE OBJEVÍ SAMO, AŽ BUDETE SVÝM STRACHŮM DOSTATEČNĚ ROZUMĚT. SVÉ STRACHY MÁTE LÉPE CHÁPAT.
      A asi budete potřebovat na nějakou dobu i odborné vedení. Ale až svoje strachy prozkoumáte, budete překvapený, začnete svůj svět a život chápat jinak a velmi se vám uleví… Tukové bulky se samovolně ztratí a záda přestanou bolet, protože se uzdraví sama… Pokud se tomuto svému životnímu tématu budete věnovat, do půl roku můžete být fit…
      Nemoc vám říká, že se máte naučit dělat co vás baví a naplňuje a že z toho můžete mít radost a že to nevylučuje aby to samé nemohla prožívat vaše partnerka, nebo vaši rodiče… Že vaše radost z toho být sám sebou nevylučuje radost z toho být sám sebou u vaší partnerky, nebo vašeho rodiče.

  4. Nada

    Dobry den pan Polok,
    dcera (narodena 22.8.1996) ma uz dlhu dobu migreny. V poslednom case su velmi caste, ma ich takmer kazdy druhy den. Viete nam poradit?

    1. Pavel Polok

      Dobrý den

      Migrény se u nás léčí poměrně dobře. Datum narození dcery mi říká, že v sobě nese vnitřní konflikt. Na jedné straně je velmi citlivá a ve svých pocitech se neumí vyznat, protože jich v sobě má hodně a protichůdných a na druhé straně potřebuje mít věci ve svém životě podle sebe, potřebuje v něm mít svobodu, na názor, jednání, projev. Ale s takto nastavenými pocity si svoji svobodu prostě obhájit nemůže. Když bude mlčet, vytvoří konflikt v sobě, mezi tím, za čím si chtěla jít a za čím si šla. Když bude mluvit, vytvoří konflikt ve svých vztazích, protože si chce obhájit svoje práva s pocity, se kterými to prostě nelze.
      Dám příklad, na jedné straně může mít pocit, že něco chce mít ve vztahu a na druhé straně může mít pocit strachu nebo viny si za tím to chtít jít. V případě vaší dcery jsou to oba pocity, strach a nejistota i vina. Výsledek v jejím případě je konfliktnost, útočnost a uzavření se do izolace, která ji ale velmi, velmi nevyhovuje, protože vztahy opravdu potřebuje. Bez nich se cítí velmi nejistá.
      Dcera se tento problém snaží vyřešit v rozumové rovině, kdo na co a proč má, anebo nemá právo. Ale tam řešení nemůže najít, protože tam není, je v rovině emoční. ((S pocitem viny nikoho nemohu přesvědčit, že vinen nejsem, a tak i když vinna není, je okolím úspěšně obviněna)). To intenzivní přemýšlení, které často běží na pozadí a člověk si jej už ani není vědom vede k přetížení a následně překrvení určité oblasti mozku. Mozek tento stav nějakou dobu umí mít pod kontrolou, ale pokud je přetížení a překrvení velké, „rozlije“ se nakonec do celé jedné hemisféry a vznikne migréna.
      Jak dceři pomoci? Pokud by chtěla sama přijít, umíme ji pomoci. Umíme ji pomoci uvědomit si vazbu mezi jejím emočním rozměrem a reakcí druhých na ni. A pomůžeme ji řešení najít. Pak vždy migrény ustoupí, i ty, které jsou způsobeny bloky krční páteře – problematickou komunikací.
      Pokud ale dcera nebude mít pocit, že by svoje problémy chtěla řešit touto cestou a rozhodně právo na takový názor má, a je potřeba jej respektovat, pak stačí, když přijede jeden z vás rodičů. Dcera svůj problematický emoční rozměr musela někde zdědit a musí jej minimálně s jedním z vás i žít. Pak když vám, jednomu z vás pomůžeme s tím, proč a jak jinak emočně reagovat na jednání dcery, dceři se uleví taky, vaši emoční změnu akceptuje a začne sama používat. Svojí změnou vaší emoční složky vyvoláte změny u dcery. Jde to celkem dobře, i když je to cesta k uzdravení trochu pomalejší.

  5. Michaela

    Dobry den,rada bych se prosim zeptala,z ceho se muzou delat cervene tecky na kuzi? Jiz jsem podstoupila radu vysetreni na hematologii a na nic se neprislo. Nejdrive jsem tyto drobne tecky mela na nohou,kde uz nyni nejsou,ale ted je mam na pazich. Takove drobne krvaceni do kuze. Mam to asi rok a pul a obcas se mi udelaji i modriny jen pri lehkem tuknuti. Na zlucniku mi byl diagnostikovan polyp,ale to asi pry nema souvislost. Me datum nar.26.7.1979. A jeste bych mela prosim dotaz k synovi Dominikovi,nar.6.10.2013,neustale ho trapi zadni ryma a nechce komunikovat s dospělými. Mnohokrat dekuji. S pozdravem,Michaela K.

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Míšo

      Jaká jste? Citlivá, potřebující vztah, ve kterém máte zázemí, máte hluboký soucit s druhými, a svým způsobem jste sama v sobě sama sebou velmi nejistá… Ale co ve svém životě potřebujete?

      SVOBODU!!! Na názor, životní cestu, životní rozhodnutí, svoje názory a představy.

      Ale právě tuto svobodu neumíte v mnoha situacím dát druhým. Máte svůj vlastní morální kodex, představu, co se má a nemá. Jak by se měli chovat muži, ženy, muži k ženám a obráceně, rodiče k dětem a obráceně.
      Díky svému soucitu a potřebě lásky a citlivosti umíte druhým hodně dát, umíte je podpořit.

      ALE BĚDA, KDYŽ SE VYDAJÍ VLASTNÍ CESTOU, KTERÁ JE JINÁ, NEŽ VAŠE PŘEDSTAVY O TOM, CO SE MÁ, CO JE SPRÁVNÉ. JAK TOTO CHÁPETE? JAKO PONÍŽENÍ, NESPRAVEDLNOST? TAM JE VÁŠ VELKÝ PROBLÉM, NA KTERÝ VÁM VAŠI BLÍZCÍ UKAZUJÍ. VY SAMA CHCETE A POTŘEBUJETE MÍT SVOBODU PRO SVOJE NÁZORY.

      Ale namůžete je považovat ze jediné možné a správné. To vám nikdy neprojde, život vám nikdy nespravedlnost nedovolí. Na co chcete mít právo vy, svoboda na názor, postoj, představu, co je dobře, cíl, co a jak vlastně žít, přesně na to musíte dát i svobodu druhým a to neumíte.
      Vy chcete mít právo tvrdě soudit, když jde někdo jinou cestou, než je ta vaše, ale snesete toto jednání od druhých? Nehroutíte se náhodou pod tíhou pocitu, jsem tak nešťastná, že se ke mně tak chová? Tolik jsem toho pro něj udělala a on toto, je ke mně tak tvrdý. Ale tak to vůbec není a je pro vás velmi, velmi těžké to pochopit. On si jen bere stejná práva, jaká si berete vy sama. Jen jeho představy o tom co je správně a ne, o cílech a postojích jsou jiné. A má na ně právo, když vy chcete mít právo na svoje představy. Tento konflikt vašeho života ale prostě řešit neumíte. Máte pocit, že byste se musela všeho vzdát, včetně sebe a tak to není.

      Jak z toho všeho ven?
      Cokoli si ceníte ve svém životě, jakkoli jinak to má ve svém životě partner, rodič, dítě si musíte cenit u ostatních také – jen to je spravedlnost a jen to vám život dovolí.
      Dobře tedy, nevzdávejte se svých názorů představ a potřeb, ale nechtějte, aby se stejného vzdali druzí pod vaší vlajkou vašeho to přece není správně. Jediná cesta k překlenutí názorových a jiných rozdílů, které všichni máme a jsou v naprostém pořádku je nebrat si navzájem svoje názory a potřeby a nekritizovat je. Řešením je zajímat se, proč právě druhý má takovou představu, které vy vlastně nerozumíte a třeba vás i zraňuje. Jen to je láska, vy máte svobodu pro sebe a své cíle a názory a tak tuto svobodu ve vašem světě musí mít i druzí. A nebojte se, láska, SKUTEČNÁ LÁSKA tvoří hojnost, právě díky tomu, že všichni mohou mít vše a nikde nic na sebe nenaráží. Ale představa, vždyť jen toto je správně tvoří chudobu, v jakékoli oblasti života. Nic není možné, vše na sebe naráží, moje potřeba na tvoji, můj názor na tvůj.

      Toto, co jsem zde popsal, jako rozumový konstrukt se ale musíme neučit žít emočně. Musíme přijít jak to udělat, abychom měli pocit, že moje cíle nemůže nic ohrozit, jen tak pak budeme schopní druhým dát skutečně prostor pro jejich cíle a třeba i destruktivní jednání a nezasáhne nás to a o své cíle nepřijdeme.

      Tento emoční rozměr pomáháme uvědomit a opravit na setkání u nás kanceláři.
      Takže díky vašemu nastavení, kde až příliš často padáte do pocitů křivdy a do pocitů „je to nespravedlivé“, si pak neumíte obhájit to, co byste chtěla žít a jste nešťastná. Pak se objevují vaše skvrnky. Stačí přijít na to, jak dát druhým svobodu tak, aby vás to nezasahovalo a abyste měla věci podle sebe a oni také a vše se spraví samo.
      Tělo nás velmi jemně vede, říká nám, kde a jakou děláme ve svém životě chybu, přestanete li ji dělat, samo se uzdraví, umí to velmi dobře. Stačí jen rozumět jeho správám a umět udělat změny sebe sama. Ta pak spustí změny druhých. Chtít to obráceně je nesmysl, který všichni zkoušíme 😀.
      Problémy vašeho syna jsou naprosto stejného charakteru, jen jinak emočně uchopeny. Žije představu, že druzí jej svojí svobodou, kterou ale on sám potřebuje také, ZRAŇUJÍ. A tím vytváří svoji hlubokou vnitřní emoční nešťastnost. Neumí se díky ní PROSADIT a padá do izolace, ve které je ale nešťastný. Je vnitřně, emočně velmi nejistý a tak se uzavírá, ale pak se neprosadí.
      Na tyto pocity reaguje nosní mandle, která chronicky zduří a pak neplní svoji funkci imunitního orgánu, ale funguje právě naopak, hromadí se na ní viry a bakterie a tělo se jich snaží zbavit hlenem. Lidé takto postižení obvykle smrkají nejvíce ráno a nejde jim se dovysmrkat. Často to vypadá, jakoby měli chronickou běžnou rýmu.
      Uzdravte svůj emoční svět a uzdraví se i ten synův. Budete mu mnohem více rozumět a budete s ním umět jednat tak, aby objevil svoji odvahu a vše se uzdraví. Říkat mu, musíš být odvážnější, když vy sama neumíte být nebude fungovat.

      Míšo, to co jsem vám zde napsal pro vás nebude snadné pochopit, ale stojí vám to za to to zkusit. Jste velmi zajímavé, citlivé, ale zároveň i obdivuhodně odvážné děvče, plné entuziasmu. Můžete žít opravdu zajímavý život a být velmi inspirující pro druhé.

      Bez odborné pomoci u nás v kanceláři, nebo u někoho, který umí pracovat s pocity to ale nepůjde.

  6. Jana

    Dobrý večer, chci se jen zeptat, co dělat v případě, kdy je člověku v místě sedmé čakry vyříznutý kus kůže ( z důvodu melanomu). Tím se ta čakra odstranila a nedá se nijak „nahradit“ ? Asi to zní hloupě ale v čakrách se fakt nevyznám. Děkuji předem, Jílková.

    1. Pavel Polok

      Dobrý den

      Žádná čakra, ani ta sedmá se takto odstranit a ani poškodit nedá, ale přemýšlel bych proč mám melanom. Samozřejmě, na jedné straně je to důsledek vnějších vlivů, jako je chemizace prostředí a změna spektra slunečního záření, ale pořád je tu otázka, proč někdo takto exponovaný onemocní a jiný stejně, nebo více exponovaný zůstane zdravý…
      Naše tělo nás velmi jemně veden naším životem. Jeho fyzická kondice je velmi jemně provázána s našim emočním nastavením a s naší schopností žít a tvořit představu radosti a štěstí.
      Když začneme ve svém emočním nastavení dělat více a závažnějších chyb a když nám díky tomu začne ze života unikat pocit radosti a štěstí v nějaké oblasti našeho života, pak nám tělo svými zdravotními problémy, začne naznačovat, co a kde a jak děláme špatně. Typ, způsob a místo nemoci přesně ukazují na náš emoční problém a tak se dá z nemoci přesně vyčíst, co a kde děláme a pak žijeme chybně.
      Tělo nás tímto velmi jemně vede k radosti štěstí a lásce… Je to náš kompas, neboť v životě se lze velmi snadno ztratit na velmi mnoho způsobů…

  7. Daniela

    Dobrý den pane Poloku,
    chtěla jsem se Vás zeptat na zdravotní problém,který mám. Při preventivní gynekologické prohlídce mi chtěl lékař odebrat vzorek z čípku,ale ten začal při jemném doteku velice krvácet,tak jsem byla odeslána na další vyšetření a celá situace se opět opakovala .Lékaři zatím neví,proč se toto děje a rozhodli se pro konizaci a hysteroskopii(snad to píši dobře) v celkové narkóze,ještě stále čekám na výsledky z druhého odběru. Uvažuji,jestli vůbec tyto zákroky podstoupit,když nemám žádné příznaky,bolesti atd… a mám pocit,že se to tím stejně nevyřeší. Jenže obava z rakoviny tam je.
    S partnerem mám dobrý vztah,takže bych ráda věděla,které emoce mi tyto problémy způsobily.
    Moc děkuji za odpověď a určitě bych Vás ráda návštívila. nar.jsem 18.10.1970. Daniela

    1. Pavel Polok

      Dobrý večer Danielo

      Váš problém nemůže vzniknout jinak, než ve vztahu s mužem – pocity – zraněná jednáním muže se ztrátou radosti ze vztahu a své role v něm. A rozumím tomu, že s partnerem máte hezký vztah a nijak tento fakt nezpochybňuji. Nicméně v tom vztahu, v tom jak vnímáte roli svoji a roli partnera zřejmě někde děláte chybu.
      Co mi říká vaše datum narození.
      Jste na jedné straně silná osobnost, která má potřebu své názory a potřeby komunikovat otevřeně až rázně. Ale je tu „ale“, které tuto potřebu otevřenosti blokuje. Pak, pokud stojíte před konfliktem s partnerem, můžete se snažit jej překonávat, nějakým „uhnutím“ do idealismu, možná spirituality, nebo do ignorování problému. To vás může mást a vést vás do určitého sebeklamu. Vše může dál komplikovat váš způsob komunikace, může pro vás být krajně obtížné zformulovat a vyjádřit své city. Potlačená emocionální energie, která se díky těmto dvěma problémům ve vás může hromadit může vytvářet napětí, a následně zdravotní problémy. Může vás vést do určité emoční lability.

      Asi si myslím, že nemá smysl honit duchy, ale podívat se na problém v kanceláři, to co máte v datu narození si nemusíte uvědomovat. A nebojte se, neznamená to, že by s vašim vztahem bylo něco špatně, obvykle stačí změnit některé postoje a způsob řešení některých denních situací ve vztahu a vše je OK.
      Nicméně v tomto případě vám nedoporučuji problém neřešit. Pomalu se dostáváte do věku, kdy se takové nestandardní věci děvčatům stávají. Takže je potřeba se na problém podívat buďto alternativně anebo u lékaře, ale vždy pod jeho dohledem. Na alternativní léčení si můžete domluvit odklad zákroku. Pokud budete úspěšná, nebude zákrok potřeba.

      Zde si nemyslím, že by to tak bylo, ale nemoc může také ukazovat na nějaké vaše zranění v partnerství ve vaší osobní historii, které můžete mít nějak nedořešené. Můžeme mít pocit, že čas zranění zahojil, ale často stačí se dotknout konkrétních událostí, ve kterých jsme byli zraněni a můžeme být velmi překvapeni, nezmenšenou silou našich pocitů. Ty pak mohou onemocnění způsobit.
      Někdy tento zdravotní problém ukazuje na komplikovaný vztah s otcem.

  8. Jen žena

    Děkuji mockrát za osvětlení problému, viz níže. Jen doplním, že mi lékař chce odebrat ledvinu. Jedná se o angiomyolipom, který je složený z cév,tuku a svalové hmoty a při prasknutí díky cévám dochází ke krvácení a tím se stává nebezpečným, prý pak člověk moc šance přežít nemá. Nevím, co mám dělat. Nechci přijít o ledvinu ani riskovat. Nechvi zemřít jako můj otec, který nešel na operaci a zemřel na zauzlení střev.

  9. Jen žena

    Dobrý den milý pane Poloku a paní Bučková, prosím vás o radu. Mám na levé ledvině četnější lipomy, dle posledního UZ se jedná o angiolipomy z nichž největší má skoro 4 cm, což už vyžaduje nějaké řešení. Zvětšení proběhlo v relativně krátkém čase. Také mám ostruhu na pravé patě. Nyní u mne proběhla nepříjemná střevní viróza, průjem a zvracení předcházelo tomu horko, bublání a bolest v celé oblasti trávícího traktu, zimnice, nedalo se ani moc spát. Manžel má zase několik let lipom na zádech uprostřed páteře cca oblast solarplexu vel.asi 6cm, viditelný na pohled. Předtím měl ledvinový kámen, odstraněn chirurgicky. Také má večer po ulehnutí pocit horkosti v chodidlech, po nakrémování se to zlepší. Omlouvám se za neuvedení jména, máte toho jak se dívám hodně a budu ráda za obecnou odpověď. Vím, že jsem toho v životě hodně nezvládla a pokazila, spoustu věcí si uvědomuji. Nejsmutnější je vidět to na dětech. Děkuji mockrát za váš čas.

    1. Pavel Polok

      Vážená

      Stačilo by nám křestní jméno a datum narození, abychom vám mohli říct více a konkrétněji… Nicméně neuvedení jména je v kontextu se zdravotními problémy.
      Tukové nádory jsou celkem běžné a pokud nebolí, nebo nějak hodně nerostou, obvykle je většina lékařů jen sleduje.
      Tukové bulky vyjadřují naše pocity ohrožení v daném místě těla, v dané emoční oblasti. Vyjadřují náš strach. Jestliže se vyskytují uvnitř těla, v oblasti levé ledviny, je to zpráva, že si ji před něčím, někým potřebujete chránit, že se v daném místě cítíte nějak ohrožená, něčeho se bojíte. Ledvina je místo, které umí rozlišit, co je pro naše tělo prospěšné a co prospěšné není a odfiltrovat neprospěšné látky z krve. I my ve svých životech musíme umět rozlišit, jaké naše pocity a jednání a rozumové postoje pro nás prospěšné jsou a jaké ne. Jako byste se bála, že je tato vaše schopnost rozlišovat a A PAK JEDNAT nějak v ohrožení, že si ji neobhájíte.
      Už přímo ledvinové kameny jsou o strachu, i když trochu trochu jinak. Mám dlouhodobý, chronický strach, něčeho se bojím, že selžu, že druhé zklamu, z čehokoli, a o svém strachu neumím s nikým mluvit – takto vzniká písek v ledvinách a ledvinové kameny.
      Lipom na páteři, ve výšce solar plexu zase říká, že nějak neumím vnímat svoji cenu, jako člověka a pak mám strach z důsledků svého jednání.
      Partneři se vždy vzájemně vyjadřují a tady vidím obraz dvou lidí, kteří se oba bojí, každý jinak. Mohou si ve svém strachu i ubližovat, ale rozhodně to nedělají záměrně, prostě pod vlivem strachů neumí situace, do kterých se dostávají řešit lépe.
      Ostruha zase říká něco o zraněních při snaze o prosazení se ve fyzické realitě, při prosazení se před muži obecně. A příčinou může být zase strach být sama sebou a třeba si svoji přirozenost a integritu bránit a ubránit.

      A řešení?

      Každý si je za svůj svět, svoji realitu, za to, jak se v jeho realitě chovají druzí zodpovědný sám. Je to tak i v přírodě, aby si jedinec v přírodě něco obhájil, musí disponovat dostatečnou silou. Pokud jí nedisponuje, neprosadí se. V přírodě to chápeme a říkáme tomu evoluce, chápeme, že se prosadí jen ti silní a zdatní, že ti silní jsou úspěšní a vytváří pokračování rodů.
      My chceme být ti slabí a obviňujeme okolí a často i sebe. To nám nikdy nebude fungovat. Všichni, pokud chceme žít radost a seberealizaci musíme objevit svoji emoční sílu na sebeprosazení se v daných podmínkách a ve společnosti svých blízkých.
      Vaše problémy a problémy manžela vám říkají, prozkoumejte svůj strach, jak jej používáte, kde, a proč, a jaké máte díky němu výsledky? Podívejte se, po kom jste svoje strachy zdědili a jaké výsledky měli oni. Pokud si dáte tu práci a skutečně to uděláte a může vám to nějakou dobu trvat, uvidíte to. Uvidíte, jak je strach je pro nevýhodný a začnete hledat.
      Můžeme vám se zkoumáním vašeho strachu pomoci. Pomůžeme vám najít způsob, jak z něj vystoupit. Vaše zdravotní problémy pak ustoupí samovolně, pokud se vám to skutečně podaří. A objevíte ještě radost a štěstí pro sebe a své děti.
      Nemoci jsou tu, aby nás upozornily na naše emoční destrukce a velmi pozorně a jemně nás z nich vedly ven. Rozhodně bychom se za své problémy neměli stydět, VŠICHNI NĚJAKÉ MÁME. Přišli jsme se sem učit a tak je přirozené neumět. Často jsme od předků, rodičů zdědili rozsáhlé emoční oblasti, které nejsou funkční. Je na nás se za to nestydět, nezlobit se, ale prozkoumat to, co rodiče neuměli a my zdědili a najít nová emoční řešení a tak seberealizaci a radost z ní.

  10. Fulikova Dagmar

    Krasne pondeli preji, asi ne nahodou jsem dnes objevila vase stranky a urcite bych se na vas obratila s problemy sveho pritele a vnuka . Nyni se chci zeptat na svuj problem. Z dovolene jsem si privezla velky zanet v pravem prsu a nikdo mi nedokaze vysvetlit, proc se to stalo nebo z ceho se mi ten zanet udelal. Mockrat dekuji za odpoved, pokud bude potreba zavolam nebo se objednam na terapii. Zacalo mi to s teplotami 4.8., 5.8. byla nasazena ATB, v sobotu 12.8. dobrany. Zitra mam jit na KO. Jeste jednou velke diky za vasi ochotu. S pozdravem Fulikova Dagmar , nar. 21.5.1969.

    1. Pavel Polok

      Vážená Dášo

      Jste velmi pečující žena, nicméně ve svých vztazích potřebujete být svobodná. Můžete mít tendenci se vyhýbat konfliktům, ale život vás učí, že tudy cesta nevede.
      Zánět prsu říká, že jste prožila vnitřní konflikt ve své potřebě pečovat o druhé, možná, na jedné straně jste přirozeně potřebovala péči dát, na druhé straně vám v tom něco bránilo. Možná vás ta péče dělala nějak nesvobodnou, nebo vaše péče nebyla ceněna. Ten konflikt jste neuměla vyřešit a skončila jste v emocích, viny, obvinění, nešťastnosti, které jste neuměla vyjádřit, ventilovat tak, aby se váš vnitřní konflikt vyřešil.
      V životě to můžete mít trochu složitější, v žádném případě se nehodíte za psací stůl, potřebujete si být svá a svobodná, ale jste na to, abyste si toto obhájila příliš citlivá. Tato konstelace vás může učit tím, že vám občas v nějaké oblasti život ztroskotá. Potřebujete se naučit svoji citlivost používat jinak, než ji používáte. Zánět prsu byl upozorněním, abyste tento rozměr, svoji citlivost, prozkoumala, v sobě lépe pochopila a začala ji žít jinak.

  11. Irena Bondarenková

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda byste mohli pomoci synovi s jeho silnými úzkostnými stavy, které se bohužel stále stupňují, přijeli bychom i k vám na sezení, i když s ním je těžké vůbec někam jet, protože se hned bojí, co mu budou dělat. Syn se narodil 24.5.2010, bylo mu diagnostikováno ADHD, PAS a nyní hypotonie. Býval vždy hodně samotář, rozuměl si se staršími lidmi. Ve školce velké adaptační problémy, nechápe sociální vazby a vztahy, neumí si najít kamarády, chová se neadekvátně. Od minulého roku se začal hrozně bát jít kamkoliv sám, ve školce se bavili o tom, že po okolí jezdí muž a bere děti do auta. Od té doby nemohu jít ani krok před ním. to bylo ještě ok, ale nyní na mě nepočká ani minutu sám na bytě než třeba převezmu poštu od pošťáka, i doma na mě stále volá a ujišťuje se, že jsem nešla třeba posbírat prádlo. Nejhorší jsou večery. Nevím, čeho se tak bojí, jednou prý čerti, pak zas zlé sny, každopádně nechce usnout, za každou cenu se snaží udržet oči otevřené, světlo musí svítit a to dříve spával v úplné tmě. usíná kolem půlnoci, pak ráno nemůže vstávat do školky, celý den je protivný, unavený, ale večer opět nanovo. v září jde do první třídy -měl odklad školní docházky a neumím si představit, že v tomto stavu zvládneme školu. Přidaly se i časté nemoci, od ledna téměř neustále, dřív nemocný nebýval.

    Děkuji za vaši radu, pomoc a případný návrh na osobní setkání.
    Irena

  12. Vlaďka

    Dobrý den, pane Poloku, mám na Vás prosbu, zda by se dalo dělat něco s chorobnym lhanim. Má dcera Karolína od 15 let lže, nejsou to obyčejné lži, jsou to dost podstatně věci. Nejdříve to bylo ve škole, dokázala zalhat, že byla nemocná a zfalšovala podpis, jednou vzala sestře peněženku, kterou jsme hledali a pak u ní našli. V 18 letech odešla že školy s odůvodněním, že je těhotná a to těhotenství si vymyslela. Před údajným otcem fingovala těhotenství až do poslední chvíle, pak řekla, že o dítě přišla. Potom opravdu otěhotněla, teď vychovává dítě a mi tvrdila, že dodělává tu školu, kterou předtím nedokoncila. Dnes jsem opět zjistila ve škole, že to vůbec není pravda. A to si v ty dny, kdy je údajně ve škole, nechala syna hlídat tetou. A dnes, když jsem ji řekla, že jsem to zjistila a zeptala se jí proč to dělá, tak mi řekla, že nechtěla nikoho zklamat, tak si to vymyslela. A stále si od někoho půjčuje peníze a pak je nevrací.. Ona od dětství žarlila na svou starší sestru, kterou jsem měla s mužem z 1.manzelstvi,pořád jako by se jí chtěla ve všem rovnat. Byla jsem 2 x vdaná, když měla Karolína 5 let, její otec nás opustil a pak o ní neměl vůbec zájem. Tu starší dceru si otec brával často a ji vůbec. Už to ji asi dost ublížilo. Se starší dcerou jsem nikdy neměla problém, ve škole ji to šlo a vše se jí dařilo. Kdežto Karolína měla problémy ve škole i ve vztahu se mnou, kdy jsem s holkami zůstala sama. To dítě, které teď Karolína má, vychovávala s muzem Stáňou, který nebyl jeho vlastním otcem /vlastní otec neměl zájem /,ale úžasně se o něj staral. Ona teď však Stáňu opustila a s malým odešla za jiným mužem A opět si vymyslela dost zavažné lži na Stáňu, aby vina byla na něm a ne na ní.
    Pane Poloku, myslíte si, že se s tím dá něco dělat? Moc mě to trápí. A ještě jedna věc, její otec taky hodně lhal, může to mít vliv na ni?
    dcera Karolina nar. 13.9.1995, já 17.4.1966, otec Petr 10.12.1959

    1. Pavel Polok

      Vážená Vlaďko

      Odpověď na vaši otázku je velmi jednoduchá a přesto pro pochopení běžnému člověku velmi složitá.
      Svůj charakter DĚDÍME. Ale co to vlastně dědíme? Rozumové pohledy jistě ne, protože rozumový rozměr se v nás buduje prvních cca 21 let života, u každého člověka je tato doba trochu jinak dlouhá.
      Je potřeba podívat se, co je to vlastně fyzické vědomí si sebe sama a vnímání sebe, druhých a okolní reality.
      Všichni v sobě neseme emoční vnímání reality, které jsme vybudovali, když jsme ještě byli zvířaty. Tam odsud pochází schopnost se cítit podřízeně, nadřazeně, sebevědomě, dominantně, odvážně, zodpovědně, bojácně. Tam odsud pochází pocity svobody, nebo strachu před druhými a mnoho dalších… Tento emoční rozměr obstarávají nižší části mozku a především hypofýza s epifýzou – žlázy v mozku, které řídí všechny žlázy s vnitřní sekrecí v těle. A tak hypofýza třeba s nadledvinkami určí, kdy a v jakých situacích se budeme bát, cítit podřízeně, nebo svobodně. Kdy, v jaké situaci, budeme mít schopnost spolupracovat a kdy budeme útočit, nebo vyklízet pole…
      VŠIMNĚTE SI – SCHOPNOST MÍT POCIT JE SCHOPNOSTÍ VYPLAVIT PŘÍSLUŠNÝ HORMON DO TĚLA.
      Konstituční schopnost těchto žláz reagovat na různé situace, a vytvářet v nás různé pocity patří ke konstituci těla, kterou dědíme po rodičích. ROZUM JEN NA TĚCHTO POCITECH PLAVE A ODVOZUJE SE. Máme li díky žlázám s vnitřní sekrecí strach, rozum řekne, bojím se, nepůjdu do toho… Jen více méně naše pocity vyjádří, NEROZHODNE A NEURČÍ ÚHEL POHLEDU. V oblasti REAKCÍ NA SEBE A OKOLÍ se nijak neuplatní, ale uplatní se ve schopnosti věci prozkoumat a pochopit a pak se učit.
      Dacer dědila po vás a manželovi a nedělejte si iluze, na jejím lhaní máte oba „naprosto stejný podíl“.
      Nemohou se najít dva partneři, kde jeden by lhal a druhý ne, to nejde, nepřitahovali by se. Vždy musí lhát oba, jen rozdílným způsobem. Jeden třeba mlčí a druhý aktivně lže. Ale řekněte, neříct – není to jen forma lhaní?
      Nyní budu psát o vás, co mi datum říká, nemusí to být úplně přesně, protože neznám vaše jméno, které máte v rodném listu. A prosím vás, neberte to, co nyní napíši, jako kritiku. Všichni se nějak narodíme, s nějakou přirozeností – emoční konstitucí.

      Nejsilnější vaše negativní rysy jsou,

      špatně se hodnotím v partnerství, díky tomu mohu být ve svých vztazích potlačená a pak arogantní. Výsledkem vašeho života je jistá konfliktnost. Můžete být velmi netýkavá, když máte pocit, že vás okolí nehodnotí kladně a i toto, zde napsané vás může velmi rozladit. Ta netýkavost při negativním hodnocení okolím vaši konfliktnost může ještě výrazně zvýšit. Přitom ale objektivní pozorovatel by viděl, že tam, kde vy vnímáte souzení a posuzování druhá strana žádné souzení nedává. Prostě jen takto vnímáte NÁZORY druhých, jako že vás soudí. Vše popsané ale můžete částečně, nebo úplně skrývat. To může být vaše forma lhaní.
      Kačka vaši konfliktnost zdědila, ale dědila i po tátovi. Ten je velmi, velmi potlačený v sebeprosazení se. Svým zraněním vždy zraňujeme, tak nakonec jeho zranění vypadá tak, že vy máte pocit, že vás jen potlačoval a nerespektoval. Ale není to tak. Má velmi citlivý a vnímavý rozměr, a umí být laskavý. Ale výsledkem jeho života je potlačenost – obdoba vaši zhoršené schopnosti se cenit v partnerství, tam potlačování vzniká, jako přirozený důsledek.
      Takže, výsledek Kačka, na jedné straně velmi potlačená a nevážící si sebe – proto lže a na druhé straně, čím jsme zranění, tím druhé zraňujeme – neváží si i druhých a lže jim.
      Narodila se vám, protože to chtěla a váš emoční charakter dědila, kombinovala také přesně tak, jak si před vstupem do tohoto života naplánovala.
      Vše, co jsem zde o vašich charakterech napsal vám ze začátku může připadat naprosto nesrozumitelné a nesmyslné. ZKUSTE TO NEODMÍTNOUT, ZKUSTE TO NECHAT NA SEBE PŮSOBIT, den, dva, týden, měsíc. A budete překvapená, co vše o sobě zjistíte!!! To bude váš první velký krok k uzdravení si svého života a tím ik uzdravení života dcery.

      Která je zároveň zodpovědná, i rebelka, podřízená, i bojovná, bázlivá i odvážná. V některých situacích si neumí vážit sebe a následně pak ani druhých… Slyšíte to?

      A protože problém je v emočním nastavení, které jsme evolučně vybudovali mnohem dřív, než rozum, vždy bude, stejně tak, jako my všichni ostatní reagovat nejprve pocitově a teprve na svých pocitech, vytvořených hypofýzou a ostatními žlázami, pak bude stavět rozumové konstrukty, jak situace chápat a řešit. Když je ale chybně emoční reakce, bude vždy chybně i rozumový konstrukt na ní postavený. Proto se charakter člověka rozumově mění jen velmi obtížně.

      CO S TÍM? JDE JI POMOCI? ANO JDE. JAK? Změňte sebe. Vzpomeňte si na sebe v jejím věku, jak jste se v různých situacích cítila a jak jste je řešila. Vzpomeňte si na svoje strachy a následnou bojovnost, na svoje hodnocení sebe a druhých. Podívejte se do dětství bývalého manžela, jak on se cítil ve svých situacích a jak je řešil. Z toho určitě složíte obraz chování dcery. A zapomeňte na to, že to špatné dědila jen po manželovi. Když pracuji s klienty, jde jakýkoli charakterový rys dítěte najít v kterémkoli z rodičů. U jednoho vždy zjevně a u druhého často skrytě, ale vždy!!!
      Pochopte lépe sebe a svůj život a budete mnohem méně soudit dceru a ona bude postupně mnohem opravdovější a upřímnější a nakonec i spokojenější… Její život se postupně urovná.
      Pochopte lépe váš vztah s jejím tátou a vystupte z představy, že vám on ublížil. Pochopte, že jste to jen spolu neuměli, naprosto stejnou měrou a vyváženě. Pokud skutečně něco pochopíte, omluvíte se za svoji roli a váš vztah s jejím tátou se urovná a to dceři velmi pomůže najít ztracenou rovnováhu a začne se chovat jinak. A bude to fungovat, jen když opravdu vnitřně pochopíte

      Naše emoční nastavení vytváří náš příběh – náš život, někdo říká osud, jiný karma. A tak neumím li si vážit sebe ve vztazích, budu vždy vytvářet příběh, kde si mne druzí ve vztazích neváží, nebo já si ve vztazích nevážím druhých a pak já, nebo druzí žijeme pocity křivdy…
      Dcera dědila vaše a bývalého manžela emoční nastavení a tak její příběh musí být podobný tomu vašemu. Některé děti nás rodiče někdy kombinují trochu destruktivněji a jejich příběh se pak zdá těžší, některé trochu laskavěji a jejich příběh pak může být hezčí a spokojenější, než náš. Ale rozdíly jsou obvykle jen poměrně malé.
      Pochopte lépe svůj příběh a změňte jej, změňte postoje k tomu, co jste prožila s jejím tátou, změňte postoje k tomu, co prožíváte s Kačkou, TÍM ZMĚNÍTE KAČKU, JEN TÍM.
      Vidím ve své praxi mnoho rodičů, kteří říkají, ale já se změnit neumím, ale po dětech by změny chtěli… Je komické toto vidět.
      Na začátku určitě budete potřebovat odborné vedení, ale časem si poradíte. Sama. Bez odborného vedení na začátku, je ale pochopení vlastního života a života druhých velmi obtížné. Kačka vám svými problémy velmi citlivě vytváří prostor pro to, abyste se svým životem něco udělala, abyste jej změnila. Je to dar, který umí využít jen málo rodičů….

  13. Nada

    Dobry den,
    chcela by som Vas poprosit o radu a pomoc. Pred piatimi rokmi mi nahle vystupil tlak so vsetkymi neprijemnymi fyzickymi prejavmi. Vystupy sa objavovali potom nepravidelne, mozno este dva – tri mesiace niekolkokrat do tyzdna. Potom ustupili. Odvtedy sa objavili len nepatrne jedenkrat do roka, nie az tak intenzivne. Pred mesiacom vsak opat nastala situacia, ked mi nahle vystupil vysoko tlak a pokracovalo to cely tyzden minimalne jedenkrat denne, co ma znacne ovplyvnilo v existencii v ramci osobneho a pracovneho zivota. Odvtedy to pretrvava a uz asi mesiac mam z toho totalne uzkostne stavy, nechut, strach a rozne neprijemne psychicke prejavy. Bojim sa chodit do prace, doma som stiesnena, napata a len cakam, kedy to zase pride….
    Vela citam vase stranky, problemy, odpovede na ne a viem, ze problem je vo mne. Neviem sa vsak tychto pocitov sama zbavit, aj ked sa snazim zamyslat nad tym, co je spustacom tychto vystupov a co je pricinou mojej uzkosti a neustaleho vnutorneho napatia. Myslim si, ze od detstva neustale bojujem proti niecomu, ale hlavne proti sebe (liecim sa aj na stitnu zlazu s vysokou davkou liekov), nedokazem prijat veci (aj v tomto pripade zmierit sa s tym, ze tieto situacie zvladnem a prekonam, ze prejdu), bojujem v partnerskom vztahu (nesuhlasim s nazormi manzela na vychovu a spravanie voci dcere, aj ked viem, ze to je jeho postoj), mam napätie pri odbornej priprave do prace napr. na dalsi den (aj ked nemam mat preco, ale zase proti niecomu vnutorne bojujem a cele ma to stresuje, vyvolava vnutorne napätie, tlak, stres…).
    Pisete, ze vsetky problemy treba hladat v detstve. Zila som v rodine, kde otec bol casto opity, bol agresivny voci mame a ja som tym trpela a hanbila sa. Z domu som odisla v osemnastich rokoch na internat na VS. Rodicia este ziju, vztahy sa upokojili, ale nie som s nimi casto. Byvame od seba daleko.
    Cely zivot zijem v akomsi strachu, krci, dokazovania si niecoho a boja proti sebe. Doprajem radsej vsetko svojej dcere, k sebe som setrna, nedoprajem si pozitok. Som rada sama, jedine, co dokazem, je odist do prirody,inde sa bojim.
    Podporu v rodine nemam, nechapu tieto stavy. Dcera tiez bojuje s manzelom, neustale sa hadaju. Aj ked chodi na VS v mieste bydliska, chce odist do prenajmu, co som jej povolila, lebo manzelovym spravanim dost trpi.
    Aky je Vas nazor?
    Ako sa uvolnit? Ako to podchytit a prist na pricinu a riesit to s trvalym ucinkom.
    Velmi pekne dakujem za odpoved.
    Narodila som sa 14.9.1966.

    1. Pavel Polok

      Vážená Naďo

      Omlouvám se za zpožděnou odpověď, ale nějak mám opravdu hodně práce.
      Jak začít? Asi hlavní, co byste měla vědět je…

      JSME TÍM, Z ČEHO JSME VZEŠLI A NEUMÍME TO VIDĚT.

      Umíme žít jen to, co nám ukázali rodiče. A tak mamka to neuměla s tátou, vy to neumíte s partnerem a dcera také vztah neumí. Co to říká? Ve vašich rodových liniích neumíte vztahy a najdete si partnery, kteří mají podobný problém.
      Takže první, co potřebujete vědět, že ve vašem životě není problémem muž, kterého vedle sebe máte, ale vaše schopnosti s ním vytvořit funkční vztah. PROSTĚ JE NEMÁTE. Váš partner je na tom bohužel stejně.
      Říkám tím, že to není tak, že za to, že ve vztahu nejste šťastná může manžel. Prostě vztah neumíte vytvořit.

      Co o vás říkají čísla – především, neumíte si vážit sebe ve vztahu. A není to o nějakém dokazování si a partnerovi. Prostě neumíte vidět svoji cenu, cenu svých pocitů, potřeb a představ. S tím jste se nenarodila a tak jste si tento rozměr ve vašem dětství ani nemohla obhájit. Pak vám nezbývá, než odcházet, anebo bojovat, obojí je špatně…
      Neumíte si vážit svých pocitů, potřeb a představ, třeba o výchově dětí a tak je neumíte prezentovat, tak aby si jich vážili druzí. A vy jdete do boje. Ale protože si neumíte vážit svých pocitů, neumíte si vážit pocitů, potřeb a představ partnera a shazujete mu je ze stolu. NIKDY SE TAKTO NEDOMLUVÍTE NA NIČEM. VÁŠ BOJ BUDE JEN GENEROVAT DALŠÍ A DALŠÍ BOJ. Z obou stran.

      Aby si vážili druzí vašich představ, musíte si vážit vy představ jejich, byť pro vás sebe bizarnějších z vašeho pohledu. Pokud to skutečně budete umět, stane se takový malý zázrak. Začnete si vzájemně s partnerem dávat pro svoje, často protichůdné představy vzájemně prostor. Pak můžete mít a žít co chcete, obhájíte pro vás z dnešního pohledu nemožné. Jen tu jednu podmínku musíte dodržet, vážit si svých i partnerových protichůdných představ stejně a dávat jim stejný prostor. Asi si myslím, že to nejde vysvětlit, je potřeba to zakusit. Ale funguje to dokonale, pokud neuděláte nějakou emoční chybu.

      Tak, jak jste se narodila hodně postojů partnera chápete velmi zkresleně, chápete je jako útok na vaši cenu, jako obvinění, jako nevážení si vás. A pak reagujete velmi vypjatě a ublíženě, zatímco byste měla reagovat klidným zájmem o postoje partnera se sdílením svých pocitů. Vytvářela byste tak prostor, ve kterém by se poznenáhlu zase partner zajímal o vaše postoje. To je emoční prostor, ve kterém se dá domluvit na čemkoli.
      Tak, jak jste se narodila, máte osobnost mága, člověka který potřebuje určovat a řídit vše ve svém okolí, včetně vašich blízkých. Ale schází vám právě ten pocit cena sebe sama, abyste takto žít mohla.

      Až pocit cena objevíte, můžete tuto svoji představu bez problému realizovat a druzí se vám rádi podřídí.

      Vysoký tlak, říká, že žijete pod velmi vysokým psychickým tlakem. A vytváříte jej v sobě VY SAMA tak, že chcete řídit a ovlivňovat věci a blízké, ale nedisponujete příslušnými pocity a představami a tak se vám věci, ovlivňovat nedaří. Přidávají se pak velké strachy, když si svoje neobhájíte, jaké to bude mít důsledky a tím vytváříte další tlak.
      Vaše problémy se štítnou žlázou jsou jen reminiscencí na stejné téma, jen trochu jinak. V komunikaci chcete dosáhnout něčeho, na co nemáte schopnost mít pocit.

      Co s tím vším? Všimla jste si jak jsem odpověď napsal? Všechny problémy vašeho života vidím ve vás, jak jinak. A kdyby přišel váš manžel, viděl bych příčiny jeho problémů jeho života zase všechny v něm. Stačí, když přijde jeden z vás a vyřeší si své problémy. Vyvede tím i svého partnera, jakoby mimochodem z jeho destrukcí a najednou je vše OK. Všichni velmi rádi vstoupíme do laskavosti, i když se tomu ze začátku díky rodovým představám můžeme velmi bránit.

      TOTO JE NOVÝ POHLED, JAK SE NA PROBLÉMY SVÉHO ŽIVOTA A PARTNERSTVÍ DÍVAT. Nechte jej na sebe působit, má velmi mnoho důsledků.

      Až objevíte svoji cenu jako člověka sama před sebou, až objevíte laskavost k sobě, stane se kouzlo, i ostatní s jejich velmi odlišnými představami budou mít pro vás stejnou cenu. A najednou budete mít cenu pro druhé. To je to, co hledáte, to je to, co se potřebujete naučit, to je to, k čemu vás vaše zdravotní problémy nějakou dobu budou vést. A váš dotaz je jeden z kroků k pochopení toho, odkud a kam se vás vaše zdravotní problémy snaží směřovat.
      A věřte, povedou vás velmi trpělivě. Možná ne nepodobně, jako vašeho tátu vedl jeho alkohol. Jen táta mu neuměl rozumět… Možná táta chtěl měnit druhé, tak, jako nyní vy. Ale jediný, koho máme právo měnit jsme my sami. Proměna druhých je pak důsledek změn našich.

      Tolik nehezkého se toho událo ve vztazích mamky s tátou. A přestala se točit země? Možná vám to pomůže tolik netlačit, než prací na sobě změníte víc.

  14. Jan

    Dobrý den pane Poloku, už několikrát jste mi odpověděl na mé otázky, týkající se mě nebo našeho synka, za což jsem velice vděčná. Ted bych Vás chtěla požádat o nahlédnutí na zdraví mého manžela. Má problémy s alergii,na kterou se i léčí a také ho trápí dlouhodobě akné(hlavně záda). S alergií se mu pojí i problémy s očima,neustále ho pálí nebo má pocit suchosti či předmětu v oku. Ráda bych znala příčinu a možnou léčbu těchto problémů. Moc děkuji za Váš čas a za Vaši práci.
    Manžel : 18.2.1990
    jeho mamka: 24.9.1969
    otec: 31.8.1970

  15. Lída

    Dobrý den,
    jsem narozená 6.2.1982. Mam dceru a cekam druhe dite. Jsem s manzelem 16 let. On je narozeny 5.8.1979 a hned po narozeni adoptovany.
    Zacnu svym detstvim – v roce a pul jsem se topila a diky memu tatkovi prezila. Pak si moc vzpominek nevybavuji. Rodice se mi plne venovali. Ve skolce jsem byla ve tride primo u mamky, pak ve skole, kde pracoval i muj tatka. Az kdyz jsem presla na stredni skolu, byla na intru, poznala manzela, tak mi prislo, ze konecne muzu zit a trochu dychat. Poznala jsem jeho bajecne rodice, kteri ho adoptovali a najednou mi bylo u nich v rodine lip nez u nas doma. Prestala jsem skoro rodice navsevovat a ani jim to vyrazne nevadilo. Kdyz jsme oznamili, ze cekam dite, najednou chteli vse zmenit a stykat se. Muj tatka pred rokem zemrel – musim rict, ze mi byl hodne blizky a vzdy to mezi nami fungovalo. Od te doby mamka zasahuje do meho zivota a me se to nelibi a uplne se tomu neumim asi branit. Vadi mi kazdy kontakt i fyzický.
    Manzel strida prace, hraje hry, jako by tu s nami nezil. Druhe dite nechtel a ted si i nasel znamost na coz jsem prisla nahodou (neudelal to poprve).
    Ja jsem 2 roky na materske a pripadam si, ze nevim z ceho mit ze zivota radost, ze jsem spis drsnej chlap a uz ve me neni nic zenskeho….
    Takze je to takove prezivani a za par mesicu se narodi druhe dite. Manzelovi asi vyhovuje zazemi doma nebo nevim, ale zustavatu a mezi nami je tlusta zed a ja mu neverim.
    Zadne zdravotni problemy nemam, manzel alergie, astma, opary.
    Hledam ted v tom vsem sama sebe a kudy dal.
    Dekuji za jakoukoli radu.

    1. Lenka

      Dobrý den p.Poloku,moc jsem vás chtěla poprosit o radu,muj manžel Mirek nar.4.10.1970
      má diagnozu ALS,pravou ruku má špatnou v prosinci to přešlo i na levou,myslíte že by mu pomohlo sezení u vás?Děkuji za odpověd Lenka

  16. Martina

    Dobrý večer pane Poloku,
    Chtěla bych se zeptat na příčinu a možnou léčbu mých gynekologických problémů, dá se říci, že tyto problémy mám od dospívání až doteď skoro bez přestávky. A také mě poslední dobou trápí časté modřiny na dolních končetinách,které se vytvoří bez „příčiny“ chápejte bez úrazu či bouchnutí,prostě se objeví a časem zase zmzí, nebolí,jen prostě jsou, na krvi jsem byla,zde žádný problém dle paní doktorky není. Moc děkuji za Vaší odpověd a za Váš čas.
    Narodina jsem se jako nedonošenec v 6 měsíci dne 16.10.1986

    1. Pavel Polok

      Dobrý večer Martino

      Vaše problémy vznikaly tak, že si maminka nějak neuměla vážit tatínka a obráceně. Vy si roli muže, tatínka spojujete s destrukcí, odmítnutím a nevážením si.
      Děvčata z tohoto prostředí a s takovým nastavěním role muže obecně pak trpívají mykózami od 12, 13 let věku, často ani nemohou na bazén.
      Vaše modřiny na nohách říkají, že jste byla v dětství nějak zraněna emočně a díky tomu o sebe a svoje potřeby nějak neumíte pečovat, jakoby vám scházela ODVAHA A POCIT CENA.
      Léčba vašich zdravotních problémů je možná pomocí lepšího pochopení role maminky a táty v jejich vztahu a svoji role před tátou a vašimi partnery. Emočním pochopením, ne rozumovým. Pokud takto začnete pracovat na svém vnímání rodičů, sebe a partnerů, zjistíte, že si vlastně nikdy nikdo nebyl nikomu dlužný, i kdyby třeba táta pil a byl maminku, nebo jste měla podobné problémy vy ve svých vztazích. Potřebujete zahlédnout, že i třeba maminka uměla dobře provokovat, nebo nerespektovat, nebo nevážit si, třeba z velmi podřízené role.
      Na tuto práci potřebujete odborné vedení, abyste mohla to, co zde popisuji skutečně zahlédnout. Potřebujete se na svůj život a život rodičů podívat v mnohem širších souvislostech, abyste vystoupila ze souzení, odmítání a zklamání. Pak s muži obecně přestanete bojovat a vaše zdravotní problémy se tím uzdraví samy, jakoby mimochodem.
      Pokud chcete, můžete nám zavolat a můžeme se na pomoci domluvit.

  17. Vladimira Šrubařová

    Dobrý den, chtěla bych Vas poprosit o radu. V mých 29. letech jsem najednou sledovala, že neudržím hlavu rovně, ve středu a ze se mi stáčí doleva. Dost mi to dělalo problém v práci a téměř při všech činnostech. U lekare mi sdělili, že se jedná o problém torticollis a že mi některé svaly na krku pracuji nadměrné a přetahují druhé svaly a tak mi to táhne hlavu na stranu. Příčinou prý mohla být přechozená viroza /což je fakt, že než mi to začlo, tak jsem virozu měla / a nebo stres. A prý se to nedá léčit, jen je možnost aplikace botulotoxinu do svalů, které pracují nadměrně, a to co 3 měsíce. Zprvu jsem na tyto aplikace chodila, k tomu jsem hledala další pomoc u různých léčitelů, cvičila jsem Feldenkraisovu metodu… Po delší době, kdy jsem neviděla žádný efekt s botulotoxinem, ba naopak, jsem toto ukončila. K úplnému vyléčení nikdy nedošlo a tak zkouším pracovat se sebou. Dělám kódy od Dr. Alexe Loyda a věřím, že jednou k uzdravení dojde. Dozvěděla jsem se od kamarádky o Vás, a tak Vám píši. Můžete mi, prosím pomoci Vaši řadou či terapii? Jsem ochotna udělat cokoliv. Setkal jste se s tím nekdy? Budu Vám vděčná za jakoukoliv radu či pomoc, jelikož mě to v životě dost omezuje, navíc mám problémy s krční páteří a se sebevědomím. Mám strach mluvit třeba jen před pěti lidmi, začnu být velice nervózní a dost mi to ubírá na sebevědomí. Děkuji moc. Vlaďka /Vladimira/ nar. 17.4.1966,16.30 hod.

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Vladimíro

      Problém známe dobře. Určité emoční napětí v určitých tématech našeho života a pak u určitých konkrétních situacích poměrně často způsobí tenzi v nějaké konkrétní oblasti v našem těle. Někdy je to tenze svalová, někdy napětím reagují i orgány v těle a to napětí umí často klienti vnímat. Za tímto fenoménem jsou z velké části problémy s páteří a ploténkami.
      Jak vy jste si tento problém přivodila? A je jedno, jestli přes infekci, oklikou, nebo přes stres přímo. Když se podívám na vaši osobnost, vidím jakoby dvě části, které jdou proti sobě.
      Na jedné straně je tu nejistá osobnost, potlačená, neschopná vidět svoji cenu ve vztazích, osobnost důvěřivá a dobromyslná. Osobnost, která má tendenci vnímat jednání druhých ohrožujícím způsobem. Často se potlačující.
      Na straně druhé je tu osobnost, silná odvážná a charismatická.
      Tato zvláštní směs v první polovině života obvykle vytváří mnoho problémů a potíží, osobních zklamání a ve svém důsledku může vyústit až do depresí. V lásce přináší nečekané a bolestné zvraty, přes to, že můžete mít tendenci v této oblasti přebírat na sebe úkoly a povinnosti svých partnerů.
      Ve vašem světě, životě tak může být i hodně vzteku.
      Nebude snadné to vše rozmotat a vystoupit z toho tak, abyste si žila spokojeně a bez napětí. Ta napětí je potřeba pochopit, je to emoční, ne rozumový problém. Když je pochopíte, když pochopíte, na jaký emočních představách je vlastně stavíte, budete je moci opustit. I když je to chronický problém, mělo by vám to jít. Svaly na krku se pak uvolní samy. Chcete li, ozvěte se a můžeme se na spolupráci domluvit.
      (Něčím podobným trpí i pan prezident Zeman.)

  18. Daniela Kvapilová

    Dobrý den,
    chtěla bych Vás požádat o radu a pomoc.V září 2015 mi diagnostikovali poměrně agresivní multicentrický karcinom levého prsu s postižením podpažní uzliny. Jsem sice vzděláním lékařka, ale v chemoterapii, operacích a ozařování spásu nespatřuji. Hned, jak jsem se vzpamatovala z prvního šoku, jsem se pokoušela najít způsob jak se uzdravit „alternativně“, tedy najít příčinu, pochopit ji a pokusit se ji odstranit. Vystřídala jsem několik metod, ale ničeho konkrétního jsem se nedopátrala. Nemoc dotírala silněji, tak jsem kapitulovala a šla na chemoterapii. Naplánovali mi 16 cyklů, zvládla jsem 3 a řekla, že končím. Nevím přesně, co bylo důvodem. Nádory mizely rychle, přesto jsem byla nemocnější, než před tím. Jako bych ztrácela sebe i chuť do života. Rozhodnutím „neléčit se“ se mi ulevilo. Splnila jsem si pár snů, přestala se tolik bát, začala jsem více komunikovat s lidmi. Dál jsem hledala způsob, jak se uzdravit. Přečetla jsem spoustu literatury, kontaktovala léčitele, ale jak ze všeho ven, pořád nevidím jasně. Nemoc se pochopitelně vrátila.
    Můj život byl vždycky plný strachu. Jsem uzavřená, stydlivá, nikdy jsem si moc nevěřila, neprojevovala se, trpěla jsem komplexy méněcennosti, zbytečnosti a cítila jsem potřebu chovat se tak, aby lidé okolo mě byli spokojení. Nesnáším napětí. Cítila jsem se opomíjená, bezcenná. Navenek jsem budila dojem chytré, slušné, hodné. Někde uvnitř jsem se ale hodně zlobila a toužila se za bezpráví pomstít. Žila jsem v rodině, která nebyla ideální. Mezi rodiči nebyla vzájemná úcta. tatínek buď nebyl k dispozici nebo se choval despoticky, maminka to pociťovala jako tyranii a, když se jí povedlo osamostatnit se, všechno se otci snažila vrátit. Všichni muži byli podle ní stejní a kdyby mohla vše vzít zpátky, tak by se nevdávala ani neměla děti.Já jsem svému otci podobná jak fyziognomicky, tak některými charakterovými rysy, a to mi občas neopomněla připomenout. Jinak se ale hodně snažila být dobrou matkou. Věnovala se mně i bratrovi a jako děti jsme na ní dost lpěly.Snažila jsem se jim odpustit, ale zřejmě se nepodařilo, ač chápu že neuměli jinak. Sami si prošli svým peklem. Mám je ráda a za poslední rok se oba hodně změnili.Možná nedokážu odpustit sobě. Sama mám čtyři dcery, jsem 23 let vdaná.V manželství jsem zažívala podobné pocity jako maminka, ikdyž můj manžel je opak mého otce. Teprve až jsem onemocněla, jsme schopni vidět se jinýma očima. Hodně se doma změnilo, jsme si bližší. Manžel mě podporuje a oba jsme se do sebe znovu zamilovali. Já se nedokážu zbavit pocitu, že jsem pro něj v současné situaci přítěží. Nedokážu fungovat jako matka a manželka na 100%. A trvá to dlouho. Čím hůř se cítím, tím víc na sebe tlačím a tím hůř se cítím. Jsem tak trochu jako křeček v bubnu a pomalu ztrácím síly. Na Vaše stránky jsem narazila náhodou a zaujaly mě. Budu ráda za cokoli, co by mi mohlo ukázat směr. Děkuji.
    Narodila jsem se 7. 4. 1968 v 18. 30.

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Danielo

      Především, přijměte můj obdiv, že jste se na nás obrátila jako lékařka.
      Možná se jako první podívejte, jak jste svůj dotaz napsala, pocity viny a nejistota sama sebou, to je asi jeden z nejsilnějších rysů vaší osobnosti.
      Zároveň jste ale člověkem, spíše s rebelantskou a nespoutanou povahou, jste silná osobnost. A toto potřebujete i žít a pokud se vám to dařit nebude, nebudete šťastná. Ale vaše vlastní pocity viny a vnitřní nejistota spolehlivě zablokují jakoukoli vaši seberealizaci, snad kromě zaměstnání, ale i tam určitě nějakou formou zasahují také.
      Vaše nemoc, váš problém je právě v tomto vašem emočním nastavení. Rakovina prsu je nyní velmi častým onemocněním a chodí s ní ke mně nyní poměrně hodně žen. A často jsou velmi úspěšné ve svém alternativním sebeléčení.
      Jak se na rakovinu prsu dívat? Obecně, rakovina, podívejte se na to slovo – je to nemoc způsobená VINOU. Viní jsme my, vinni jsou druzí, a pokud díky tomu trpíme frustrací a nešťastností, kterou neumíme dlouhodobě uvolnit, onemocníme.
      A v jaké oblasti vy musíte vinu žít? Je v oblasti péče, nejprve rodiče pečovali o vás velmi obviňujícím způsobem. Možná to prozkoumejte. Muselo tam být něco ve smyslu, že ať jste udělala, co jste udělala, až příliš často jste to udělala špatně, a oni vás nejrůznějšími způsoby obviňovali, nebo si vás a vašich činů nějak nevážili, neuměli je ocenit. Vytvořili tak ve vás hluboké zranění, ve kterém je mnoho bolesti. Časem jste se s jejich pohledem ztotožnila a nevšimla jste si toho, nyní už se umíte vinit sama, už rodiče nepotřebujete, třeba ve vztahu k manželovi.
      Sama jste se nejistá, příliš nejistá narodila, a tak vám rodiče svůj velmi obviňující pohled na vás mohli vnutit. Se svoji nejistotou jste se jim nemohla umět ubránit.

      Vaše rakovina prsu je vaše zranění v oblasti péče, ve které je velmi mnoho nespokojenosti a viny a následně nešťastnosti. Pokud toto zranění uzdravíte, nemoc se už nikdy nevrátí a zároveň změníte život sobě a všem svým blízkým. A to je i to, co jste zřejmě přišla v tomto životě udělat…

      Vaše zranění má ale i druhou stránku. Tím, čím jsme zraněni pak my sami zraňujeme a obvykle si toho neumíme všimnout. Sama jste velmi pečující žena. A i vaše péče mohla být nějak obviňující a mohla jste v ní být nějak popudlivá a hněvivá. Můžete mi namítnout, ale měla jsem důvod, oni…. A já vám řeknu, mohla jste si vybrat z tisíce jiných emočních reakcí, ale vám se přihodila právě ta vaše, proč?
      Není to nic, za co bychom se měli vinit, byli jsme zraněni a tak zraňujeme, a často o tom ani vůbec nevíme, klasická psychologie tento rozměr psychiky velmi dobře zná.
      Váš problém je v emoční rovině, v tom, jak vidíte svoji cenu, když má někdo jiný názor než vy, když vás někdo obviní, a tento problém žijete především v tématech týkajících se péče. Neumíte v situacích, kdy vaše okolí vidí věci jinak a často vás obviňuje, vnímat cenu svých představ, rozhodnutí a činů. Pak ale neumíte vnímat cenu představ těch druhých v konkrétních situacích, neumíte vnímat cenu jejich činů, které jsou často pro vás nějak problematické. A kruh se uzavře, chcete být ceněna, obdivována, ale při jakémkoli konfliktu cenu a obdiv druhým dát neumíte. A jen tam je řešení. EMOČNÍ ŘEŠENÍ. Které s logikou situace nijak nesouvisí a ani s tím, kdo je v právu.

      S tímto emočním rozměrem umíme pracovat velmi dobře, a tak se u nás mnoho lidí uzdraví i z nemocí z lékařského hlediska velmi problematických. Uzdraví si sami pod našim vedením to, jak EMOČNĚ VNÍMAJÍ různé situace svého života, jak emočně vnímají sama sebe. Destrukce v oblasti emočního vnímání způsobuje zcela konkrétní druhy stresů, které vedou ke zcela konkrétním nemocem. Pokud se podaří člověka ze stresu vyvést, pokud se podaří vyvést jej z jeho emočních představ o tom, jak velmi byl zraněn svými blízkými, tělo se obvykle samo uzdraví velmi rychle.
      Někdy to pro klienty je dřina, protože se musí pod našim vedením uzdravit sami. Ale zdraví bez chemie, a mnohem hezčí a spokojenější život jich a jejich dětí, pocit, tak toto jsem vytvořil celé já, to je jim pak zdrojem velké spokojenosti a radosti. A u vás tu bude ještě další rozměr, jako pro lékařku. Objevíte pro vás asi nový rozměr člověka, který medicína běžně nezkoumá.
      Chemoterapie vás možná zasahuje víc, než druhé pacienty díky kondici jater, která máte oslabená. Tam mohou být příčiny vašich možná silnějších reakcí na ni.
      Takže pokud budete chtít, spojte se s námi a domluvíme se na spolupráci…

  19. Petra

    Dobrý den, chci poprosit o radu ohledně mého synka, jmenuje se David, narodil se 16.9.2008. Měsíc po nástupu do druhé třídy loni v září (kdy došlo k nečekanému spojení druhé a třetí třídy, celkem 25 žáků, zástup zcela cizí učitelkou po dobu 2 měsíců) se u něj – dosud bezproblémového a spokojeného – začaly projevovat tiky spočívající ve velmi četném třesení hlavou, následně i nekontrolovatelné poskakování. Po absolvování všech možných vyšetření nám bylo řečeno, že je to psychického původu, příčinu nikdo nedokázal zjistit, dítě si na nic nestěžuje, dříve nechtěl docházet do tenisu, tak jsme ho zrušili, nemá žádné kroužky. V prosinci se situace zlepšila, nedávno se mu to zase vrátilo, zhoršuje se mu i plynulost řeči. Zkouším bylinkové preparáty a homeopatii, už nevím, co dál.
    Děkuji mnohokrát

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Petro

      Všichni se narodíme s nějakým emočním nastavením. Své emoční nastavení dědíme, skládáme jej, jako lego z emočních nastavení rodičů. Jaký je tedy váš syn, a jak mu pomoci?
      Především má 2 polohy, které bude zřejmě střídat celý život. A období, kdy bude v jedné, nebo druhé mohou být různě dlouhá.
      Jedna poloha je, kdy svůj život drží pevně v rukou a je skutečně silný tahoun, tam je i celkem spokojený a velmi výkonný ve všech myslitelných oblastech života. Ale pak je tu druhá poloha, kdy se mu nedaří mít věci tak, jak on by ve svém životě potřeboval, a pak, jakoby ambice na svůj život vzdá… Pak přichází problémy, nemusí si plnit své povinnosti, přestává mít zájem o to, o co dříve zájem měl a oddává se nějakým způsobem své nešťastnosti. Možná tyto 2 polohy zná jeden z vás rodičů, možná je to způsobeno, kombinací vašich emočních nastavení.
      Jeho sourozenci, pokud je má, tento aspekt vůbec nemusí mít, protože vaše charaktery kombinovali jinak.
      Jaký tedy David je?
      První poloha – citlivý a zodpovědný, vadí mu křik a obviňování, neumí si s ním poradit. Velmi důležité je pro něj zázemí, rodina a harmonie v tomto prostoru a tam umí pak být i velmi vstřícný.
      Má poměrně přesnou představu o tom, co a jak chce a pokud tuto představu druzí nenaplňují, pokud druzí mají představu jinou, může s nimi začít bojovat. NECHÁPE, že oni mají na svoji představu také právo, a tak se ukřivdí, někdy otevřeně bojuje, někdy si je nešťastný vnitřně, protože zodpovědnost mu nedovolí do otevřeného boje jít.
      A tento stav je vstupenkou do druhé polohy, kdy se mu ve větší míře, než on je schopen unést, nedaří vytvořit ve svém světě tak potřebnou harmonii. Druzí se tam chovají jinak, než on si představuje a on jim neumí dát prostor na jejich představy a názory a tak neumí problematické situace vyřešit ve svůj prospěch.
      MÁ POCIT, ŽE JE POPÍRÁN, ŽE JE POPÍRÁNA JEHO CENA, JAKO ČLOVĚKA, ŽE JE POPÍRÁNA CENA JEHO VSTŘÍCNOSTI A PODOBNĚ A NEVÍ SI S TÍM RADY.
      A protože je ale zázemí a spolupráce to, na čem on staví svůj život, když se mu dlouhodobě někde v nějaké oblastí nedaří sebeprosazení, spadne do stresu a hluboké nešťastnosti a to je prostor, ve kterém vznikají vámi popsané problémy.
      Trochu mu může pomoci třezalka v tobolkách, nebo v kapkách, pokud nesvítí moc sluníčko, ((může způsobit alergickou reakci)), ale mnohem více mu pomůže pochopení svého problému, aby jej mohl řešit jinak.
      To co jsem popsal jsem popsal tak detailně, abyste se mohli ve popsaném s manželem sami vidět. Ne, aby jste se styděli, nebo hodnotili :-), ale abyste svému synovi mohli pomoci.
      Pokud se vám dilema „BOJUJI S PŘEDSTAVOU DRUHÉHO A NEVIDÍM, ŽE CHCI MÍT PRÁVO NA PŘEDSTAVU ALE SÁM TOTO PRÁVO DRUHÉMU UPÍRÁM“, pak buďto s druhým otevřeně bojuji, nebo jsem vnitřně nešťastný, že je druhý takový, jaký je. Pokud se vám toto dilema podaří vyřešit, pak budete svému synovi umět pomoci. A TO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ RADOU!!! Až vy budete mít řešení, budete vědět, jak synovi pomoci, aniž byste mu radili. Rada je řešení, které v těchto případech věci obvykle zhorší.
      Řešení je v rovině emočního vnímání, tam je chyba, v oblasti vnímání ceny sebe a ceny druhého v dané situaci, v daný okamžik.
      Situaci vašeho syna lze tedy velmi dobře řešit tak, že lépe pochopíte sebe a své vlastní emoční problémy. Ať už v současnosti, nebo tak, že se podíváte do svého dětství, jestli jste tam netrpěli nějakou nešťastností vyplývající z neschopnosti uspořádat své vztahy, s rodiči, vrstevníky, učiteli.
      Sami si nemusíte být vědomi toho, co jsem vám nyní popsal, ale skutečně jsou problémy syna jen pokrčování problémů vás rodičů. Syn vás vlastně vede k jejich vyřešení.
      Často takto pracujeme, léčíme rodiče, jehož dítě je nemocné, nebo nějak frustrující a je to velmi úspěšné. A stačí, když přijde jeden z rodičů, je celkem jedno, který. ((Problém vašeho syna vidím jako výrazný u vás, u maminky)). Můžete si zavolat, pokud vás tato odpověď oslovila a můžeme se na spolupráci domluvit.

  20. Jana

    Dobrý den,
    narodila jsem se 11.2.1984. Celý život mám problém se vztahy, jak partnerskými, tak kamarádskými. Nikdy jsem neměla vážný vztah, vždy to po pár schůzkách skončilo. Většinou mi dotyčný řekl, že jsem fajn holka, ale že mu chybí jiskra a podobné řeči. Dlouho jsem si myslela, že ani nejsem schopná se zamilovat. Před asi dvěma roky jsem se opravdu zamilovala, ale on mě také nechtěl, bohužel se z toho ještě teď vzpamatovávám.
    S kamarády jsem na tom dost podobně. Nejbližší člověk je moje sestra-dvojče. Jsem introvert a to mi také v navazování vztahů nepomáhá. Mám pocit, že je ve mně něco, co mi brání se otevřít. Někdy se mi zdá, že žiju v bublině, do které nikoho nepustím. Poradíte mi co s tím?
    děkuji, Jana

    1. Pavel Polok

      Nejprve, co o vás říká numerologie a čtěte pozorně, prozkoumejte každé slovo a větu. Nic není myšleno jako pozitivní, nebo negativní. Vše jde žít tak, i tak. Ale může to vytvořit funkční, i nefunkční celek.
      Takže:
      Nejistá, těžko chápající, co vlastně chce, těžko ji může chápat někdo jiný a ona těžko může chápat někoho jiného, když nerozumí sama sobě… Avšak bez milujícího partnera ztracená, protože vše co dělá má smysl, jen když je to sdíleno.
      Myslitelka, s egocentrickým zdůrazněním svého myšlenkového světa. Ve vztazích nepoddajná, s potřebou prosazení svoji vůle, ale nejistá a často bázlivá. Má málo přátel a tak ji každý ukončený vtah velmi zasáhne.

      Zoufale toužící po lásce, ale se strachem z možného zranění. Překoná někdy ten strach? Najde někdy odvahu nechat v sobě vyrůst city a vyjádří je? V lásce jsou její lekce pro tento život a lásce se sem přišla učit.

      S uměleckými sklony. Zajímavými nápady a myšlenkami, které ji umožní rychlou kariéru, v umění, literatuře, nakladatelské činnosti. Ale je mnohostranně nadaná a tak může uspět i v jiných oblastech. VELMI ZAJÍMAVÁ OSOBNOST se spirituálním rozměrem a silnou intuicí.

      Jano, jste velmi silný a zajímavý člověk s velmi zajímavými myšlenkami, ale vrozená nejistota sama sebou, cenou svých představ, své osobnosti, svých potřeb vás velmi blokuje. Především ta nejistota a strach tvoří tu bublinu, především ta nejistota a strach vám neumožní k sobě někoho pustit.
      Víte, velkou část své osobnosti, svých vlastností, možná svůj vzhled, nebo jméno neumíte přijmout. To ovlivňuje váš projev a jednání a to pak způsobí že vás pak nemohou přijmout ti druzí. Kdybyste se uměla taková, jaká jste se všemi chybami vidět laskavě, s úsměvem a sebevědomím, chovala byste se pak diametrálně jinak. To by druhé velmi přitahovalo.
      Zamyslete se pod vlivem těchto faktů nad svým rozchodem. Jak jste k němu vy sama svým nepřijetím a ne-sebevědomím přispěla? A je tu ještě něco, co lidé neumí nikdy ve svých vztazích vidět, ale vy tomu budete vnitřně dobře rozumět. Jestli že nejsem schopen se laskavě přijmout se svými nedostatky, pak mi vadí nedostatky i na partnerovi a tím znovu vztah ze své strany rozbíjím. A aby toho nebylo málo, vždy si najdu k sobě někoho, kdo to má s přijetím a sebehodnocením nějak podobně, jako to mám já, jen to nějak jinak vyjadřuje. Kruh se uzavře, a celé je to v mém životě stejně jen o mně. Proč vám to píši? Protože, abyste se otevřela dalšímu vztahu, potřebujete uzdravit zranění z toho posledního. Potřebujete vidět, jak jste na své straně vytvářela prostor pro destrukci partnera svojí nejistotou a ne-cenou a jak jste byla sama pod vlivem neceny destruktivní na partnera.

      Každý se nějak narodíme a chceme li žít něco jiného, musíme se vnitřně změnit. Ale aby to bylo možné, musíme vědět, čím vlastně jsme. Myslím, že po pár dnech vám to, co jsem vám se napsal bude asi mnohem více jasné. Už to vše asi víte, ale asi jste si to nedala do potřebných souvislostí.
      Co s tím? Především s tím nebojovat!!! Taková jsem a přijímám to!!! Jen tak lze vytvořit prostor pro nějaké změny sebe sama. A změny musí být v co největší části uvědomění sebe. Rozhodně nic nemění rozumové pohledy. Je potřeba změnit množství zděděných představ o sobě a svých možnostech v různých konkrétních situacích, je potřeba změnit emoční nastavení v určitých tipech situací, změnit vnímání sebe a vnímaní druhých. Je potřeba pochopit vlastní emoční reflexy, jejich dopad, ony se pak změní samy.
      Cesta je a je velmi zajímavá, ale ne rychlá. Možná se s námi spojte, anebo si někoho najděte v místě bydliště, kdo takto pracovat umí a pomůže vám. Můžete mít naplněný, zajímavý a vzrušující život. Váš typ osobnosti se do této doby velmi dobře hodí a tak máte prostor pro úspěch i seberealizaci ve všech oblastech vašeho života, včetně partnerství dle vašich představ.
      ((Z pohledu numerologie má vaše sestra dvojče jiné křestní jméno. Takže mnohé charakterové rysy sdílíte, díky stejnému datu narození, ale nakonec můžete být přece jen díky křestnímu jménu navenek, projevem, poměrně dost rozdílné. Numerologie křestní jméno převede do čísel a pracuje s ním, jako s součástí vaší definice.))

  21. stána

    dobrý večer.prosím o radu která se týká mé nemoci .v lednu 2015 jsem začala mít problém s očima, tlak na horních víčkách ,unavené oči až do stavu že nemohu oči udržet otevřené a protože jsem od deseti let krátkozraká na obě oči 8 dioptrií šla jsem na oční vyšetření tam mi paní doktorka sdělila že vše je vpořádku, že problém mám jinde.praktický lékař mi dal doporučení na neurologii tam mi byl diagnostikován blefarospasmus idiopatický s tím že jediná léčba je aplikace botulotoxinem.další vyšetření jako ct nebo mrezonance žádné poškození mozku neshledala.a tak už jsem asolvovala 4 krát aplikaci botoxem prozatím bez většího zlepšení.dle lékařu mám být trpělivá než se najde správné dávkování já si připadám ale jako pokusný králík narodila jsem se 8.8.1969 17.30 hod chtěla bych se moc ráda vyléčit ale nevím si rady,mužete mě prosím pomoci . srdečně vás zdravím a děkuji za to že mi vás anděl stážný poslal na pomoc

    1. Pavel Polok

      Dobrý den

      Tady možná začnu tím, jak jste se narodila. Ve vašem dětství měl některý z rodičů, ale spíše oba poměrně velký problém s vyjádřením lásky obecně a s vyjádřením lásky směrem k vám. To vás ovlivnilo v mnoha rovinách. A váš první fyzický problém který na základě toho vznikl je vaše velká krátkozrakost. Ta, pokud se objeví v dětství říká, že dítě je vystaveno nějakému velkému tlaku, se kterým se neumí vyrovnat a důsledkem tohoto tlaku jsou chronické obavy a strach z budoucnosti. Vidím, že ve vaši rodině se nedařilo problémy odkomunikovat a vidím tam 2 rozměry chyb v komunikaci. Jeden způsob je; „ty jsi mi ublížil a už nikdy si takto od tebe ublížit nenechám“ a druhý je, „hledám nové a nové úhly pohledu na situaci, abych si obhájil svoji představu pravdy“. Pak se nelze na ničem domluvit.
      Díky těmto způsobům komunikace nebylo možné v dětství nic řešit a vyřešit. A celý prostor dětství se odehrával prostředí TVRDÉHO HODNOCENÍ, možná až jakéhosi despektu a obvinění, možná výsměchu.

      To vše vás negativně ovlivnilo v dalším vnímání sebe, svého života a lidí v něm.

      A nyní jinak – pohled psychosomatický – Oči vyjadřují naši schopnost věci pocitově emočně zhodnotit, pocitově vnímat a vaše oči jsou velmi, velmi unavené. Vyjadřují schopnost zhodnotit svoji cenu, roli, dovednost, výsledek, cenu svého cíle. Schopnost takto hodnotit cokoli v našem životě. Vytváříme-li svým hodnocení prostředí obav a strachu z budoucnosti, jsme krátkozrací, (obvykle máme příliš dlouhé oko)…
      Samozřejmě, takový emoční prostor nám nevyhovuje a rozumově se snažíme vymyslet, jak žít radost svobodu ocenění, přijetí. A tady se ohlásí zase důsledky našeho dětství. Vyrůstala jste v prostředí, kde se věci, situace, lidé vnímali nějak negativně a nebyla tam schopnost si to vše vysvětlit díky problémům s komunikací, viz nahoře. Takže, snažíte se usilovně vymyslet nový svět, ale použijete k tomu způsob hodnocení věcí a činů a lidí z dětství, hodnocení bez laskavosti a lásky, bez porozumění, anebo tam těchto aspektů je jen velmi málo.
      Vy sama jste velmi silný a velmi odvážný člověk, tak vynaložíte hodně energie, SÍLY, ale neumíte si všimnout, že emoční vnímání je stále to z dětství. Že pocitové hodnocení čehokoli je vždy, když věci nejsou tak jak si představujete, zasaženo stejným despektem, MOŽNÁ VZTEKEM, (možná nevyjádřeným), jaký jste zažívala v dětství. Hodně se snažíte, ale emočně jste příliš poplatná prostředí, ze kterého jste vzešla. To vytváří opravdu velký emoční tlak na oči, jako orgán.
      Když to vše přeženete, začnete vnímat tlak v okolí očí, někdy můžete mít i částečně zúžené, (tunelové), vidění a zároveň se objeví obrovská únava očí, protože jste to prostě velmi přehnala s hodnocením… Ta únava očí způsobí problém s víčky. Zavřením víček fyzicky vyjadřujeme potřebu opustit tuto emoční oblast vnímaní.
      Myslím že vidím, jak velmi se snažíte, ale potřebujete se snažit jinak. Potřebujete pochopit konkrétní situace vašeho života v mnohem širších souvislostech. Potřebujete svůj život a vnímání zasadit do mnohem laskavějšího emočního rámce a to by mělo váš problém s víčky postupně vyřešit.
      Naše vědomí má jakoby 2 roviny, jednu velmi starou – emoční a na ní jakoby leží rovina velmi mladá rozumová. Tyto 2 roviny naší osobnosti se ovlivňují, rozumové pohledy plavou na našich emocích, aniž by pocitům nějak zvlášť rozuměly a tam je ten problém.
      Rozumově ani s pocity nelze nějak zvlášť pracovat, pocitová rovina je pro nás určující a rozumová rovina se jen odvíjí od našich pocitů. Nemůžeme si rozumově přikázat, nyní nebudu mít vztek.
      Potřebujete uzdravit svůj emoční svět poznamenaný destrukcí vašeho dětství. S tím umíme celkem dobře pracovat, tak pokud budete chtít, ozvěte se a domluvíme se na nějakém řešení. Na tomto fóru se nedá říci víc, protože je potřeba pracovat s konkrétními situacemi vašeho života.
      Vidím to velké úsilí, které vynakládáte a máte můj obdiv.

  22. Lenka

    Dobrý den, pane Poloku,

    chtěla bych se zeptat, zda má nějaký význam můj více než desetiletý problém v oblasti zubů a čelistí. V patnácti mi nasadili rovnátka. Byla to však špatná volba ortodontisty, léčba byla zbytečná. Ve dvaceti jsem si nechala nasadit rovnátka znovu. Tentokrát s tím souvisela i nutná operace dolní čelisti. Reakce na operaci byla horší, než u ostatních pacientů, měla jsem dlouhé pooperační otoky a problémy. Navíc se mi z masáží čelisti a střídání různých krémů spustila silné akné. Toho jsem se zbavila až tento rok ve svých 26 letech. Ovšem akné vystřídaly problémy s čelistním kloubem, který mi občas i vypadává. Ná první pohled se jedná o zcela různé nesouvisející problémy, ovšem když jsem si nedávno zrekapitulovala tuto linii života, jeden poroblém střídá druhý. Zájímalo by mě, zda to má opravdu psychickou spojitost a mohu s tím něco dělat, nebo to jsou zkrátka jen nesouvisející problémy.

    Mnohokrát Vám děkuji

    Lenka 19.6.1990.

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Lenko

      Omlouvám se za zpožděnou odpověď.
      Váš problém je taková psychosomatická klasika, která jde psychosomaticky dobře řešit. Jste opravdu velmi silná a zodpovědná osobnost, která ale trpí vnitřní nejistotou. Zodpovědná osobnost, která má ale i rebelantský rozměr. Na svůj život máte v sobě mnoho poměrně protichůdných požadavků a nemusíte si to uvědomovat. Jste člověk, který potřebuje hájit právo svoje a druhých.
      S muži to opravdu nemáte jednoduché, vnímáte na nich mnoho chyb, je mnoho toho, co vám na nich vadí a chtěla byste je předělat a oni se nechtějí nechat. Možná máte pocit, že vám velmi ubližují, nebo ublížili. Tam může být největší část vašich problémů.
      V čem je problém? Problém je v poměrně značné vnitřní nejistotě, ta způsobuje, že chybně interpretujete jednání druhých. Až příliš často to, co oni řeknou chápete jako kritiku a odmítnutí a pak reagujete nějak bojovně.
      Máte představu, že by druzí měli být zodpovědní, protože vy sama jste a pak jim nedáte svobodu na názor a představu, přitom sama tuto svobodu chcete mít. To vám život nikdy nedovolí. Asi nejinstruktivnější v této oblasti je představa, že vy víte, co je pro druhé správně, co je pro druhé dobře!!! Tak to není, každý máme svůj život, svoji osobní historii a svoje úhly pohledu na věc a život a tak každý máme to svoje správně někde jinde.
      Vše komplikuje fakt, že neumíte využít komunikaci ke srozumitelné tvorbě vztahu a díky tomu své vztahy dál komplikujete.
      Nemusíte vše, co jsem zde napsal vidět, anebo chápat. Opravdu vysvětlit to lze až na konkrétních situacích vašeho života.

      A nyní – zuby, které potřebují rovnátka – jsou vyjádřením rodově nevyrvaných emočních postojů, které vedou k omezení v dosahovaní realizace svých představ ve fyzické realitě.
      Problémy se spodní čelistí vždy říkají, že máme problém ukousnout si prožitek, stisknout čelist, abychom si udrželi to, za čím jdeme, čeho chceme dosáhnout.
      Všechny vaše problémy ukazují na problém ukousnout si prožitek. A protože ten problém je výsledkem kumulace více problémů ve vaší osobnosti, NEMŮŽE se lékařům povést dlouhodobé uzdravení. Fyzický rozměr nemůže nebýt v kontextu s rozměrem emočním.
      A vše začalo v 15, kdy jste se chtěla vydat životem vlastní cestou, možná jste ve té době zakusila první vážnější vztahy s chlapci. Možná v té době vyvrcholily problémy s vaším tatínkem.

      Víte jste opravdu velmi zajímavá a opravdu silná osobnost, která může velmi pozitivně ovlivňovat své okolí. Nesete v sobě obrovskou moudrost a schopnost objevovat nové představy a úhly pohledu na život a obrovskou sílu a vůli, která se nikdy nevzdá. Jste objevitelka, svým způsobem rebelka a to je obdivuhodná kombinace. Ale abyste mohla tento potenciál žít pozitivně a prosvítit jím život svůj a životy lidí okolo sebe, potřebujete pochopit, jak používat lásku, jak ji žít.
      Podívejte se, jak hodnotíte a kritizujete sebe, jak hodnotíte a kritizujete druhé, můžete být v tomto ohledu neuvěřitelně bezcitná a neděláte to schválně. Problémy s čelistí vám říkají ne, takto to nejde, to není láska. Máte se naučit dosahovat svých cílů s citem a porozuměním, ne souzením a odmítáním. To je zpráva vašich dlouholetých problémů.

      Je potřeba pracovat s vlastním světem představ pocitů a emočních reflexů. Potřebujete mu dát mnohem větší prostor a přestat jej cenzurovat a omezovat rozumem, který nadužíváte a který sám o sobě je sebedestruktivní.

      Umíme vám pomoci, chcete-li ozvěte se.

  23. Šárka Zdražilová

    Dobrý den pane Poloku,

    dozvěděla jsem se o Vás od mojí kolegyně, které jste velice pomohl i já cítím, že by pro mě byla potřebná pomoc zvenčí, protože sama už si nevím rady. Proto bych Vás velice ráda poprosila o pomoc. Narodila jsem se 13.11.1992. Už od malička mám problémy ze vztahy, když jsem byla už jako asi 6ti letá či snad mi bylo i mnohem méně, byla jsem už zamilovaná, strašně jsem trpěla tím, že nemohu s tím člověkem být paradoxně už tedy takhle brzo. Ve škole se mi často někteří spolužáci posmívali, kvůli mé váze i tak vždy si něco našli. V každém mém vztahu jsem se buď trápila, buď jsem se nezamilovala i když ten člověk byl hodný nebo našla jsem si vždy člověka, který mě něčím opravdu zklamal či měl nějaký problém a mé srdce trpělo, poslední dva vztahy byly opravdu špatné, jedna moje známost mě okradla a poslední přítel je závislý na alkoholu, já se mu s tím snažila pomoct a dopadlo to tak, že jsem s energií úplně vycucaná a ten člověk obviňuje všechny okolo z jeho závislosti, ale sám nepochopí, že pomoct si může jen sám i když už jsem to pochopila konečně i já. Poslední dobou se mi asi dvakrát stalo, že jsem byla tak na dně, že jsem pomyslela na konec života. Někdy jsem tak psychicky vyčerpaná, že se musím posadit i při chůzi venku a vydechnout nebo by se mi rozskočila hlava. Nebo ležím celý den pod peřinou a nemám chuť na nic a o mém životě si myslím, že jen přežívám a nežiju šťastný život. Jistě jsou okamžiky, kdy zažiju zlomky štěstí, ale teď opravdu málo kdy. Zjistila jsem, že poslední vztah mi ukázal zrcadlo mého otce s matkou a nejspíš i babičky s jejím manželem. Moje babička se v relativně mladém věku oběsila. Nechci takto dopadnout. Mým snem je pevná rodina a šťastné děti a proto bych potřebovala radu. Nechci přenést tyto břemena na moje děti. Potřebuju pomoct jak zase nalézt chuť do života a bloky si vyřešit. Teď hodně čtu, zajímám se o souvislosti.

    Mockrát Vám děkuji za ochotu.

    Šárka

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Šárko

      Skutečně se nám stává, že se náš život zamotává víc a víc a mi nechápeme, jak to vlastně děláme a tak nakonec vyhledáme pomoc.
      První velmi důležitá informace – své emoční nastavení – konstituci dědíme stejně, jako dědíme fyzickou konstituci. A tak to, že vaše babička spáchala sebevraždu je zprávou, že svoji nešťastnost jste mohla dědit po ní, ale nemusela – viz zákony dědičnosti. Nicméně asi vidíte, že rodově nějak neumíte být šťastní ve vztazích. I tuto schopnost musíme dědit a pak ji i vidět u těch, kteří nás vychovávají, jinak ji nemáme k dispozici. A vždy si najdeme partnery, kteří nás vyjadřují, to znamená lidi stejně neschopné, jako my. Když to dáme dohromady, není pak nikdo ve vztahu, kdo by štěstí uměl žít anebo kdo by z toho všeho znal cestu ven.
      Často nás NAŠE vztahy svoji destrukcí zasáhnou a pokud je žijeme jako čistou projekci sebe do druhého, to znamená, že máme pocit, že on za to může, že ve vztahu je destrukce, pak se s každým dalším neúspěšným vztahem posuneme hlouběji do vlastní neschopnosti ve vztahu vytvořit radost. A tomu odpovídají i naši partneři, jsou stále destruktivnější, protože vlastně takto se vyvíjíme my sami. Prostě partneři nás vždy vyjadřují. Není lehké toto přijmout, ale čím dříve se vám to podaří, tím dříve budete moci začít se změnami.
      Klasická psychologie říká, že ani tak moc nezáleží na tom, co říkáme, ale s jakým pocitem to říkáme. Dávám takový příklad, abychom lépe chápali dopad této věty. Blížíme se v obchodě k pokladně. Podíváme se na ženu u pokladny a během setiny vteřiny víme, jak si stojíme. BEZ ÚČASTI ROZUMU si načteme, jak ona sama sebe vnímá, svoji cenu, svoji sílu a tak. Srovnáme to se schopností cenit sebe a z toho nám vyjde rozložení sil, my versus pokladní, a víme jestli ta žena je pro nás nebezpečná a raději si připravíme drobné, aby nás nenapadla, anebo nám vyjde, že je to žena laskavá, třeba i trochu zneužitelná a že nám určitě zváží ty rajčata, která jsme si zvážit zapomněli.
      To vše, co jsem nyní popsal se stane během setiny vteřiny při prvním pohledu na ženu u pokladny. Pak toto ještě postupně v jednání s druhým zpřesňujeme. Skutečně si umíme své emoční nastavení načítat jeden od druhého a srovnat jej se svým vlastním nastavením. Ale děje se to celé bez účasti rozumu a tak o tom nic nevíme. ALE VZTAH K DANÉMU ČLOVĚKU NA TOM, CO JSME SI NAČETLI POSTAVÍME. Tak abyste věděla, proč se k vám někteří lidé chovají, jak se chovají… Podívejte se na sebe, jek si sama sebe ceníte, jak se přijímáte, jek se obdivujete, jak se umíte chválit, nebo odsuzovat. To vše si druzí načtou a podle toho s vámi jednají. A samozřejmě obráceně.
      A pak je tu ještě další vliv. Mi máme o druhém a jeho jednání představu a na tuto představu pak reagujeme – reagujeme na sebe, svoji představu o druhém a říkáme tomu reagujeme na druhého. Proč to píši?
      Když se dívám na vaše datum, hlavní, co vidím, narodila jsme se jako holka ZRANĚNÁ A VELMI NEJISTÁ V KOMUNIKACI, TO ZNAMENÁ PROHRÁVAJÍCÍ SVÉ SPORY. Ale jak bude jednat zraněný pes, když mu podáte kousek masa? Bude si myslet, chce mi ublížit, chce mne napadnout, zmlátit a vůbec si nevšimne sousta, jen vás vyděšeně pokouše. TO JE REAGOVAT NA SVOJI PŘEDSTAVU O DRUHÉM. A skutečně se takto chováte, i když to neumíte ve svém životě vidět. TEN PES TO TAKÉ VIDĚT NEUMÍ, jinak by se tak nechoval.
      Žijeme si svoje představy o sobě a okolní realitě, o svých možnostech a o vlastnostech druhých a někdy se ve těch svých představách ztratíme a pak nemá přestane fungovat realita. A to přesně se stalo vám a vašim partnerům… Každému jinak, ale musíte vidět, že si nacházíte více méně stejně nešťastné a zraněné muže, jako jste vy sama. A musíte vidět, že toto téma – nešťastné vztahy už rozvíjíte od dětství, neboť jste se narodila, jako ta zraněná, odmítaná, bezcenná…
      Ale pracujete na sobě, přemýšlejte o svých pocitech, hledejte, jak změnit sebe, abyste byla úspěšnější a dokážete to, co vaši předci nedokázali, najdete svoje štěstí a přijdete na to, jak jej žít. Narodila jste se s velmi krásnými dary, jen vám je rodiče neukázali, tak je sice máte, ale nevíte o nich, tak je neužíváte a nemůžete se z nich radovat.
      Jste velmi citlivá, laskavá, ale silná charismatická osobnost, která má velkou schopnost ovlivnit druhé a vést je. Máte silný spirituální rozměr a nádhernou schopnost měnit sebe.
      Cílem vašeho živote je OBJEVIT ROVNOCENNOST S DRUHÝMI VE VŠECH ŽIVOTNÍCH SITUACÍCH a díky tomu najít partnera, kde najdete sama sebe v klidu a harmonii. A je to pro vás velmi těžký úkol, ale ne nezvládnutelný. Pro své vztahy jste vybavena nádhernou praktičností a vnitřní schopností rozumět sobě a druhým. A na tom už lze postavit velmi mnoho.
      Především ale pochopte, chcete-li v životě změny, musíte se změnit, chcete-li, aby se měnili partneři, dobře, změňte se a vytvořte jejich změnu v sobě a oni se změní. Pokud ale chcete, aby se oni měnili a vy ne, to vám nikdy neprojde. A najdete jen takové, které to samé budou chtít po vás, sami se měnit chtít nebudou, ale změny budou požadovat po vás.
      JE NA VÁS, JAK SE ROZHODNETE A NIKDO NEMÁ PRÁVO VAŠE ROZHODNUTÍ NĚJAK HODNOTIT. Pokud se rozhodnete pro změny, umíme vás vést ke změnám sebe sama, k lepšímu chápání sebe sama a vašeho života. Umíme vám pomoci najít vaše štěstí. Jen se ROZHODNĚTE. Máme mnoho klientů, kteří si dali tu práci se sebou a vlastním životem a byla to pro ně dřina s prohrami. Nyní ale žijí jinak, něco dokázali a jsou na to velmi hrdí. To jim dává velkou radost.

  24. Kateřina

    Dobrý den pane Poloku,
    narodila jsem se 10.2.1979 a již přes deset let se léčím s endometriózou a neustále se opakujícími se cystami na vaječnících.Nedaří se mi otěhotnět.Dříve jsem často trpěla na záněty moč.měchýře, ale to se mi teď zdá dobré.Mám již po třech operacích endometriozy, kdy se do měsíce endometrióza s cystami objevila znovu.Také mám malý myom na děloze.Po poslední kontrole mě doktor vystrašil, že se mu stav v mém břiše nelíbí(na každém vaječníku cysta 30mm endometriozní, navíc na levém vaječníku vodová cysta 60mm a všude srůsty) a že bych měla opět na operaci, aby tam nebylo něco horšího než endometrióza. Docela na mě s operací tlačí, ale mně se do operace už nechce,četla jsem Vaši knížku a ráda bych se k Vám objednala, ale zřejmě již teď v prosinci nebudete mít místo a na mě zase dost tlačí lékaři ohledně operace. Myslíte, že byste mi mohl nějak poradit a pomoct, než by byl volný termín na konzultaci s Vámi?Kdyby se mi podařilo trochu zlepšit svůj stav, že bych mohla posunout i operaci, nebo nejlépe, kdyby operace vůbec nemusela být.Děkuji předem za Vaši radu a pomoc Katka

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Katko,

      jak jste si již asi v knížce dočetla, endometrióza je nemoc děvčat, která potřebují pečovat o partnery způsobem kterým si sami ubližují a který partneři rozhodně neocení. Psychosomaticky se dá tato nemoc, pokud pochopíte, jak právě vy ji ve svých vztazích žijete dobře léčit a trvale uzdravit.
      Datum narození o vás říká, že jste taková zvláštní směsice. Jste narozena 10. a tak potřebujete mít svůj život plně pod kontrolou a mít věci výhradně podle sebe. Ale celkový součet vašeho data narození je číslo 29. Toto číslo o vás říká, že výsledkem vašeho prožívání je vysoká citlivost, která je velmi nešťastně uchopena a tak si ve svém životě neumíte téměř nic obhájit.
      A jméno Katka vám v tomto případě nepomáhá, v negativním nastavení padá Katka do podřízené konfliktnosti, vzteká se, ale bez schopnosti dosáhnout svého.
      Proč to vše? Jméno i datum narození vám dává schopnost se velmi dobře vcítit do druhých a žít spíš v reakcích na ně, odvozovat se od nich. Pak ale dost dobře nemůžete jít za svými sny, jak byste potřebovala, (viz číslo 10). Podřizujete se, vyhovujete, pečujete a nežijete sebe. Položte si otázku PROČ? CO TÍM VLASTNĚ CHCETE ZÍSKAT? PŘIJETÍ, NEBO OCENĚNÍ, NEBO SE BOJÍTE, ŽE VÁM ODEJDOU, NEBO VÁS ZAVRHNOU?
      Odpovězte si na tuto otázku pochopíte, proč vlastně nežijete tak, jak byste potřebovala. Pochopíte, že problém není v druhých, ale že problém je ve vás, že vy vlastně kam až vám paměť sahá neumíte být sama sebou a dát si potřebné hranice a jít si realizovat své sny, protože sama sebe a své sny vedle druhých neumíte dostatečně ocenit…
      A najít proč to tak máte a vystoupit z toho znamená se uzdravit… Uzdravit nemoc a váš život obecně, najít v něm mnohem více radosti a spokojenosti…

  25. Pavla

    Dobrý den pane Poloku, měla bych takový dotaz a prosbu..Mám strach o mého přítele, který je narozen 14.8.1985. Letos v létě mu byl zjištěn mnohočetný myelom, je léčen, ale bohužel došlo v listopadu k progresi…lékaři mu tudíž nasadili silnější léčbu..Jak bych mu mohla pomoci, co by mohl změnit?Jak se vyrovnat s vážnou nemocí?Děkuji moc za odpověď..

    1. Pavel Polok

      Vážená Pavlo
      Mnohočetný myelom je chorobou léčitelnou, ale jen zřídka klasickou medicínou vyléčitelnou. Navíc jej léčba dost poškozuje a tělo na ta poškození reaguje dalšími zdravotními problémy… Škoda že jste neuvedla křestní jméno, řekl bych vám víc.
      Nicméně alternativní medicínou lze vyléčit cokoli. Ale má to háček, nemoc je zpráva, že žijeme nějaký druh stresu a pokud přijdeme na to, jak ze stresu vystoupit, uzdravíme se, jinak ne – to je ten háček. Někdy jsou lidé nemocní, protože je v jejich životě něco velmi tvrdě zasáhlo, třeba z jejich pohledu nějaká velká nespravedlnost. Tělo může reagovat i po 20 letech od traumatu velmi vážným onemocněním. A na dotyčném je přijít na to, kde udělal chybu, že jej životní situace tak zasáhla a najít jiné emoční řešení. Když jej najde, uzdraví se ze stavů, kdy už lékaři dávno nedávají žádnou šanci. Když se nová emoční řešení nepodaří najít, pak i alternativní léčení selže, protože se nepodařilo najít lék.
      Celý problém často komplikuje i fakt, že lidé chtějí, aby je uzdravili lékaři, nikdo je nevede do přemýšlení o životě. A když už je vidět, že lékaři neumí pomoci, často pak už nemocný nemá dost energie a ani času na alternativní léčení. Přece jen, pracuje se tu s emočním rozměrem člověka a s jeho osobní historií a někdy dotyčný potřebuje čas na uvědomění si, jak a co vlastně emočně vnímá a vnímal, na uvědomění si souvislostí v dostatečném rozsahu, aby celý svůj problém specifikoval, pochopil a našel nové řešení.
      Jestli je přítel váš partner, můžete mu pomoci svojí prací na sobě, to funguje velmi dobře. To vám také pomůže s vyrovnáním se s komplikacemi nemoci tím, že na ni najdete úplně jiný pohled a umožní vám vidět že sami můžete přispět k léčení. Také vám dá optimističtější pohled do budoucnosti.
      Váš přítel je velmi silná a bojovná osobnost, která potřebuje vše řídit a ovlivňovat. Ve svém životě se ale setkal zřejmě v dětství s nějakým druhem tvrdosti a on ji nyní žije, používá ji jak proti sobě, tak proti druhým. Ta tvrdost způsobuje, že má pocit, že se nějak nemůže bránit tak, jak by potřeboval. Ale jsou to jen představy a ty představy způsobují onemocnění. Ty představy lze změnit. Je zřejmě velmi tvrdý k sobě a druhým, a tam je jedna z příčin nemoci. Neznám jeho křestní jméno a tak nevím, jestli projevy tvrdosti jsou otevřené, nebo maskované.
      Vaše role v léčení? Pochopte jej lépe přes SEBE, přes svůj emoční rozměr. Budete na něj umět lépe reagovat a dovedete jej k mnoha uvědoměním, která jej promění a uzdraví. Jeho onemocnění není naštěstí rychlé, tak máte i poměrně dost času, pokud nezasáhne kritické obratle, nebo ledviny…
      Přítel v sobě nese značný duchovní rozměr, který pokud jej probudí a začne používat, může velmi dobře využít na své uzdravení. A pokud se on pro něco rozhodne, umí toho dosáhnout. Což zase není běžná vlastnost. Bohužel svých cílů dosahuje zřejmě tlakem a tvrdostí, na sebe nebo druhé. Potřebuje pochopit, že jich má dosahovat porozuměním a že to jde velmi dobře a bez despektu a boje. Může být úspěšným člověkem.

  26. Monika

    Dobrý den p.Poloku,

    pokusím se Vám popsat svůj příběh a dobrat se k problémům,které mě trápí a nevím co s tím.Do 15 let jsem snad neměla žádné starosti.Pak jsem si začla s přítelem,který byl ženatý a měl 2 děti.Trápilo mě to,ale byla jsem zároveň zamilovaná.Po půl ročním vztahu jsem otěhotněla a asi vlivem hormonů s přítelem rozešla.Po narození dcery jsme se opět daly dohromady,ale já po cca měsíci zjistila,že má jinou.Přemlouval mě a prosil,že to okamžitě skončí,že chce být se mnou atd.,ale pak za mnou ta dotyčnáneustále chodila,že jsou spolu.Trvalo to cca půl roku.Pořád dokola jsem mu odpouštěla,ale nikdy jsem nezapoměla.V roce 2012 jsem si začala myslet,že má zase jinou a to trápení jsem prožívala mnohem hůř.Tvrdil,že nemá i ta dotyčná mi to po dvou letech potvrdila,ale já jsem tomu nevěřila a byla furt ve stresu.Málo spánku,jídla,žádná radost.Po necelým roce jsem prodělala 3krát stav panické ataky.Z ničeho nic.V té době už jsem byla v pohodě.Následovalo několikrát vyšetření krve,neurologie,EKG,EMG,TK 24hod.holter na srdce,tlak,interní pro bušení srdce,MR krční páteře.Na neurologii mi bylo řečeno ,že mám zúžený páteřní kanál v krční páteři bez útlaku míchy a že se s tím mám naučit žít.V té době mě poze bolelo levé lýtko.Dostala jsem hořčík a neurol.Od té doby bez atak,ale stále jsem slyšela,že za to může krční páteř.Ta mě pak samozřejmě začala bolet.Do toho bederní páteř.Bolesti mám do dnes.Někdy menší někdy větší,ale denně.Co mě trápí je,že bolesti jsou rozsáhlé.Krcní svaly,bolest levého ramene,zápěstí,kyčle kolene,levé DK,bederní páteře jakoby dole.Někdy klouby a pořád svalstvo.Znervozňuje mě,proč většinou levá strana.Když to řeknu lékaři,tak mi řekne,že to všechno dělá páteř a jestli chci prášky nebo injekce.Ale já nic brát nechci,když nevím z čeho to je.Jinak s tím přítelem jsem do dnes,máme tři dcerky a v červnu jsme se vzali.Jsem stále ve stresu,že mám nějakou nemoc.Navštívila jsem i psychiatra,ale ten zas antidepresiva,ty taky brát nechci.Už trpím i celodení úzkostí,neumím se radovat.Omlouvám se za tak dlouhý popis,ale zároveň Vás prosím,co si o tom myslíte Vy?Jsem nar. 18.01.1984 myslím 15:05 odpol.

    1. Pavel Polok

      Vážená Moniko

      Co se týče vašich zdravotních problémů, mám pocit, že jsou způsobeny tím co žijete. Vídám to u klientů často, že jsou nějak chronicky nemocní, zdravotní stav se jim zhoršuje a lékaři si neví rady. Když se nám podaří najít řešení traumat, která prožili, nemoci jakoby mávnutím kouzelného proutku zmizí. Ale stačí, aby dotyčný nějak do svého traumatu znovu vstoupil, což není ojedinělé a nemoc se v různých variantách vrací znovu, tak dlouho, dokud trauma není uzdraveno, rozumějte POCHOPENO úplně. Nemoci jsou našimi dobrými učiteli…
      A nyní k vašemu příběhu, který je zdrojem všeho. Víte všichni jsme tvůrci svých životů, včetně rolí, které přisoudíme svým blízkým, i těmto rolím dáváme prostor my sami. Často neumíme způsobit, aby si nás druzí vážili a oni si nás pak neváží a my se na ně zlobíme. Ale my jsme zdrojem, my neumíme způsobit…
      A pak často vše otočíme proti sobě. Na místo, abychom zkoumali, jak jsme to udělali, že se dotyčný právě k nám chová, tak jak se chová, tak obviníme, často se ukřivdíme a pak trpíme. Máme pocit, že situaci musí řešit ten druhý a že pokud on ji neřeší, je to celé bezvýchodné. A vstupujeme do komplikovaných emočních stavů, ve kterých na sebe vyvíjíme obrovský tlak, ale máme pocit, že jsme pod tlakem okolností, vstupujeme do nešťastností a ukřivděností, JEN PROTO, ŽE NEUMÍME JINAK. MY NEUMÍME, A TEN DRUHÝ TAKÉ NE, a tak je situace neřešitelná, protože nikdo nezná řešení. A ty komplikované psychické stavy mají dopad na naše zdraví. A už jsem se mnohokrát setkal s tím, že lékaři předepsali na nemocná záda antidepresiva a zabralo to. Člověk je tím odstřižen od stresů a tlaků, které si v důsledku, toho jak on žije vytváří. A aby nebyla mýlka, neříkám, že jednání partnera je v pořádku, říkám jen, že vaše reakce vám způsobuje nemoc, protože neumíte, stejně, jako váš partner, reakci, která by vedla k řešení.

      Nyní co o vás říká datum narození. Kromě mnoha velmi zajímavých pozitivních stránek máte jako výsledek života takovou zvláštní věc, cituji;

      I když jsou velice vypočítaví při erotických románcích a nevěrách, jsou muž i žena 9/18 vzornými manželi.

      A dále cituji;

      Potřebuje se naučit dívat na všechno v širších souvislostech (porozumět tomu proč se děje to co se zrovna děje). Jedině tento způsob vnímání jej může vybavit dostatečným porozumění, které mu umožní vybudování potřebného zázemí v jeho životě.

      Víte, chtěla jste, aby ostatní měli pro vaši lásku, váš románek porozumění, aby jej respektovali, aby vám v něm ustoupili. To je půlka vašeho tvoření. Druhá půlka, abyste skutečně pochopila své činy je zamyslet se bez ODSUZOVÁNÍ nad svým vlastním jednáním, a aby vám toto život umožnil, postavil vás do role, do které jste vy sama svým románkem kdysi postavila ty druhé. POKUD TUTO ROLI ZVLÁDNETE BEZ SOUZENÍ, vše se vám podaří vyřešit a vy si můžete dál žít svůj život tak, jak vy si představujete. TÍMTO VÁS VÁŠ ŽIVOT VEDE K TOMU, ABYSTE SE UČILA VNÍMAT VŠE V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH.
      K tomu, aby se nám dařilo léčit traumata svého života obvykle potřebujeme opravit některé části osobnosti. Obecně se dá říci, že se máme rozvíjet, naši rodiče by měli být lepší, než ty jejich a my zase máme být lepší, než rodiče naši, nemáme jen slepě zreplikovat životy rodičů, máme růst, rozvíjet se. No a k růstu nás nutí život sám. Růst znamená MĚNIT SEBE A NE MĚNIT DRUHÉ, měnit sebe tak, aby to vedlo ke změně chování druhých k nám. Měníme se ale jen velmi neradi a tak nás život sám ke změnám sebe sama tlačí, pokud je to potřeba.
      Vy máte trochu problém v tom, že vy chcete druhým poručit. Na tom není nic ani dobře a ani špatně. Pokud to uděláme s potřebnou úctou k sobě a druhým, druzí nás vždy budou v našem poroučení respektovat a budou nás poslouchat. Pokud ale úctu neumíme, obvykle se respektu nedočkáme. A to je asi jedna z hlavních vašich lekcí…
      Sami svým vlastním lekcím neumíme rozumět a tak potřebujeme, někoho, kdo by nás vedl, kdo by nám pomohl pochopit, v čem jsme se to vlastně ztratili. Pokud pochopíme, můžeme si své představy o svém životě žít úspěšně a šťastně dál, ať už jsou jakékoli.
      S vašim problémem vám umíme pomoci. Umíme vám pomoci lépe uchopit to, co žijete, fyzické nemoci pak ustoupí samy. Možná to i vnitřně umíte vidět, nebo vědět sama.

  27. Alena Štěrbová

    Dobrý večer. Pane Poloku, chtěla bych poprosit o pomoc. Už 5 let mám hrozné bolesti bederní páteře. Na RTG není nález, jen prý kořenové obratle nejdou na sebe rovnoběžně, ale křivo a to tlačí na plotýnku a utlačuje nervy v kořenové části páteře a proto ta bolest. RHB nepomáhá, masáže nepomáhají. Zkusila jsem vše a je to stejné, někdy se přidá tlak v celém těle a hlavě, stihnout všechny věci na rok dopředu za jeden den. To pak mám pocit, že mě ten tlak úplně roztrhne a je to tak hrozné a bolestivé. Bolí to na těle a v hlavě. Jako bych neměla v hlavě mozek, ale záda, která bolí. Já už si ani nedovedu představit jaké to je, když nic nebolí. Nevnímám okolí, nejsem schopná konstruktivně přemýšlet, protože to bez mozku nejde. Kudy chodím, brečím. Můžete mi prosím pomoci? Děkuji Alena Štěrbová 16.11. 1971 prý to bylo úterý, kolem 14.15hod, říká maminka.

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Aleno

      Váš problém je opravdu komplexní a proto se i tak projevuje. Narodila jste se s ním, proto jej mohu vidět v datu narození. My všichni jsme jako semínko, když jsme počati. Je v nás obsažen celý náš budoucí vývoj, všechny naše představy a taktiky, celý plán našeho života. Tak jako u semínka, když se dostane do vhodných podmínek, přesně podle plánu v něm začne klíčit. A přesně podle plánu v něm se snaží v daných podmínkách uspět… Prožije, přesně podle plánu, růst, vývoj, plodné období a stárnutí a smrt. Vše je v tom semínku. Ale když se podíváme třeba na stromy, mohou se narodit do prostředí, které je vhodné pro jejich taktiky, třeba borovice do písku, anebo také ne a pak více, či méně živoří… Není na tom nic ani dobře a ani špatně. A všichni, úplně všichni hledáme, jak uspět co nejlépe v jakýchkoli podmínkách. Ale stane se taková věc, šlechtíme rajčata, aby co nejvíce plodila a u toho ta rajčata ztratí odolnost vůči plísním. A přesně to se děje i nám lidem, že díky genetice je naše vnímání sebe a druhých zasaženo nějakým nefunkčním, nebo přímo destruktivním pohledem na sebe sama, svůj život a životy druhých v našem životě. S tou chybou se narodíme a pak ji rozvíjíme tak, jak rozvíjíme celou naši osobnost. Rajčata díky své genetické chybě nejsou odolné plísním a tak pak spíš jen živoří, pokud je nebudeme ošetřovat… A přesně tak se dají popsat chronické problémy a vážné nemoci, jako je i ta vaše.
      V našem těle je náš emoční rozměr těsně provázán s rozměrem fyzickým, tak se dá říct, že problémy fyzického těla souvisí s problémy emočními a obráceně. Díky tomu lze nemoci těla dobře uzdravit změnou emočního nastavení.
      A nyní vaše problémy
      Největší vidím v komunikaci, jako byste ji neuměla používat pro svůj život, největší problém asi vidím ve faktu, že na cokoli žijete máte velmi mnoho možných úhlů pohledu a tak se vám zřejmě stává, že se vlastně nejste schopna zorientovat v tom co žijete. To může vytvářet veliké psychické tlaky, které jsou často vyjádřeny různými spasmy svalů okolo obratlů a díky nim poruchami držení páteře.
      Další problém vidím ve faktu, že vám schází schopnost dobře vnímat svoje emoční potřeby a mít následně pocit nadšení pro realizaci svých emočních potřeb a následně mít odvaha k realizaci. To má za následek takovou zvláštní věc. Kdykoli někdo řekne něco, do čeho vy si můžete vložit, posuzuje mne, nebo odsuzuje mne, nebo brání mi, začnete vnitřně cítit velké napětí a velkou potřebu se hájit. Ale pochopte, JE TO JEN VAŠE PŘEDSTAVA O SOBĚ PROJEKTOVANÁ DO TOHO, CO DRUZÍ ŘÍKAJÍ. JE TO JEN NĚJAKÝ VÁŠ POCIT NEDOSTATEČNOSTI, který druzí zasáhnou a vy pak máte velkou potřebu se hájit.
      Máte emočně takový zvláštní rozměr, kterému, když vás na něj nyní upozorním určitě budete rozumět. Pokud máte pocit, že se k vám někdo zachoval nesprávně, nehezky, nebo prostě jen jinak, než jste si představovala, máte velkou potřebu s jeho činem bojovat a při tom VYJÁDŘIT ODMÍTNUTÍ A KRITIKU. SAMA ALE ODMÍTNUTÍ A KRITIKU NEUMÍTE OD DRUHÝCH PŘIJMOUT, NEVÍTE SI S NÍ RADY, protože máte velké pocity nespravedlnosti. To ale chcete vytvořit velmi nespravedlivý svět sama. Svět ve kterém vy máte právo kohokoli a kdykoli odmítnout a zkritizovat, ale druhým toto právo neumíte dát. Vždy vás kritika druhých velmi zasáhne, PROTOŽE SAMA SE NĚJAK VELMI KRITICKY VIDÍTE.
      Umíte být velmi laskavá, pečující a bez rodiny si život představit neumíte. Ale zároveň potřebujete, aby se v rodině vše odvíjelo podle vás a nevíte, jak toho dosáhnout a rozchod je pro vás to nejtěžší, co byste si mohla představit. Tolik protichůdných požadavků a tlaků. A vidíte? Všechny ve vašem vnitřním světe pocitů představ. Jak je vyřešit, a jek je unést, když řešení neumíme vidět?
      Velmi často, když nám nejde unést nějakou oblast našeho života, začne se nám v daném místě nějak bortit páteř, někdy vznikne ústřel, někdy skolióza, někdy vyhřezne ploténka… Vždy je to o tom, že svaly, které stahují obratle k sobě aby páteř mohla být vzpřímená netáhnou správnou silou a ploténky rozmačkají, nebo páteř zkroutí, když svaly na jedné straně páteře mají jiný tonus, než svaly na straně druhé.
      V tomto případě je potřeba poměrně hodně zděděného uvnitř vaší osobnosti opravit. Pracujeme s přímými vstupy do našeho vnitřního světa pocitů a představ. Vnitřní svět, stejně tak jako třeba DNA, nebo i jednotlivé orgány má schopnost sám sebe opravit, nebo uzdravit. Jen tam musíme vstoupit a dát pro opravy prostor… Opravy se pak už dějí spíše samy, my jim ale musíme dávat prostor…
      Mnoho z toho, co jsem vám zde nyní o vás napsal možná neumíte vidět, nebo tomu rozumět. Možná víc pochopíte, když se podíváte na rodiče, po nichž jste svůj vnitřní svět představ zdědila. A dívejte se a POKUD MOŽNO NIC Z TOHO, CO JSTE VŽDY HODNOTILA, SOUDILA NEPOSUZUJTE. Jen se dívejte, kde se chováte jako rodiče. Svůj charakter, svůj vnitřní svět představ všichni skládáme jako lego z charakteru rodičů. Myslím, že tak se dozvíte velmi mnoho o sobě, co jste neuměla nikdy vidět.
      Třeba já jsem dlouho neviděl, že s tátou bojuji přesně jeho vlastním způsobem. Že mu dělám přesně to, co jsem na něm nesnášel a co jsem na něm odsuzoval. A tak to má i většina klientů, kteří přijdou za mnou. Pak také vidí, že je vždy jejich blízcí vyjadřovali. To znamená, že to, co jim na druhých velmi vadilo vždy oni sami někde nějak dělali také. Když toto zahlédneme, jsme schopni velkých uzdravení sebe sama a svých nemocí.
      Sami sebe můžeme lépe pochopit a pak můžeme úspěšněji své jednání korigovat. Ale na začátek vždy potřebujeme, aby nás někdo vedl a pomohl nám.
      Nemáte to snadné se svým vnitřním světem, ale uzdravit jde téměř vše, jen je potřeba se rozhodnout a investovat čas a energii. Máte na to k dispozici velmi zajímavé a pozitivní charakterové části sebe sama.

  28. Milena

    Dobrý den pane Poloku.
    Teprve nedávno jsem shlédla vaše video a opravdu mne zasáhla většina toho, o čem jste hovořil. Vnímám to podobně… Ráda bych se vás zeptala. Před dvěma lety mne bez „varování“ opustil partner, vnímala jsem to jako velkou zradu. Strašlivě jsem zhubla, po půl roce mi našli rakovinné buňky na děložním čípku. Je to dva roky, odmítla jsem navrhovanou hysterektomii, překousla vyhrožování lékaře a pustila se do nápravy destruktivího chování k sobě i k jiným. Vztah k sobě samé se mi postupně zlepšuje. Vztahy s muži mi moc nejdou, mám tam strachy a odmítnutí.
    Teď cítím, že stagnuju a nevím, kam a jak dále nasměrovat svou cestu k uzdravení (sebe sama, svých vztahů) dále. Ráda bych vás požádala o váš pohled.
    Dat. nar. 26.7.1959.
    Děkuji, s přáním ať se vaše poznání šíří stále více, Milena P.

    1. Pavel Polok

      Vážená Mílo

      Dívám se, jak jste svůj dotaz napsala a vidím, že jste už hodně přemýšlela. Možná začnu tím, že každý může dostat jen tolik lásky, kolik sám umí dát. Tady se mnoho klientů pere, ale já mluvím dál. Skutečně umíme dát jen tolik lásky druhým, kolik jí máme pro sebe, ani o milimetr více. A pak jen tolik můžeme dostat zpět.
      A nyní základní otázka, jaký byl váš vztah s rodiči? Uměla jste je dovést k tomu, aby vás měli rádi tak, aby vy jste se cítila dobře? Jestli ne, nebo jen do určité míry, pak se nějak ráda neumíte mít, nebo jen do té určité míry. I pro děti platí, že od okolí dostanou jen tolik lásky, kolik v sobě sama nesou.
      Narodila jste se 26 dne v měsíci, to vám dává do života hodně citlivosti, citovosti, potřebujete rodinu, protože právě z ní čerpáte veškerou energii pro svůj život. Toto číslo vám ale dává do života jistou tvrdost a nadřazenost, když se věci neodvíjí tak, jak by se podle vás odvíjet měly, když se druzí nechovají, tak, jak byste si představovala, že je správně.
      Lidé s tímto datem zažívají často takovou zvláštní věc. Že přijde do jejich života nějaká pohroma, jako blesk z čistého nebe, jaksi jakoby úplně mimo kontext a kontinuitu jejich života. Životy lidí narozených šestadvacátého neprobíhají vždycky podle plánu, odvíjejí se v závislosti na karmických ponaučeních, která si tito lidé musí osvojit. Vždy inkasujeme jen to, co v EMOČNÍ ROVINĚ UMÍME DÁT SOBĚ A PAK DRUHÝM. Nyní je pro vás velmi důležité tuto svoji lekci pochopit, co o vás samé a vašem emočním nastavení a pak jednání říká čin bývalého manžela?
      Máte pochopit, pak váš život bude moci zase pokračovat a vy budete moci znovu žít svoje vztahy s muži, ale budou to vztahy postavené už na jiných základech. Budou to vztahy, které se vám budou líbit mnohem více, než ty stávající. Potřebujete tedy pochopit a udělat vnitřní emoční změny sebe sama.
      A vaše zrození v sobě nese jednu velmi hezkou a pozitivní věc a jsem vždy rád, když toto u klienta vidím. Máte zvýšenou emočnost, vše děláte s mnohem větším emočním nasazením, než je běžné. Prostě jste se tak narodila. Na začátku často lidé tuto emočnost nějak potlačují, nebo ji používají nějak destruktivně pro nějakou nešťastnost, anebo bojovnost a tak je pak přirozeně poměrně velká… Ale když sebe vnitřně změníte, a budete umět svoji emočnost nasměrovat do seberealizace, vzniká neuvěřitelně inspirující velmi aktivní a šťastná osobnost.
      Co tedy pochopit z partnerova jednání. Problém se dá uchopit mnoha způsoby, možná bude nejlepší podívat se, jakou cenu jste uměla mít před rodiči. I tam musí být nějaké zraňování, odmítání, možná i podobným způsobem, zničeho nic vás najednou jeden z rodičů odmítl. Samozřejmě, problém má ten rodič, ale jestli že vy se neumíte rodiči postavit, pak máte problém i vy. I velmi malé děti, pokud umí vidět svoji cenu se rodičům velmi úspěšně postaví a rodiče se jim i omluví.
      Váš velmi silný moment je, dlouho se necháte potlačovat, dlouho se snažíte vyhovět dlouho nejdete do konfliktu, a váš partner, (nebo rodič) vlastně neví, že nejste ve vztahu s ním spokojená. Pak, když je překročena určitá mez vybuchnete a odmítnete partnera, (rodiče) a vše, co poslední dobou udělal. VÁŠ PARTNER VÁS JEN UPOZORNIL, ŽE TENTO MODEL V SOBĚ NESETE A JE POTŘEBA JEJ UZDRAVIT.
      Sami se uzdravit neumíme protože velké části své vlastní osobnosti vnímáme deformovaně, nebo je nevnímáme vůbec, nebo je odmítáme. Na začátek potřebujeme vždy někoho zkušeného, který nás dovede k pochopení našeho vnímání a našeho problému. Pak už si obvykle víme rady a náš život se najednou ubírá jaksi jinudy…

  29. Lenka

    Dobrý den,

    mohla bych Vás poprosit o Váš názor, jak bych mohla pomoci mé mamince nar. 14.9.1967 v případě jejích migrén? Resp. jak si může pomoci ona sama a jak ji v tom já mohu podpořit.
    Děkuji moc za vaši odpověď a Váš čas,
    Lenka 19.06.1990

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Lenko

      První otázka, kterou si potřebujete položit je, zda maminka chce vaši pomoc, a druhá otázka je, zda ji umí přijmout, když má ona jiný názor na věc, než je vaše představa, jak ji pomoci. Nikomu totiž nelze pomoci proti jeho vůli.

      Maminka je velmi silná osobnost, i když vnitřně poměrně nejistá. Je zodpovědná, potřebuje rodinu a potřebuje o ni pečovat, nicméně její život, pokud se nebude vyvíjet, učit, pokud se nebude měnit bude směřovat do izolace a osamělosti, možná až iracionality.

      Maminka má ale potřebu spíš ospravedlňovat své jednání než se učit z vlastních chyb.

      Migrény vznikají tak, že část mozku přetížíme, to přetížení může trvat i několik dní, aniž by se cokoli stalo. Lékaři jej vidí, jako silně překrvenou oblast. Ale pokud přetížení nepřestane, najednou se překrvení lavinovitě rozšíří obvykle do dané mozkové hemisféry. Proto jsou migrény často jednostranné.
      Psychosomaticky to ukazuje na následující jednání. Rozumově se snažíme vyřešit problém, který neleží v rozumové oblasti, ale v oblasti emoční. Velmi často je to nějaký vnitřní rozpor. Třeba chceme ve vztahu jednat svobodně, ale máme strach, že se na nás partner bude zlobit. Nebo chceme, aby nás okolí vnímalo pozitivně, ale sami se vnímáme velmi negativně. Jsou to rozpory, které občas pod vlivem různých prožitků můžeme vnímat, jako velmi naléhavé na řešení. A tak se je snažíme vyřešit v rozumové oblasti. Řešíme, co bychom měli udělat, nebo co by měli udělat druzí a podobně. Ale řešení je jinde, je v oblasti emoční. Jaké pocity to vlastně v té situaci mám a proč? A jak by šlo moje pocity změnit a nepopřít je, neznásilnit je a tím celou situaci uspokojivě vyřešit.
      Ale protože řešení v rozumové oblasti není, a my právě tam vynakládáme obrovské úsilí, tak rozum v dané oblasti přetížíme – to je to překrvení a pak migréna.
      Někdy vznikají migrény od krční páteře. Máme velmi naléhavou potřebu sdělit, nějaký pocit, třeba jak trpíme, jak se zlobíme, ale nedovolím si to. A zase je tu ta usilovnost, ten emoční tlak je obrovský, potřeba vyjádřit velmi naléhavá, ale rozumově nemůžeme přijít na to, jak to udělat, abychom nebyli odsouzeni, nebo aby se druhý nezlobil, nebo nás neodmítl…

      S maminkou máte velmi mnoho podobného, podívejte se jak věci máte vy a změňte je a až budete vy znát cestu, budete už vědět, jak mamince pomoci, aniž byste musela mamince říci, „Mami měla bys…“ Ta věta je obvykle velmi ničivá… Můžete se sama podívat, jak vy ji snášíte, když po vás někdo chce něco, co vás nevyjadřuje…

      Jste člověk, který má velmi vyhraněné názory. To z vás dělá velmi silnou osobnost. Ale jistě uznáte, že nemohou být všechny správné :-)… Takový člověk po zemi prostě nechodí, ale jaksi to neumíme vnímat.
      Co myslíte, uměla byste tam, kde jste neochvějně přesvědčená o správnosti svého postoje dát SKUTEČNĚ prostor druhým na jejích názory? Uměla byste je uznat a nepopřít u toho sebe nebo je? Uměla byste přemýšlet nad názory svými a přehodnotit je?

      To je jedna z věcí, které maminka, aby vystoupila z migrén musí udělat. Pochopit některé své emoční postoje a vystoupit z nich, opustit je, zrevidovat je a nepopřít se u toho.
      Vy máte něco, co maminka má v omezené míře, nádhernou schopnost učit se, vyvíjet se.
      Pochopte a změňte v sobě to problematické a ukažte mamince, že to jde… Vyřešte některé své rozpory a problematické části života, třeba tu týkající se mužů a budete vědět, jak mamince pomoci.
      A bude to se smíchem a s radostí, S OBROVSKÝM POROZUMĚNÍM….

  30. Jana

    Dobrý den, pane Poloku,
    prosím , jaká je u vás nyní objednávací doba.
    Přeji hezký den Jana

  31. Martina

    Dobrý den přeji,
    Ráda bych se zeptala , věřím,že úrazy jsou vždy jakýmsi vzkazem pro člověka,ale malé dítě není schopné danou situaci pochopit,tak mě zajímá příčina úrazů mého syna,co konkrétně máme tedy pochopit my jako rodiče. On 6.5.2013 a já 16.10.1986. Děkuji za Vaší odpověď a čas a přeji krásný den

    1. Pavel Polok

      Dobrý den

      A kde je tatínek? Váš vztah se synem je velmi zvláštní… Syn má silnou touhu po harmonii a uznání, je velmi citlivý se značnou hloubkou prožívání. JE VELMI SNADNÉ JEJ ZRANIT, ale on svá zranění před světem skrývá. Snaží se vyhnout konfliktu s vámi, ale zřejmě dosahuje pravého opaku. Vyhýbavostí se nevyhne boji, ale velmi mu to nevyhovuje a může díky tomu být hodně vnitřně nespokojený, nebo nějak nešťastný. Protože stejně tak, jako vy se potřebujete opřít o partnera, i on se potřebuje opřít o vás, tak se sporům s vámi snaží vyhnout. Zároveň může být trochu divoké dítě… Je nadaný umělecky a možná své nadání už projevuje, je li to tak, je dobré dát mu prostor jej rozvíjet podle jeho představ. Může mu to velmi pomoci.

      Fyzický svět dotyčného vyjadřuje vždy vnitřní emoční realitu dotyčného.

      Fyzické úrazy v tomto případě vyjadřují úrazy emoční, pro které ve vztahu s vámi vzniká v jeho životě velký prostor. Není to o tom, že byste byla špatná máma, ale je tu velký prostor pro to, že si nemusíte rozumět. A není tu tatínek… I tam se může něco, co je příčinou úrazů odehrávat.
      Vy sama jsme velmi laskavá a pečující a vše co pro život potřebujete potřebujete čerpat z rodiny. Pokud vám rodina nějak nefungujete, můžete být nějak nešťastná. Jste idealistka a velmi důvěřivá a tak potřebujete pro svůj život mít širší rámec. Vidět svůj život v mnohem širších souvislostech, jinak se může stát, že vám nebude moc fungovat. V dětství se někomu podařilo popřít část vaší osobnosti a vy jste trvale ztratila schopnost ji u sebe vnímat. Ale pokud ji nevnímáte u sebe, nemůžete ji vnímat ani u partnerů a dětí a ti s vámi díky tomu mohou docela bojovat. Nelíbí se jim to, nechápou, proč je popíráte, nerozumí vašemu problému.

      Jste dobrá, že se ptáte, život našich dětí něco říká o nás rodičích, o našich životech. Je to zpráva, že bychom se nad nimi mohli zamyslet a něco v nich třeba změnit. Pro opravdové změny sebe sama a svých životů vždy potřebujeme na začátku vedení…

  32. Iveta

    Milý pane Poloku,
    chtěla bych se zeptat co je příčinou skřípání zubů. V době, kdy jsem byla s jedním ze svých bývalých partnerů se mi začaly odštípávat přední zuby. Zubařka mi sdělila, že se jedná a bruxismus a řešením je dlaha. Můj tehdejší přítel velmi chrápal a odmítal to řešit. Ten vztah byl pro mě hodně psychicky náročný nejen díky velmi intenzivnímu chrápání. Po pár letech od rozchodu jsem se začala vídat s jiným mužem, který také chrápal a navíc byl ženatý. Kromě opakovaných zánětů močových cest jsem opět začala skřípat. Je skřípání zubů známkou toho, že těžko skousávám nějaké životní situace? Datum narození: 30.4.1980 (23:40)
    Moc děkuji a mějte se krásně.
    Iveta

    1. Pavel Polok

      Vážená Iveto
      Bruxismus – neboli skřípání zuby vzniká tak, že prožíváme situace způsobem, který nám nevyhovuje a my s tím neumíme nic udělat a „zatneme čelisti“… Přes den umíme díky dalším činnostem to zatnutí nějak potlačit, ale v noci na nás obvykle ve spánku dolehne velkou silou a začneme skřípat zuby a skutečně si je můžeme poškodit. Navíc je skřípání zuby stejně hlučné, jako chrápání a moc se vedle lidí se skřípajícími zuby nedá spát. Záleží na míře skřípání. Obvykle klienti umí najít paralelu mezi obdobím skřípání zubů a jeho příčinou ve svém životě.
      Záněty močových cest jsou co se týče mechanismu vzniku poměrně podobné. Prožijeme nějaký konflikt, máme pocit, že jsme v právu, ale své právo si neumíme obhájit. A máme vztek, pocity zklamání a sebe zklamání. Ty pocity umí způsobit infekce a záněty močových cest. Pokud z nich vystoupíme, okamžitě se uzdraví. Pokud jsme v pocitech chronicky, třeba nás takto dlouhodobě trápí něco, co jsme kdysi neuměli vyřešit, pak máme zánět močových cest chronický a léky na něj nezabírají. A zase stačí lépe pochopit situaci a z pocitů vystoupit a vše se uzdraví samo a často i přes noc.
      Když se dívám na datum narození, vidím, že jste se sem přišla učit. Narodila jste se s potlačenou schopnosti realizovat a prosadit si své představy. Asi už v dětství jste díky tomu zažívala, že vás jeden z rodičů, nebo oba nějak potlačovali.
      Další lekci máte ve schopnosti oprostit se od přílišného lpění na prosazení svých představ. Skutečně jste se to přišla v tomto životě učit. Samozřejmě, abyste byla spokojená, potřebujete své představy realizovat. Ale všichni jsme úspěšní do jisté míry. Ale vy reagujete velmi tvrdě když se neprosadíte.
      Umíte být laskavá, máte potřebu nějak prospět druhým, ale ve vztazích se nevyhnete citovým zmatkům a rozchodům, pokud nepochopíte své lekce.
      Není to o vašich partnerech, je to o vás. Oni samozřejmě neumí řešit situace, které je ve vztazích potkávají, ale přiznejte si, vy to také neumíte a to je ten problém.
      Naučte se to, proto jste sem přišla, a pak budete potkávat i jiné muže a váš život se zklidní a dáte tak prostor své přirozené srdečnosti, ze které se budete moci radovat vy i vaše okolí.

  33. Zuzana Balcarová

    Dobrý den, jmenuji se Zuzana Balcarová, narozena 7.11.1977. Před 3 lety jsem prodělala těžký epileptický záchvat. Lékaři nezjitili žádné poškození mozku ani zjevný spouštěč. Byla jsem bez léků a potíží. Letos v červenci přišel další záchvat, sice slabší, ale byly mi už nasazeny léky. Stále pátrám po příčině a nemohu na nic přijít. Pouze tuším, že by se mohlo jednat o něco z mého dětsví nebo mým nynějším přístupu k životu. Ráda bych to změnila a opět žila naplno bez strachů a omezení.
    Poradíte mi co změnit?
    Moc děkuji a doufám, že Vás poznám i osobně. Zuzana

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Zuzko

      Asi víte, že k epileptickým záchvatům je potřeba prožít úraz mozku, nebo nějaké psychické trauma, které může být i dlouhodobějšího charakteru…
      Když se dívám na vaše iniciály, jméno a datum narození, vidím poměrně obtížné zrození. Co tím myslím? Jste zvláštní směsice velké citlivosti, potřeby pečovat o druhé, smyslu pro spravedlnost a ráznosti. Jednotlivé aspekty vašeho zrození ale spolu nespolupracují a tak může ve vašem životě už v raném dětství vznikat prostor pro drtivé situace. Tím ale vaše problémy nekončí. Vše lekce pak pokrčují i v partnerství, kde máte pro tento život nejdůležitější úkoly. Tam ale může vzniknout problém s rozchody, ty jsou pro vás prostě velký problém. V tom, co vidím vzniká pro celkem hluboká traumata poměrně velký prostor.
      Ale, každá mince má 2 strany, a jsou stejně velké, i vaše zrození. Máte nádherný spirituální rozměr, pokud se vám podaří vyhnout se jistému fanatismu, ke kterému máte sklony, může Vám právě tento rozměr umožnit vystoupení ze všech vašich problémů. Jste člověk laskavý a pečující s jistou vnitřní slunečností a s potenciálem chápat širší souvislosti života. Jen potřebujete na začátku někoho, kdo by vás naučil vaše dary používat.
      Psychická traumata, která bývají zdrojem epilepsie pak lze poměrně dobře uzdravit.

  34. Lída

    Dobrý den pane Poloku,
    narodila jsem se 27.3.1957. Od 22 let věku se potýkám s bolestí v oblasti žaludku a žlučníku. Ultrazvukovým vyšetřením ani gastroskopií nebyla nikdy zjištěna žádná příčina. Před osmi roky se opět problémy projevily ve větší míře. Odmítla jsem gastroskopii a začala jsem se léčit metodou C.I.C. a spolykala nespočet kapiček doktora Jonáše. Nevím zda problémy dělal žaludek nebo žlučník, ale podstatné je, že se stav zlepšil. Asi před třemi roky se mně z ničeho nic objevily 3 zvuky v hlavě. Následovalo vyšetření na ušním a na neurologii, ale též se žádná příčina nenašla. Pouze blok na krční páteři. Chodila jsem na rehabilitaci, ale žádné zlepšení nenastalo. S tímto onemocněním se prý musím naučit žít. Téměř zároveň se objevily bolesti, křeče, stahování, pálení (nevím jak to přesně popsat) nohou. Byl proveden ultrazvuk, EMG, CT a podstoupila jsem i lumbální punkci, ale nález byl negativní. Od začátku letošního roku mě ještě k tomu všemu znovu trápí bolesti žaludku nebo žlučníku.
    Zatím volím tuto cestu a zvažuji se k Vám objednat.
    Děkuji za odpověď.

    1. Pavel Polok

      Vážená Lído
      Všichni se nějak narodíme, já i vy. Všichni dostaneme do vínku nějaké reálné schopnosti tvořit si vlastní život. Všichni přijdeme na svět s problematickými částmi osobnosti, které nejsou funkční, nevedou ke spokojenosti, radosti a štěstí…
      V datu narození vidím, citlivost, závislost na partnerovi, rodičích a potřebu o své blízké pečovat. To je vše jistě chválihodné, a jistě to může přinést i hodně radosti, pokud toto vše žijete v rovnocennosti, ale právě ta vám v životě schází a váš sen neustále rozbíjí…
      Nadřazenost, podřízenost a žádná rovnocennost. A následně boj za spravedlnost, který ale nelze vyhrát, pokud nepřijdete na to, jak na tu zapeklitou rovnocennost.
      Schopnost tvořit ji jste jaksi nezdědila, asi nebylo po kom, a pokud ji v sobě neobjevíte, NIKDY, na spravedlnost nedosáhnete.
      Jsme emoční bytosti a emoce velmi ovlivňují naše fyzické tělo, strach nám zatají dech, potíme se, vztek nám zase dech zrychlí a prohloubí, zvýší se nám krevní tlak i tep…

      Na naše emoce reagují i orgány, na nevoli a odmítnutí žlučník i žaludek a lékaři nemusí najít nic fyzického.
      Někdy nechceme slyšet, poslouchat druhé, někdy sebe. Když nechceme vyslechnout nějaký svůj vnitřní hlas, dlouhodobě, pak se v uchu objeví různé šumy, hvizdy a podobně a je s nimi velmi obtížný život.
      A nohy, tam bych potřeboval vědět, která část nohou je pocity zasažena, ale nohy vždy vyjadřují naši schopnost jít životem, realizovat své představy o sobě a druhých… Ty pocity, které pociťujete v nohou zřejmě nefyzicky pociťujete při prosazování si sebe sama a svého života.

      Abyste lépe pochopila, je potřeba se podívat, co jste to žila cca rok dva v období před 22. rokem svého života. Kde jste se tam zlobila, kde jste se a s čím ve svém životě prala. Tam někde jste poprvé udělala chyby ve vnímání své reality a v představách o své roli, právech a možnostech a o roli, právech a možnostech druhých. A spadla jste do nějak destruktivních představ o realitě, kterou žijete a do destruktivních pocitů a to vše bylo vyjádřeno zdravotními problémy…
      Nemoci nám říkají, že k něčemu ve svém životě přistupujeme emočně chybně, že žijeme nějak chybné představy o své realitě a o roli druhých v ní. Pokud vyslyším nemoc, a pokud budeme schopní svoje emoční představy zkorigovat, nemoc odejde, jakákoli. Už mnohokrát jsem se setkal s tím, že lékaři říkali, neléčitelné, smrtelné, trvalé a nakonec vše bylo jinak. Někdy se ale natrápíme, než OPRAVDU POCHOPÍME SDĚLENÍ NEMOCI, a než se změníme dostatečně, abychom si ji již dále netvořili. A stojí to za to, protože s uzdravením nemoci se vždy uzdravují naše vztahy.

      Nemoc velmi dobře vzniká v prostředí, kde bojujeme se svými pocity a představami a s pocity a představami druhých. NA NÁS JE NAUČIT SE NEBOJOVAT, najít jiná řešení, pomoci kterých získáme od života a od druhých to, co tam potřebujeme mít, ZÁROVEŇ TO SAMÉ UMOŽNÍME DRUHÝM. Je to umění života a nám nezbývá, než se učit, pokud jsme nemocní… Obvinit druhé nebo sebe je prohra.

      A všichni, co se u mne z nějaké nemoci uzdravili byli velmi překvapení, ŽE TO JDE, ŽE TO NAŠEM ŽIVOTĚ NENÍ O TĚCH DRUHÝCH, ŽE V NAŠEM ŽIVOTĚ JE TO VŽDY O NÁS SAMÝCH…

      Máte nádherné dary, pomocí kterých k uzdravení můžete dojít, jste velmi citlivá, jste schopná vnímat svoje pocity a pocity druhých velmi citlivě, můžete se naučit je používat tak, aby jste v nich měla harmonii… Ne třeba vztek, zlost stud, nebo pocity ponížení a nerespektu.
      Jste člověk, který pokud se pro něco rozhodne, tak to i zrealizuje. To není zas tak časté. Jste schopna s věcmi skutečně pohnout, ne silou, ale moudrostí a citlivostí…
      Disponujete nádhernou vnitřní moudrostí hned ve dvou rovinách. Ale je to s nimi, jako se svaly, nepoužívají li se, atrofují. A tak je to s vašimi moudrostmi, můžete se naučit je používat.
      Budete překvapená, na co vše a jakým způsobem máte vliv a stanete se díky tomu velmi silnou, ale své síly nezneužijete, protože budete znát důsledky…

      To vše můžete, jen se rozhodnout a pustit se do práce.

  35. Zuzana

    Dobrý den, dostala se mi do rukou Vaše kniha o psychosomatice, a přes ni jsem se dostala na tyto webové stránky. Rozhodla jsem se vyzkoušet tuto možnost napsat Vám, a později bych se k Vám ráda objednala na konzultaci. Už dva roky se s manželem snažíme o dítě, oba jsme zdraví, ale nedaří se. Už jednoho syna máme. Jediným zdravotním problémem, který mám, je pylová alergie a astma, které nastupuje pouze v létě. Manžel je 100% zdravý. Narodila jsem se 12.9.1982. Ráda bych poprosila o Váš názor, pokud to bude možné.
    Děkuji.
    Zuzana

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Zuzko
      U vás začnu trochu jinak, pilová alergie a astma, v tomto pořadí se objevuji tyto 2 nemoci v dětství, nejdříve alergie a pak astma a často s pubertou odchází samy. Někdy se objeví ale až v dospělosti, často stejně po sobě.
      ALERGIE – která přichází často první je poruchou imunity, imunitní systém se cítí ohrožen látkami, které pro tělo nejsou nebezpečné – tady pylem, a bojuje s nimi, slzy a oteklé oči a sekret v nose. Očí postiženého řežou a má rýmu. Je to porucha v oblasti mít rád sebe, v oblasti lásky k sobě, kterou imunitní systém vyjadřuje. Člověk, který se má rád si správným způsobem drží hranice ve společnosti druhých. Jsou ale lidé, kteří se z různých důvodů cítí ohroženi tam, kde jim nebezpečí nehrozí a pak bojují tam, kde bojovat nemají. Člověk citlivý, s nějak narušeným sebehodnocením bude mít pocit, že je druhými ohrožován, osočován, a bude se bránit a bojovat tam, kde se člověk se sebehodnocením v pořádku bude cítit v pohodě. To je obraz člověka s alergií.
      ASTMA – je často důsledkem alergie anebo s ní emočně úzce souvisí. Jsou dva základní druhy, dusící a kašlací, kdy postižený člověk kašle obvykle hlavně večer a v noci. V dospělosti je mnohem častější astma dusící, kdy se postiženému dostanou do křeče svaly okolo průdušnice, zúží ji na průměr pod jeden centimetr a to už je malý průměr na objem proudícího vzduchu při dýchání. A tak se postiženému člověku špatně dýchá a zúžené místo vydává sípavý, někdy pískavý zvuk. Co se děje v oblasti emoční? Schopnost nadechnout se vyjadřuje schopnost realizovat svoje volní impulzy, svoji inspiraci. To znamená realizovat cokoliv, co máme potřebu v životě udělat, číst si knížku, jít do kina uvařit si nebo dát si nějaké jídlo, trávit čas s partnerem nějakým konkrétním způsobem… Prostě být sám sebou. Člověk s astmatem má obvykle nějak narušené sebehodnocení, nebo zdeformované představy o hodnotách a neumí mít pocit, že by své představy realizovat mohl, často situace vnímá tak, že nemůže, protože on nebo ona anebo okolnosti. Často zažívá pocit nemohu dostává tak sám sebe pod tlak, se kterým často i bojuje. A protože si svůj pocit projektuje do druhých lidí, tak má často pocit, že oni jsou ti, co mu brání v seberealizaci a bojuje s nimi. A často je ten boj skrytý, protože dotyčný člověk si navenek nedovolí nic moc říct, tak boj a pocit tlaku ze situace prožívá vnitřně. Takový člověk prožívá vnitřní napětí a tlak a to způsobí že se svaly okolo průdušnice nesmyslně stáhnou
      SCHOPNOST MÍT DĚTI – tato schopnost se v průběhu věku ženy výrazně mění. Ve věku 18 – 25 většina žen otěhotní velmi snadno. Pak se ale situace mění a po 30. roce života už je pro mnoho děvčat otěhotnění více, nebo méně obtížné. Za schopností mít děti je u žen funkčnost vaječníků, která může být ovlivněna třeba stavem štítné žlázy a mnoha dalšími vlivy. Vaječníky vyjadřují u žen schopnost tvořit si a žít si život dle svých představ. Čím více žena žije představu, že je omezována rodiči, partnerem, lidmi v zaměstnání, nebo jinými okolnostmi svého života, tím nižší může schopnost otěhotnět být. Někdy mají ženy sníženou tvorbu děložní sliznice, i v těchto případech mají problém otěhotnět. Za touto poruchou je narušená schopnost ženy očekávat radost a spokojenost ve vztahu s partnerem. Žena si s partnerem nerozumí a nějak je tím emočně zasahována a neumí tento rozměr řešit a hromadí v sobě nešťastnost, zlobu, nebo zklamání.
      V 18 jsme všichni plni entuziasmu a máme jen málo negativních zkušeností se životem, a tak otěhotnět je mnohem snadnější, než po třicítce, kdy už máme za sebou leckteré zranění a zklamání.
      Když se podíváte, na to, co jsem vám napsal, mám pocit, že neschopnost otěhotnět může být způsobena rozvojem vašich problémů, které se týkají alergie a astmatu.
      Všichni žijeme tak, že vše, co se okolo nás děje musíme interpretovat pomocí emočních představ a emočních reflexů, se kterými jsme přišli na svět. Ty postupně doplňujeme osobní zkušeností a ta má na naše jednání postupně stále větší vliv. V této společnosti si myslíme, že jednáme rozumově, ale ani náhodou tomu tak není. NÁŠ ŽIVOT ŘÍDÍ NAŠE EMOČNÍ REFLEXY A PŘEDSTAVY.
      Když vám dám příklad, třeba ke mně přijde žena, že má problém s tátou, nebo manželem, že jsou agresivní, vzteklí a omezují ji. Když se jí ptám, proč se nebrání, řekne mi to nejde, protože on…. to byste jej musel znát. A skutečně to tak rozumově z jejího pohledu i vypadá. Ale za tímto rozumovým pohledem je emoční představa, která ale není pod kontrolou rozumu, o které rozum běžně nic neví. S těmito emočními představami umíme pracovat. Výsledkem je, že ta žena najednou sama vidí, že si vlastně jen nevšimla, že se bránit může, protože měla třeba strach. Dokonce, že se bránit může a nevyvolá konflikt, jako obvykle, že na ni bude manžel, nebo táta najednou reagovat jinak, protože ona sama používá úplně jinou emoční představu o jejich jednání. Obvykle je mnohem méně odsoudí, obvykle jim a jejich destrukci mnohem lépe rozumí, a tak se nebojí a jedná s nimi tak, že si dá hranice bez vytvoření konfliktu. Umí lépe respektovat a je lépe respektována.
      Když se dívám na vaše datum narození, vidím, že začíná nějakým omezováním, které můžete chápat, jako zdvořilé přizpůsobení se. Trpíte poměrně silnými zábranami a pochybnostmi o sobě, které jsou umocněny vaší výchovou konzervativně založenými rodiči. A tak se až příliš často podřizujete požadavkům okolí a ostatních lidí a protože jste velmi citlivá, trpíte pak na místo nich. Máte sklon být introvertka a to situaci komplikuje, protože se ze svých pocitů nemůžete vymluvit a může vás to vést tak trochu do izolace v některých aspektech vašeho života…
      Máte ale i silné stránky, nádherný spirituální rozměr, schopnost vnitřně rozumět lidem a schopnost uspět v čemkoli, do čeho se pustíte.
      Budete li chtít a je li to možné, ozvěte se, myslím si, že vám půjde pomoci. Někdy je léčba neschopnosti otěhotnět pomocí psychosomatiky překvapivě rychle účinná…

  36. Lucie

    Dobrý den pane Poloku.
    Mám už 10 let roztroušenou sklerózu,jelikož jsem doma neprojevuje se tak moc.Letosni jaro mě však docela potrápilo.Začalo to,že se mi objevily ostruhy na patách.Pouzivala jsem zábaly z octa a sádla a ostruhy se ztratily.Za pár dní jsem měla krev ve stolici,asi hemeroidy.Zacla jsem používat mast a uklidnilo se to.Pak se mi zablokovaly záda,ktery jsem návštěvou a cvičením napravila.Aby toho ale nebylo málo , manžel mi navrhl rozvod,protoze máme problémy v komunikaci,pořád se hádáme.A teď me ještě začal zlobit močový měchýř.Chtela bych se zeptat proč se mi to děje,jestli mi tím tělo něco naznačuje a proč.Dekuji

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Lucko

      Roztroušená skleróza je nemoc mnoha forem, u někoho je velmi agresivní a rychle postupující, přes nasazenou léčbu, u jiného má jen lehký, nebo občasný průběh, někdy s propady a výkyvy. Z medicínského hlediska se jedná o poruchu imunity, kdy pro lékaře z neznámého důvodu tělo napadá myelinové pochvy v mozku a tím je ničena bílá hmota mozková v místech zodpovědných za pohyb svalů.
      Z psychosomatického hlediska se jedná o poruchu v oblasti mít se rád a mít rád obecně. Člověk musí napadat nějak sám sebe, obvykle přes pocity viny, nebo obviněním sebe, třeba díky pocitům nedostatečnosti a tím znemožňuje, nebo částečně blokuje seberealizaci v některých oblastech svého života. Často je tato emoční porucha děděná, a je v oblasti emočních představ. Netýká se rozumového rozměru člověka.
      Když se dívám na vaše jméno a datum narození, vidím, že jste se narodila s vnitřním konfliktem. Jste společenská, laskavá, pečující, potřebující rodinu a partnera, jako zázemí, ale zároveň potřebující svobodu, rozhodně nesnesete, aby vám někdo říkal, co máte a jak dělat. A to, a nemusíte si to být vědoma, i v partnerství. Proti sobě stojí vaše přecitlivělost, potřeba vztahu a současná potřeba svobody. Tyto dvě potřeby jde skloubit, jen máme-li v pořádku sebehodnocení. Zároveň jste velmi citlivá, až přecitlivělá. Je to váš dar, ale zatím tak vnímat svoji citlivost nemusíte, protože sebehodnocení je u vás nějak narušeno.

      Pro tento život jste si dala úkol, ne lehký úkol, naučit se ukázat své nitro a to VYŽADUJE HLUBOKOU DŮVĚRU V SEBE SAMA. Nejedná se o problém v oblasti rozumu, ale v oblasti emoční a emočních představ, kterou rozumově neumíme kontrolovat, ale kterou rozumově obvykle vyjadřujeme, aniž bychom si toho byli rozumově vědomi. Váš problém se týká vztahů obecně a partnerství zvlášť. A dala jste si do vínku na řešení tohoto problému i dar, spirituální rozměr, pomocí kterého svůj problém můžete vyřešit a své nemoci a problémy uzdravit.

      Můžete uzdravit svoje problémy i RS samotnou. „Stačí“ uzdravit svůj emoční rozměr. Už v dětství jste si musela všimnout, že ne vždy jste byla respektována a ceněna tak, jak byste si představovala. A tam se vám tento váš problém nepodařilo vyřešit a vzala jste si jej do dospělosti, i s chybnou představou, že problém v konfliktních situacích je v těch druhých, že si vás neváží, že vám nedovolí. Ale vnitřně si jistě také uvědomujete, že problém je i ve vás samotné. Že nedisponujete takovou důvěrou v sebe sama, takovou schopností se cenit, abyste v konfliktních situacích obstála.

      To, co se vám dělo letošní jaro nemá nic společného s vaší RS, ale s tím, jak emočně fungujete, s tím, co aktuálně žijete.
      OSTRUHY – psychosomatického hlediska vyjadřují prožívanou bolest, nebo zraňování v oblasti partnerství a sexuality.
      KREV VE STOLICI – trávení jídla vyjadřuje naši schopnost něco prožít a zabudovat prožitek do své osobnosti, do svého života. Krev ve stolici říká, že to, co žijeme je pro nás nějak zraňující a že přicházíme o schopnost pečovat o své potřeby a tak se z žitého radovat.
      ZABLOKOVANÁ ZÁDA – jsme tvůrci a svůj život tvoříme sami, včetně rolí našich blízkých v něm. Ano i tyto role určujeme my sami, právě tím našim emočním rozměrem. Našimi emočními představami o našich a jejich možnostech, představami o CENĚ nás a jich. Představami, které nejsou rozumové a tak nejdou rozumem ovlivnit. Představami, kterými ale tvoříme svoji realitu. Zablokovaná záda říkají, že nějakou oblast svého tvoření neumíme unést. Tvoříme pro nás už příliš těžkou realitu. Podívejte se, v jaké čakře se vám záda zablokovala, toho tématu se problém týká.
      MOČOVÝ MĚCHÝŘ – aby onemocněl, musím prožít konflikt, mít pocit, že jsem v právu, konflikt prohrát a na prohru reagovat pasivně – pocity zklamání, sebe-zklamání a vzteku.

      Proč se to děje? No podívejte se, jaká jste a co jste se přišla učit… Někdy je učení se TVOŘENÍ ŽIVOTA těžké a nejde a pak jej provází nezdary a bolesti. TOTO UČENÍ JSTE SI NAPLÁNOVALA A UČIT SE ZNAMENÁ MĚNIT SEBE, nechtít měnit druhé!!! Když změníte sebe,l druzí se změní sami.

      Tato společnost si zvykla vše řešit rozumem a rozumově. Ale to rozumové schopnosti velmi přecenila, to nejde. A v rozumové oblasti také váš problém není. Problém je v oblasti emočních představ. Nejprve je potřeba pochopit, že něco takového tvoří naši osobnost, pochopit co to je a jak to funguje a pak s tím pracovat. Asi není na světě nemoc, která by takto nešla uzdravit.
      RS vás dlouhodobě upozorňuje na vaši vážněji narušenou schopnost mít sama sebe ráda, být si vědoma své ceny. Asi je na čase abyste oprášila svůj spirituální rozměr, svůj dar a začala s ním pracovat a uzdravila si s ním svůj život a i jeho dědictví, životy vašich dětí, protože ty mohou rozvíjet jen to, co jste jim s partnerem dali do vínku a prakticky ukázali.
      Na začátku je potřeba si najít někoho, kdo s emočními představami umí pracovat. Pusťte se do práce na sobě sama, půjde vám to a budete mít skvělý pocit ze svých úspěchů. Práce to bude ale spíš dlouhodobější. Dosahovat cílů, pokud se skutečně rozhodnete umíte, jako málo kdo.

  37. Jana

    Dobrý den, pane Poloku,
    je možné se k vám objednat i v červenci a srpnu nebo nové klinety bereta až od září.
    Děkuji a přeji hezké letní dny.

    1. Pavel Polok

      Dobrý den

      Pracujeme i přes prázdniny, ale já objednávám od cca 5. září a paní Bečková cca od 15. srpna, do té doby máme plno.

      Přejeme vám hezké prázdninové dny

  38. Ondřej

    Dobrý den,
    před 16 dni se mi na florbalovém turnaji zřejmě natrhly či přetrhly křížové vazy v koleni. Na výsledný verdikt si budu muset ještě počkat. Od té doby se však nemohu na nic soustředit, vím, že je to nějaké znamení, ale nevím jaké, nejde mi to do hlavy, trápím se tím celou tu dobu, jestli a co mi to tedy ukazuje. Nikdy v životě jsem žádný úraz, kromě pár namožených kotníků neměl. Tak nevím.
    Ondra 31.7.1980

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Ondro

      Dá se obecně říct, ke sportu takové věci patří. Ale někomu se takový úraz za celou kariéru nestane. A otázka tedy zní, proč právě vám a právě nyní.
      No především to znamená zastav se a přemýšlej. Koleno vypovídá o naší schopnosti pokory a nepokory v našich životech. To znamená, máme umět rozlišit, kdy se máme podřídit a kdy máme jít za svými sny a nenechat se omezovat. Zpřetrhané vazy říkají, že do nějaké životní situace chronicky vstupujete příliš silově a neumíte vidět, že mnohonásobně přeceňujete nebo podceňujete svoje schopnosti a význam, neumíte zřejmě správně rozlišit, kdy ustoupit a kdy si jít za svým.
      Jste zvláštní směsice, lev, silná osobnost, ale jsou tu ale. Jste velmi citlivý a díky tomu můžete být i trochu emočně labilní. Můžete mít ve svém životě lidi, kteří se vás snaží nějak omezovat a může se jim to dařit. A vy do takových situací můžete jít nějak bezhlavě a bojovně, tvrdě, nepokorně a pak zřejmě prohrajete, nebo neuspějete.
      Ve hře jsou ještě další aspekty vašeho zrození. Jistá vnitřní nejistota a problém se sebehodnocením. Jistá nepraktičnost a problém s komunikací, kdy nějak neumíte sdělit to, co cítíte, nebo chcete a tak vytváříte nedorozumění.
      Datum o vás říká, že jste sem přišel pochopit svoji vlastní tvrdost, kterou nějak neumíte vidět, neumíte vidět její dopady na váš život, na vaši velmi citlivou stránku osobnosti. Můžete bát tvrdý k sobě, můžete být tvrdý k druhým, ALE JAK vnitřně emočně REAGUJETE, JSOU LI DRUZÍ STEJNĚ TVRDÍ K VÁM? A jak se vlastně projevíte?
      Překročil jste určitou hranici a je tu úraz…

      1. Ondřej

        Děkuji za odpověď, popravdě jsem z toho zmaten možná více než předtím, ale pokusím se nad tím pozastavit a popřemýšlet a nějak to vstřebat.
        Pěkný den Ondra

  39. Libuše

    Líba

    Dobrý den, pane Polok.

    Narodila jsem 3.9. 1966.
    Již 25 let mě trápí gynekologické problémy – výtky, mykózy…, prodělala jsem operaci hysterektomii. Mám potíže s trávení, nafouklé břicho, plísně i na kůži… Jsem psychicky labilní člověk. Poslední dobou se nedokáži z ničeho radovat ! Už si ani nepamatuji, kdy mi bylo dobře ! Jsem v manželství již 28 let a moc nám to s manželem neklape, stále řeším své problémy a on už je z toho otrávený ! Vyzkoušela jsem řadu gynekologů, léčitelů….Díky mé kamarádce se mi dostala do ruky Vaše kniha a velice mne oslovila a tak jsem se rozhodla, Vás požádat o radu. .

    Moc děkuji za Váš drahocenný čas!

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Líbo

      No je toho ve vašem životě hodně. Někdy se nenarodíme příliš šťastně, znám to velmi dobře. Nicméně, to nám dává velmi zajímavý prostor pro osobní růst. Osobní růst znamená pracovat na vnitřních změnách sebe sama, na vnitřních změnách představ o sobě, svých možnostech, své ceně, své roli a představ o důvodech k jednání těch druhých v našich životech.
      Za svoje emoční nastavení velmi draze platíte svým zdravím. Změňte sebe a bude vše OK. Druzí se k vám začnou chovat jinak a vy se budete chovat jinak k nim. Aby to tak bylo, musíte nejdříve změnit velmi mnoho vnitřních postojů. To jak se k vám druzí chovají určujete vy svými vnitřními emočními postoji a představami.
      Vaše gynekologické problémy o vás říkají že bojujete ve vztahu s mužem. Může to být přímý boj, nebo boj vnitřní, s vaší představou o vaší ženské roli, nebo vnitřní boj s vaší skutečnou rolí ženy v partnerství. Velmi pravděpodobně váš boj začal už v dětství, buďto jako boj maminky a táty, nebo jako váš vlastní boj s tátou. A PRÁVĚ TENTO BOJ MÁTE POCHOPIT, PRÁVĚ Z TOHOTO BOJE MÁTE VYSTOUPIT. To je zpráva všech vašich nemocí. A žádné operace a ani problémy nemusí a nemusely být, kdybyste z toho boje uměla vystoupit.
      Co o vás říká datum narození. Jste narozena třetího dne v měsíci, to o vás říká, že jste velmi společenská, máte ráda lidi a lidi mají rádi vás. Ale je tu ale. Lidé s tímto datem narození si mohou na všech umět něco najít, co jim na nich vadí a pak mají velkou potřebu po nich chtít, aby s tím něco udělali, nebo jsou k nim prostě jen kritičtí. To je první věc, se kterou potřebujete pracovat. Podívat se na svoji kritičnost, JE TO JEN EMOČNÍ PŘEDSTAVA, a až z ní vystoupíte, velmi se vám uleví. A budete se smát, jak bláhová jste byla….
      Jste velmi zodpovědná žena a opravdu se ve svých vztazích máte snahu chovat velmi zodpovědně. Nicméně si pak můžete chtít zodpovědnost druhých vynucovat, což nelze, nebo je můžete za nezodpovědnost kritizovat, což je také špatně.
      Asi největším problémem vašeho zrození jsou dvě šestky, dávají vám velkou potřebu být v partnerství, velkou potřebu do partnerství investovat. Zároveň o vás říkají, že jste na partnerství závislá a že se o partnera potřebujete nějak opřít, protože jste vnitřně nejistá a NĚJAK SI SEBE NEUMÍTE MOC VÁŽIT. Ale to neumím si sebe vážit má i druhý pól, který obvykle neumíme vidět, neumím si vážit vás, druhých. A svět je jen ozvěna nás samých, oni si pak neváží nás zpět. To je velký problém vašeho života, který potřebujete prohlédnout a vyřešit, PROBLÉM NEVÁŽÍM SI TĚ, KDYŽ…
      A výsledek vašeho života? Potřebujete, aby život byl spravedlivý, a on vždy v EMOČNÍ ROVINĚ JE! Vy se ale nedíváte na emoční rovinu vašich vztahů, vy se díváte na to co dáváte a co se vám vrací. A tam máte pocit nespravedlnosti a znova vyrážíte do boje a v něm jste obětí sebe sama. Můžete vést válku s partnerem, vnitřní, nebo otevřenou, a vždy někdo vyhraje, ale podívejte se, co se u toho stane, vše si ti dva rozbijí, jejich ztráty jsou obrovské, jejich vítězství je Pyrrhovo… Navíc máte tendenci se hluboko uzavírat do svých představ o tom, jak jste byla zraněna, což výrazně blokuje vaši schopnost vaše vztahy dál rozvíjet, protože se uzavíráte do svých obvinění.
      Když se podíváte na emoční linku objevíte úžasnou spravedlnost našich životů. Jak se dívat? Sledujte mne: „Ano, on vás v konkrétní situaci odmítl, možná ponížil, možná se vám vysmál, nebo vás nenáviděl, zkrátka si vás nějak nevážil. A JAK JSTE EMOČNĚ REAGOVALA VY? Vidíte tu rovnováhu? Vidíte svoje odmítnutí, možná nenávist, vidíte, jak v konkrétních situacích si se neumíte vážit naprosto stejně?“ A je celkem jedno, kdo si začíná, dokud ani jeden nebude umět něco jiného, než nevážím si, bude situace vypadat z pohledu obou neřešitelně a oba budou mít pocit, že pokud se ten druhý nezmění, řešení není možné.
      A ono je to úplně jinak. Stačí, aby JEDEN Z VÁS NAŠEL ŘEŠENÍ, VE KTERÉM BUDE NA NECENU REAGOVÁNO OCENĚNÍM. Řešení EMOČNÍ, POCITOVÉ, ne ROZUMOVÉ. Pokud se toto jednomu z vás povede, vše se vyřeší. A zdá se, že vaše nemoci vás vedou k tomu, abyste to byla vy, kdo se toto řešení vydá hledat. Až jej najdete a použijete, partner se NAPROSTO SÁM změní a začne skvěle spolupracovat, aniž byste mu musela bojovat. Na vaši schopnost jej ocenit v situacích, kdy on neumí vidět vaši cenu bude reagovat velmi pozitivně, uvidíte.
      No a to je jeden z důvodů, proč jste se právě vy narodila, toto objevit, u toho vyrůst a najít konečně svoji radost a spokojenost a TU PŘEDAT I DĚTEM. Rodiče vám ji nedali, neukázali a váš život je toho důsledkem. Životy vašich dětí se budou ubírat podobně, pokud nenajdete řešení.
      A dala jste si pro tuto svoji práci, pro svůj vnitřní růst krásné dary. Nádhernou schopnost věcem rozumět vnitřně a tak ve svém životě vytvářet radost a štěstí. Obrovskou citovost a citlivost pro velmi jemné vnímání sebe a druhých, značnou moudrost, se schopností vidět jaksi do druhých, jak oni věci mají, se schopností jim rozumět.

      Sama nemáte šanci ani pochopit svůj život, svůj sen, který žijete a ani jej opravit, takovou schopnost nemá nikdo z lidí. Najděte si chcete li někoho, kdo s těmito věcmi umí dobře pracovat a za rok tu bude úplně jiná žena, úplně jiný sen a pak i úplně jiný život a vy budete ta, co tu změnu udělá a budete na to velmi hrdá. A samozřejmě fyzické zdraví bude přirozeným důsledkem.
      Dnes už je známo poměrně mnoho metod, které umožní velmi efektivní práci s naší emoční složkou osobnosti, které nám umožní JI LÉPE POCHOPIT a poměrně rychle změnit. Držím vám pěsti.

      3.9.1966, 22, 34/7 39/12 23/5 15/6, 3-23/5

  40. Honza

    Dobrý den, pane Poloku,

    také mě zaujalo video na Goscha a odpovědi na zdejší dotazy, proto bych se Vás chtěl také dotázat. Mým problémem je diagnostikovaná Crohnova choroba a hubenost, nedá se přibrat. Lékaři sami připouští, že neznají příčinu a mě přijde, obtížné ji sám u sebe vidět. Nemoc jsem přičítal stresu, zpětně vím, že jsem si sám docela nakládal. Svůj přístup jsem pozměnil, avšak patrně ne dostatečně a nějaké důvody, proč se dostávám do napětí se tam někde stále skryvají. Nemohl byste mi prosím napsat svůj pohled?

    4. 6. 1981

    Děkuji,

    Honza

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Honzo

      Crohnova nemoc je autoimunitní onemocnění, lékaři její příčinu neznají, přesto ji v současné době obvykle umí úspěšně potlačit. Psychosomaticky se tato nemoc dá léčit poměrně dobře.
      Pro nemocné bývá někdy obtížné emoční příčinu nemoci odstranit, protože při tomto onemocnění velká část postižených žije emoční schema, ve kterém vidí příčinu svých problémů ve svém okolí a pak mají pocit, že své problémy nemohou řešit, že by je měli řešit ti druzí, neboť oni jsou za ně zodpovědní.
      Ale pokud má někdo ve svém životě nějaké problémy, vždy je za ně zodpovědný on sám. Neboť my sami URČUJEME ROLE DRUHÝM LIDEM V NAŠICH ŽIVOTECH. To je možná to první, co potřebujete pochopit, jak určujete jednání druhých!
      A tam u vás může být jeden z problémů. Narodil jste se jako velmi citlivý člověk, s potřebou lásky a zázemí v rodině. Nesete v sobě poměrně velkou vnitřní nejistotu sama sebou, kterou vám v dětství pomohli rodiče jejich chováním rozvinout, nějak vás nerespektovali a vy nyní nevíte, jak dosáhnout respektu druhých. Přitom jste silná a velmi zajímavá osobnost, jen si toho neumíte být vědom.
      Kombinace opravdu velké citlivosti, která je pro váš život darem, vnitřní nejistoty a potřeby mít zázemí v rodině může vést ve vašem životě k jisté emoční labilitě a k situacím, kdy vás druzí lidé mohou proti vaši vůli nějak ovládat, nebo vám vnucovat svoji vůli a vy se jim nemusíte umět postavit. Takto vytváříte vy svůj zcela specifický druh stresu, který je nakonec příčinou vašeho onemocnění.
      Až tyto své problémy vyřešíte, nemoc se uzdraví sama. Pokud je ale budete řešit jen povrchně, nemoc bude přetrvávat. LÉČIT MUSÍTE EMOČNÍ STRÁNKU SVÉ OSOBNOSTI. Nesmíte ji potlačit, jde o to, lépe rozumět svým pocitům, v tom lépe rozumět je i řešení a uzdravení. Ten boj se svými pocity a s pocity a činy druhých ve vašem životě je vaší nemocí.
      Někdy se nám i stane, že si klienti nemoc uzdraví a po roce přijdou znova, protože se problémy znovu objeví. Pak už ale umí obvykle nemoc uzdravit rychle a trvale, protože vědí, jaké typy situací jsou ve hře a jak s nimi pracovat. Jen si prostě na chvilku spadnou do svého starého stresu, který ale už umí vidět a umí z něj vystoupit, vědí jak.

      Jinak, až se uzdravíte, pokud použijete psychosomatickou léčbu, objevíte v sobě velmi zajímavou, praktickou, láskyplnou osobnost a budete umět velmi dobře fungovat v rodině, ze které budete umět čerpat svoji sebejistotu. Objevíte v sobě nový rozměr smyslu pro krásu a hluboké porozumění lidem, přičemž si ale bez problémů budete umět udržet svoje hranice. Začne se vám mnohem lépe dařit i v zaměstnání, zase díky mnohem lepší sebejistotě.

      Léčba vám může trvat trochu déle, neboť je toho ve vašem emoční nastavení potřeba opravit víc. Rozhodně pro začátek budete potřebovat někoho, kdo věci opravdu dobře rozumí a kdo by vás vedl…

      4. 6. 1981, 19, 29

      1. Honza

        Je zajímavé, jak se dá podle data a jména odhadnout charakter. Neřekl bych sice, že svaluji problémy na druhé (i když občas ano), ale přiznávám, že je obtížné si uvědomit, že a jak nastavuji role druhým a také jak a proč emočně v určitých situacích reaguji a dostávám se do napětí.

        Každopádně děkuji za komentář i za další informace na těchto stránkách a přeji hezké léto.

  41. Nada

    Dobrý deň,
    chcela by som sa opýtať na Váš názor, čo znamená úraz pri športe z hľadiska psychosomatiky. Pri bicyklovaní som sa zrazila s iným cyklistom. Nestalo sa našťastie nič vážne až na menšie poranenia, ale dosť ma to vyľakalo a zamýšľam sa nad tým, čo to pre mňa znamená.
    Druhou otázkou je nadmerná závislosť na športovej aktivite. Viete mi pomôcť sa v tom orientovať?
    Ďakujem pekne za odpoveď.
    Nada, 14.9.1966

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Naďo

      I úrazy mají svoji psychosomatickou stránku, prostě náš život je za všech okolností náš. My dáváme prostor druhým, jak do něj vstoupí, my dáváme prostor situacím a naši roli v nich.
      Narodila jste se poměrně komplikovaně, nicméně v sobě nesete nádherný spirituální rozměr a bojovnost. Vás bych tipoval, že se snažíte sobě a druhým ukázat, jak jste dobrá ale pak se můžete minout realizací sebe sama. Ta srážka vás možná měla zastavit abyste se zamyslela, jdu správným směrem? A proč vlastně tento směr a proč vlastně ta dřina?
      Bojovnost, kterou v sobě nesete, potřebu bojovat více méně v jakékoli oblasti života, to může být jeden z důvodů, proč sport, potřeba se nějak utkat. Často ale nemíváme jediný důvod ke svému jednání v nějaké oblasti života.
      Další důvod může být ve faktu, že v sobě nesete problém ocenění sebe obecně a ocenění sebe ve vztazích a tak partnerské vztahy zřejmě nebudou vaší silnou stránkou. To ocenění sebe můžete svými výkony dohánět, nebo nějak kompenzovat. Lidé vašeho typu se často snaží svým rodičům, kteří si vás ne vždy musí vážit, nějak dokázat, jak jsou dobří a že by měli být uznáni. Nejen že tím ocenění rodičů, nebo rodiče obvykle nedosáhnou, ale ještě se minou svým životem, při tom dokazování jaksi zapomenou na vlastní cíle. Tento problém se může přenášet i na dokazování si před vrstevníky a partnery, to ale myslím není váš případ.
      Nevím, jaké zaměstnání máte, ale vaše ideální poloha je spiritualita a rétorika.
      Dáte zpětnou vazbu? Děkuji.

      Nada, 14.9.1966, 22, 36/9

      1. Nada

        Veľmi pekne ďakujem. Pracujem ako VS učiteľ. Tipujete správne s tým dokazovaním ako som dobrá – len neviem prečo to robím. Nechcem sa tak naháňať, nechcem byt stále nespokojná a za každú cenu dobrá, za niečim sa stále hnať, nedokázať odpočívať. Ale neviem to.
        Naďa

  42. Hanka Látalová

    Dobrý den, hledám, hledám, až mě moje hledání dovedlo sem. Trpím od dětství migrénami, zatím jsem nenašla nic, co by mi pomohlo. Zkoušela jsem léky i alternativní přístupy, ale nic. Teď jsem těhotná a migrény se výrazně zhoršily, až mě to zarazilo, jak moc. Čekáme druhé dítě, máme doma dcerku a mrzí mě, že jsem tak často v tom stavu, že se jí nemůžu naplno věnovat. V prvním těhotenství se migrény sice nezlepšily, ale rozhodně nezhoršily. Zato jsem měla extrémní potíže s akné, dokonce jsem skončila hospitalizovaná na kožním..to se pro změnu teď podruhé neobjevilo. Jsem narozená 8.9.1986. Mívala jsem dost problematický vztah k tatínkovi, kvůli jeho alkoholismu, ale myslím, že se to samo před nějakou dobou zlepšilo (v tom smyslu, že jsem to přijala a hodně se mi ulevilo). Neměli byste pro mě nějakou radu? Cítím, že řešení je ve mě, ale už strašně dlouho ho hledám a nemůžu ho najít. Poslední dobou se mi i dost daří na sobě pracovat a mám z toho radost. Děkuji a zdravím Vás, Hanka

    1. Hanka Látalová

      Dobrý den, je mi jasné, že nemusíte odpovídat všem, ale chci se zeptat, jestli jste na mě třeba jen nezapomněli? Všimla jsem si, že jste odpovídali i na dotazy, které byly kladeny později, než ten můj. Tak kdyby náhodou jsem vám tam jen nějak zapadla, tak se ozývám… Omlouvám se, snad nejsem dotěrná… :-) Chodím sem teď netrpělivě nahlížet a pořád doufám, že pro mě budete mít nějaký nápad… Moc děkuji, Hanka

      1. Eliška Bečková

        Dobrý den Hanko,
        omlouváme se za zpoždění v odpovědi vám. Nezapomněli jsme na vás, prostě se to tak seskládalo ve spektru mnoha dalších našich činností.
        Vy v sobě nese velkou odvahu, velkou schopnost věcem dobře rozumět a vědecky myslet a schopnost vnímat detaily.
        Máte v sobě také krásnou laskavost, smysl pro umění, pro krásno a pro harmonii. Vidím také, že jste vytrvalá a nevzdáváte se.
        Toto vše v sobě nesete a toto vše máte k dispozici pro svůj život. Má to jen jeden háček, aby jste se mohla, z toho všeho ve svém životě radovat, potřebujete se naučit sebehodnotě a sebelásce. To jste do vínku dostala v omezené míře. Se sebeláskou a sebehodnotou souvisely vaše problémy v prvním těhotenství a s tím souvisí i vaše současné problémy.
        Všichni jsme přišli na tento svět s mnoha dary a s mnoha schopnosti. Všichni jsme také přišli s problematickými částmi osobnosti a s potřebou rozvíjet se a růst, s potřebou víc pochopit a porozumět sobě a svému životu.
        Například vaše skvělé analytické myšlení a rozumové chápání se může stát prokletím, pokud rozum použijete bez laskavosti k sobě a k druhým, bez citu. Velkým problémem právě u vás může být toto nadužívání rozumu, kterým se můžete snažit vymyslet věci, jejichž řešení je ale v emoční oblasti. Pak se rozumem snažíte stále dokola najít řešení, které v oblasti rozumu není a tím jej velice přetěžujete, vlastně jej nikdy nenecháte odpočinout. Z toho pak plynou problémy se spánkem, bolesti hlavy a migrény.
        Váš problém můžete vidět již v dětství, vyrůstala jste v prostředí, kde nefungovala láska, rodiče vlastně nevěděli, jak se mít vzájemně rádi. Vy jako dítě jste tento problém zdědila.
        Otázka je, jak žít lásku a podržet si hranice? Jak žít lásku a svobodu a hranice nepřekračovat? Řešení je v emoční oblasti ale vy je vytrvale hledáte v oblasti rozumové, protože tak to dělali i rodiče. Tam ale nejen že řešení není, tam ani nemůže být vidět podstata problémů a vše může vypadat velmi nespravedlivě. Když se ale podíváte na emoční linky najednou uvidíte jakoby jiný svět, svět naprosto vyvážený a spravedlivý, i s jeho destrukcemi. Přetěžováním rozumu vytváříme migrény.
        Co se týče akné, je obvykle vyjádřením nějakého vnitřního boje v pohledu na sebe sama a na druhé, nějakého souzení, odmítání, obvinění, studu. Akné v obličeji říká něco trochu jiného, než to v dekoltu u děvčat, nebo na zádech.
        Vaše problémy jsou vázány hlavně na těhotenství, příčin může být víc, jako vždy v reálném životě. Jedna z možností je, že v těhotenství jste vy ženy mnohem citlivější ke všemu. A tak to, co běžně v životě překonáváte silou vůle v těhotenství takto překonat nejde a projeví se to ve fyzické rovině. V těhotenství také vstupujete do jiné role a i ta může být ve vaší rodině nějak problematicky vnímaná, nebo něčím poznamenaná.
        Pokud chcete, můžeme vám pomoci s tím, jak vnímat svět jinak a tím se uzdraví vaše migrény, jakoby mimochodem a ještě se výrazně zlepší velká část vašich vztahů. Léčení migrén psychosomaticky jde velmi dobře a je trvalé… Vaše problémy jen říkají, že jste ve svých změnách sebe buďto nezašla dostatečně hluboko, anebo jste dostatečně nevyřešila některá témata vašeho života.

  43. Martina

    Dobrý den,
    obracím se na Vás s dotazem ohledně syna. Nedávno jsem se ptala na dceru a musím uznat že vše sedělo do puntíku,monentálně s ní probírám možnost zdali půjde k Vám sama nebo přijdu já.
    Poslední dobou řeším neustále absence syna ve škole s tím,že si stěžuje na nevolnosti a bolení břicha.Nejsem si jistá či to není spíše záležitost pro psychologa.Přesto zkouším prvně oslovit Vás.
    Syn Michal 5.9.2002.
    Moc děkuji za odpověd

    1. Eliška Bečková

      Dobrý den Martino, váš syn má nádhernou schopnost nadchnout se a s nadšením si jít za svým snem a třeba i strhnout ostatní, aby se nadchli pro totéž a aby šli s ním. Umí také velice hluboce vnímat vše, co prožívá. Umí také dobře logicky myslet a dobře rozumově chápat všechny souvislosti. Váš syn, je také velmi citlivý kluk, který je díky svojí zvýšené citlivosti méně odolný ve stresu a v konfliktu. A tak se může stát, že udělá cokoli, aby se vyhnul konfliktu. Potom může popřít sebe a nehájit se, ale přitom se může ukřivdit, protože chování ostatních vnímá jako zraňující. Toto popření sebe ho může vést do vzteku a agresivity, kterou si ale zase nemusí dovolit projevit. A kolečko se takto může uzavřít a točit se stále dokola a může být poháněné pocity křivdy a bojem s ní, ale neprojevení toho boje navenek vedoucí k dalším pocitům křivdy. Když se k tomu přidá poměrně velká vnitřní nejistota, kterou lze z data jeho narození také vyčíst, pak toto vše může vašeho syna velmi znevýhodňovat v  dětském kolektivu. Děti jsou velice vnímavé a reagují spontánně na to, co svými pocity načtou. Potom může být pro syna představa, že bude čelit dětskému kolektivu tak stresující, že ho může rozbolet břicho vždy, když na to pomyslí.
      Syn vše čím je dědil po vás a vašem manželovi, není špatné podívat se, jak jste fungovali vy dva ve škole a jak jste se vy dva vyrovnávali s problémy obstát v dětském kolektivu, nebo před učiteli. Jak jste byli schopni spolupracovat. Často svoji neschopnost nějak se obhájit docela dobře skrýváme sami před sebou, tak toto přemýšlení chce poměrně hodně upřímnosti a otevřenosti k sobě. Obvykle dítě nějak dědí svůj problém především po jednom rodiči a druhý rodič ten problém ovlivní, někdy do destrukce, někdy do schopnosti jej řešit a vypořádat se s ním.
      Pak budete moci lépe syna pochopit a vytvořit tak prostor pro řešení celého problému. Obvykle to ale bez odborné pomoci nejde. Chcete-li, můžete se synem přijet, nicméně bude potřeba se podívat na funkci rodiny, jako takové, protože problémy s kolektivem, učitelkou, nebo školou vždy vychází z problematického nastavení rodičů, kterého si oni sami nejsou vědomi. Jednají zodpovědně, ale ne vždy správně.

  44. solis

    Dobrý den,

    pročetla jsem si Vaše stránky, na které mi poslala odkaz známá, a s většinou věcí, co tu píšete, opravdu souzním. Tak jsem se odhodlala Vám též napsat dotaz.

    Už od prosince trpím opravdu nesnesitelnými bolestmi v oblasti podbřišku, zejména vaječníků. Nezabírají žádná analgetika, ani nejsilnější opiáty, tak už to ani nezkouším (a nepovažuju za dobré). Krom toho mám (bohužel) od dětství problém, že špatně snáším chemické léky (většinou to dopadne tak, že mám samé vedlejší účinky, což tělo asi tak vyčerpá, že kýžený efekt se nedostaví). Různými metodami pokus – omyl jsem dospěla k diagnóze rozjetého pásového oparu na vnitřních orgánech. Proto jsou patrně ty bolesti tak kruté. Mnohokrát jsem se v posledních měsících dostala na hranici chtění žít, a jsem už úplně vyčerpaná, víceméně téměř neschopná se o sebe postarat.

    Vzděláním jsem psycholog a vždycky jsem se hodně o problematiku psychosomatiky zajímala, z různých důvodů. Je mi celkem jasné, že můj problém má co do činění se zraněním, vztahy, schopností je prožívat a postojem k sobě. Dokážu i nějak pochopit, kde jsou chyby a kde koření – ať už v původní rodině, nebo šířeji v rodové linii a v neposlední řadě mně samé. Ale nedaří se mi to patrně změnit, a vlastně si nejsem jistá, že to je za tak šílených okolností možné (v noci skoro nespím a často téměř omdlívám bolestí). Už se zdálo, že jsem na dobré cestě (pomocí různých alternativ), ale chytla jsem nějakou virózu a problém se zase razantně zhoršil.

    Mám pocit, že mi nějaký podstatný díl skládačky chybí, rozhodně mám taky pocit, že bych potřebovala nějaké vedení, kterému bych byla schopná věřit, ale to nebude snadné (jsem z Brna, a jak vidím, máte termíny až v září). Je tedy otázka, jestli v tomhle stavu dokážu takové vedení vůbec dobře vnímat, ale doufám, že ano.

    Je něco, co můžu dělat teď, abych se alespoň zachránila z nejhoršího?

    Budu ráda za Váš vhled, datum narození je 28.5. 1985.

    Moc díky!

    1. Pavel Polok

      Dobrý den

      Vážím si Toho že i vy, odborník, jste napsala. Ono není tak jednoduché pochopit a uspět v oblasti psychosomatiky. Často musíme jít hluboko do svoji osobnosti, hluboko do své osobní historie, abychom i vážné nemoci uzdravili trvale. Pokud se nám to podaří, uzdravíme z medicínského hlediska neuzdravitelné. 
      Když se dívám na vaše datum narození, říká mi, jak jste poskládala charaktery rodičů. JSTE PO OBOU RODIČÍCH, a je důležité umět to vidět. Vidět, že jste také po tom „zlém“ rodiči, že v sobě nesete jeho destrukci. 
      Takže – jste velmi emoční, vše prožíváte opravdu s velkým emočním nasazením.
      Nesnesete jinak, než aby bylo po vašem, ((nezlobte se, ale jednou na to přijdete, jestli jste na to již nepřišla)), ale protože jste se narodila především jako citlivá holka, dosahujete svého spíše vydíráním, nebo přes nějakou nešťastnost. A pak je výsledkem vašeho chování nakonec pocit odmítnutí, anebo pocit izolace. 
      Pro svůj život potřebujete hodně svobody, ale vlastně nechápete, jak ji získat, udržet. 
      Máte narušenou schopnost dosahovat svých cílů a realizovat své sny. Problém vidíte v okolí a nejde vám pochopit, že problém je ve vás. ((Okolí bez problémů také není, ale vy nejste schopna dosáhnout svých cílů, vy to jste.))
      A jako psycholožka asi chápete, že klíč k pochopení všeho je ve vašem dětství. Máte ve své osobnosti zakódovány nějaké problémy v oblasti dětství ze strany jednoho z rodičů. To vede k tomu, že máte problémy v partnerských vztazích. Konflikty s rodičem, pokud nepochopíte, proč jste v nic neuspěla povedou ke stejným konfliktům s partnery a to vás zřejmě vede do melancholických nálad, ve kterých už vám moc nejde vnímat odborné rady. 
      A ještě jeden problém vidím. Pokud vás někdo zraní, navždy se ve svém zranění uzavřete a tím si zablokujete další vztahy, protože je vnímáte stále právě přes to zranění. No, ale právě ty vztahy tak potřebujete. TO PAK VELMI BOLÍ. Ta velká psychická bolest, kterou v sobě nesete je pak vyjádřena bolestí fyzickou. Znám to sám jsem to zažil na vlastní kůži a trvalo mi několik měsíců, než jsem pochopil, kde JÁ jsem udělal chybu v logice vidění konkrétní situace, že tam tak trpím. Když jsem pochopil, bolest OKAMŽITĚ ustoupila sama. 
      Svoje povolání jste si zvolila správně, to je pro vás ideální poloha a máte nádhernou schopnost se učit, tak si myslím, že s odborným vedením budete schopná vyřešit primární problémy svého dětství a sekundární problémy své současnosti. 
      Jste skutečně schopná najít pravou lásku… Ale dá vám to poměrně dost práce, je na vás zvážit, chcete? Budete hledat úctu k sobě a druhým.
      Bude potřeba prověřit, jak ve vztazích chcete dosahovat svých cílů. Tam děláte asi největší chyby a tam se přes reakce druhých sama zraňujete.
      Tady se vám nedá přímo říct, jak na to, je potřeba najít konkrétní typ situací v dětství a nyní, propojit jejich EMOČNÍ LINKU a najít společný jmenovatel a ten pak vyřešit. 
      No jak si odpomoci od bolesti než se uvidíme? Možná, mějte víru, že spolu najdeme řešení vašeho problému, ve kterém budete velmi spokojená a ve kterém bude spokojený i váš protějšek. Že najdeme úhel pohledu, kde budete vidět svoji roli v problému tak, že nebudete mít vůbec žádný pocit, že vám bylo ublíženo a budete se umět své roli a představě zasmát. UMÍTE SI TO PŘEDSTAVIT? Jestli do té míry, že emoční bolest budete umět nechat plavat, pak se vám uleví přes noc. Řešení nemusíte znát, to najdeme spolu. 
      Chcete-li, můžete mi poslat sms a zavoláme si. 

  45. Iveta Strečková

    Ešte som zabudla Vám dať do môjho príspevku pred chvilou datum narodenia 12.7.1968. Prosila by som Vás o Váš nahlad. Dakujem.

  46. Iveta Strečková

    Dobrý deň pán Polok, už som vám písala pred týždňom o sebe ohladne velkých bolestí nôh a bedrovej chrbtice. Dnes som bola ešte na jednej diagnostike a s velkou pravdepodobnostou mám postherpetické bolesti, lebo v čase ked som absolvovala masáž a po nej nastali velké bolesti tak som mala na sedacom svale v blízkosti konečnika aj výsyp a tak mi to lekárka liečila zvonka a vitamínovými injekciami. Lekári sa sústredovali na bolesti vychádzajuce od platničiek aj ked som im stále hovorila že to sú iné bolesti ako ked ma v minulosti bolel sedací nerv, tieto boli pálivé,neznesitelné a mala som pocit akoby som mala celé nohy poprhlene koprivou. Od vtedy už ubehli 2 roky a nález na magnetickej rezonancii im nesedel s popisom mojich bolestí, tak mi neurologička povedala, že to bude psychika a ja si tie bolesti namýšlam.

    1. Pavel Polok

      Dobrý večer

      Věříme vám že si bolesti nevymýšlíte a že je opravdu cítíte, nejste jediná, která za námi s takovými problémy přišla. Eliška vám odpověděla na váš dotaz, a na tom, co napsala se nic nemění, jen se posouvá příčina spíše do problémů se sebeprosazením se a s překračováním hranic druhými. Ostatní se nemění.
      Tělo je nádherný a dokonalý nástroj, který definuje náš charakter a dává nám i zpětnou vazbu. Nemocemi nám naznačuje, že děláme nějaké chyby ve vnímání druhých, sebe a ve svých reakcích na to vše. Fyzická bolest je důsledkem bolesti psychické.

  47. Drápelová Martina

    Dobrý den,
    chtěla jsem se zeptat na svoji dceru. Poprvé zhruba před třemi lety měla problémy s bolestí hlavy, zábratěmi. Absolvovala několik vyšetření,ale všechna byla “ v normě“ . Po čase to odeznělo. Nyní se jí problémy podobného charakteru vrátili a čeká nás opět stejné kolečko vyšetření. Možná to nyní odstartoval stres z nové školy,jiné specifické předměty atd.
    Dcera se sama hodnotí jako spíše samotářská a uzavřená. Je možné zjistit z čeho pramení její zdravotní problémy a případně se domluvit na nějakém sezení “ na odblokování“ .
    Datum narození dcery je 14.9.1999.
    Děkuji za info

    1. Eliška Bečková

      Dobrý den Martino,
      Z data narození vaší dcery je vidět, že je velice chytrá, zodpovědná, přemýšlivá, samostatná, citlivá a také velice nejistá.
      Potřebuje si život zařizovat po svém a rozhodovat se ve všem sama a nemá ráda, když ji někdo radí. Ale její nejistota jí komplikuje realizaci této potřeby. Na jedné straně potřebuje svobodu dělat si věci podle sebe a na druhou stranu je nejistá a potřebuje čerpat jistotu z rodinného zázemí.
      Další rozpor může představovat potřeba dcery být spontánní a svobodná na jedné straně a potřeba být zodpovědná na straně druhé.
      Tyto rozpory, které přes veškerou snahu nemusí umět vyřešit, jí mohou vést do poměrně velkých dilemat, možná i agresivity, o kterých si nemusí nedovolit mluvit a které se pak mohou projevit urputnými bolestmi hlavy. V pozdějším věku mohou tato neřešená dilemata vést k vysokému krevnímu tlaku nebo žaludečním vředům, popřípadě k hledání úlevy v alkoholu.
      Vaše dcera je velmi přemýšlivá, v jejím případě se stává, že na místo, aby ona používala rozum, rozum používá ji. Pak přemýšlí mnohem více než je obvyklé, jakoby se nemohla jen spolehnout na své pocity, nebo jako by jim neuměla rozumět. To vede k přetěžování rozumu a i toto může vést k bolestem hlavy. Pokud nemá pro své přemýšlení dostatek prostoru, může to vést k nervozitě a nespavosti. Její přemýšlení může někdy připomínat zaseknutou gramofonovou desku, kdy se stále snaží rozumově najít řešení, které ale leží v emoční oblasti. I toto může vést k nespavosti.
      V podstatě se dceři nedá lhát, protože ona vnitřně dobře ví, jak se věci mají. Také nejspíš říká narovinu, co si myslí. Často ale rozum může používat poměrně bez citu a být tak poměrně hodně kritická, nebo nějak konfliktní. To ji může částečně vyřazovat z běžných sociálních vazeb s vrstevníky, nebo to může tyto sociální vazby nějak narušovat.
      Další komplikace se kterou se narodila je narušená schopnost chápat svoje pocity. Pak mohou být její očekávání nerealistická, přitom však může mít sklon zazlívat druhým, že je nesplňují.
      Tyto problémy lze velmi dobře léčit přes lepší pochopení emoční části její osobnosti.
      Jinak je velmi silná osobnost, s velkou ctižádostí a nese v sobě nádhernou schopnost svoje problémy řešit a vyřešit a ve svém životě velmi dobře uspět. Jen je jí potřeba trochu pomoci. Velká část lekcí vaší dcery pro její život je v partnerství a ve vztazích obecně.
      Dcera už je ve věku, kdy s ní je možné dobře pracovat a tak pokud bude souhlasit, můžete se s ní k nám objednat. Pokud by nesouhlasila, může přijít kterýkoli z vás rodičů, vysvětlíme vám vše potřebné, abyste ji pomohli. Dceru nenuťte. Objednat se můžete telefonem, pokud se nedovoláte pošlete prosím sms a ozveme se.

  48. Iveta Strečková

    Dobrý deň pán Polok!
    Prosila by som Vás o Váš náhľad na moje zdravotné problémy. Už vyše dvoch rokov trpím neznesilteľnými bolesťami nôh pochádzajúcich z bedrovej chrbtice. Bolesti sa veľmi zhoršili po absolvovaní bankovania a masáže lávovými kameňmi. Absolvovala som vyšetrenia magnetickou rezonancciou, ale nález nebol až taký zlý ako sú bolesti. Dostávala som ozonterapiu, ale problém sa ešte zhoršil. Problémom je že nemôžem cvičiť ani ľahké cviky, lebo následne sa rozbehnú veľké bolesti. Pracujem na sebe aj na emočnej rovine, snažím sa meniť svoje postoje, ale prejavy na fyzickom tele sa nezlepšujú. narodila som sa 12.7.1968

    1. Eliška Bečková

      Dobrý den,
      Pracujeme s emočním rozměrem člověka, který je vždy nějak vyjádřen ve fyzické rovině. Problémy, které popisujete, ukazují na nějaký problém oblasti vztahů, který má dopad do schopnosti realizovat své představy o vašem životě. Problém je v oblasti respektu a úcty druhých k vám a ve vaší reakci. Asi poměrně často reagujete pocitem, představou, je to nespravedlivé a můžete reagovat i konfliktně.
      Ale podívejte se na emoční linku. Když si vás někdo neváží a zachová se k vám opravdu nehezky, nebo ne-fér. Co vy? Vážíte si jej? No a v tom je ten problém. Najednou tu není nikdo, kdo by věděl, jak si druhého vážit. Pak to, ale vypadá, že situace nemá jiné řešení, než křivdu nebo konflikt. Ale existuje řešení, ve kterém je respekt a úcta. Můžete se naučit lépe používat pocit, vážím si sebe a vážím si tebe, a to i v situacích, kdy se nechováš moc hezky. Pak přemýšlíte, že chování druhého musí mít nějaký důvod. Nějaký jiný důvod, než že by chtěl ublížit nebo že by to byl blbec. A zajímáte se a na ten důvod přijdete. Tím pomůžete sobě i druhému a vytvoříte respekt. Dosáhnete tak v dané situaci svého cíle, dáte do ní respekt a on se vám vrátí.
      To je léčení vašich zad a vašich bolestí nohou. Zde emoční bolest v oblasti pocitů mohu / nemohu, vytváří bolest fyzickou. Velké napětí v oblasti vztahů vytváří velký tlak na ploténky v oblasti esíčka, mohou na nich vzniknout i drobné výrůstky a ty pak tlačí na nervy a to vytváří bolesti nohou…
      Není to o tom, že byste byla nějaká divná. Se svými problémy jste přišla na svět. Všichni si sem nějaké problémy přineseme, ale je ve vašich silách je vyřešit je a uzdravit se.
      Máte nádhernou, ale opravdu nádhernou schopnost uspět v jakékoli činnosti, kterou si zvolíte, je to dar. Pro svůj život potřebujete mít v pořádku své rodinné vztahy a tam máte nejvíce lekcí svého života.

      Umíme vám pomoci, tak pokud chcete, můžete se objednat. Počítejte ale s tím, že budete potřebovat alespoň tři, čtyři návštěvy. Vaše zdraví léčíme tak, že vám pomáháme uzdravit váš život.

  49. Nada

    Pozdravujem Vás pán Polok.
    Aj mňa zaujal Váš úprimný prejav pri zhliadnutí videa GOSHA. Chcela by som sa Vás opýtať na problémy so štítnou žľazou, konkrétne jej nedostatočnou funkciou. Tieto problémy mám už asi 10-12 rokov, pričom od najnižšej dávky Euthyroxu 25 v začiatkoch beriem v súčasnosti Euthyrox 150, čo je už vysoká dávka. Zaujímavé je, že za posledné dva roky pri každej kontrole boli výsledky nad povolenú normu a teda stále bolo nutné dávku Euthyroxu zvyšovať. O mesiac idem zase na kontrolu, tak neviem, ako to zas dopadne.
    Mohol by ste mi v tom prosím Vás poradiť?
    Zároveň mám otázku, či osobné konzultácie robíte aj v Brne?
    Ďakujem za odpoveď a prajem veľa úspechov.
    Nada, 14.9.1966

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Naďo
      Osobní konzultace dělám i v Brně, ale protože tam jsem jen jednou týdně, tak už do prázdnin žádné volné termíny v Brně nemám. Klienty do Brna budu objednávat až zase v září, od září.
      Co se týče vaší štítné žlázy, nedostatečnou funkcí trpí lidé, kteří trpí jistou pasivitou v osobním životě, která vede k neschopnosti dosáhnout svých cílů díky komunikaci. Běžně si tyto problémy u nás lidé uzdravují.
      Když se dívám, na vaše iniciály, vidím problém v partnerství. Jste rozhodně silná osobnost, zodpovědná a citlivá s vysokou potřebou vztahu. Ale s vnitřním problémem v oblasti vážím si se a vážím si druhých, když jednají jinak, než vy považujete za správné. Díky tomu se vám nedaří dosáhnout toho, abyste si v partnerství jeden druhého vážili a to může vést ke komplikacím ve vztahu, ke komplikacím s vaší seberealizací ve vztahu, a k rozchodům a ztrátám. A to vše je příčinou vašeho onemocnění. Uzdravit vaši nemoc znamená uzdravit vaše vztahy a nelekejte se, jde to. Dokázalo to mnoho lidí, a vy navíc máte skvělý spirituální rozměr, který vám ve vaší práci může velmi pomoci.

      14.9.1966, 22, 36, 51/6 458/17 41/5 5-28/10

      1. Nada

        ďakujem veľmi pekne a v září sa určite ozvem na objednanie. ak by sa Vám niečo uvoľnilo skôr, rada by som prišla.

  50. Slávka Nevřivová

    Dobrý den, pane Poloku,
    velmi mě zaujal Váš příběh, prezentovaný na 16. setkání spolku Goscha 27. 3. 2016. S Vašimi názory na příčiny nemocí se plně ztotožňuji. Přesto, že jsem přesvědčená tak jako i Vy, že si své nemoci způsobujeme sami nesprávnými přesvědčeními a na ně návaznými emocemi, nedokážu si od nemocí pomoci. Mentálně mám vše zpracované, ale neumím sama změnit své emocionální naladění. Na cestě za vyléčením jsem už dlouhou dobu, ale vůbec nic jsem v oblasti fyzického těla nevyřešila, potíže se stále zhoršují. Zkoušela jsem homeopatii (absolvovala jsem i tříletý kurz), léčebné kódy, metodu RUŠ, čchi-kung, vše bez efektu. Nečekám, že by změna přišla nějakým „zázrakem“, vím, že se na ní musím sama podílet. Pravda je, že mé zdravotní potíže vznikly ještě v době, kdy jsem měla úplně jiné myšlení. Ale změnou myšlení a názorů jsem své potíže neodstranila. Přesto to nechci vzdát a navzdory už pokročilejšímu věku se necítím stará a ráda bych svůj zdravotní stav zlepšila, ale zřejmě na to sama nestačím. Jeden z důvodů mé snahy o zlepšení zdraví je i fakt, že moje maminka zemřela na rakovinu tlustého střeva. Nerada bych šla v jejích stopách. Proto bych chtěla znát Váš názor, případně radu, zda je možné vyléčit dlouhodobé chronické nemoci především zažívacího systému ( žlučníkové kameny, zácpa, hemoroidy, dráždivý tračník, křečové žíly). Vím, že zažívací problémy souvisí s procesem prožívání. A skutečně prožívám vše příliš přecitlivěle a proto i mé tělo reaguje přecitlivěle v podobě různých alergií. Zabývám se astrologií a tak si při pohledu na svůj horoskop dokážu celkem snadlo vyložit svůj životní příběh, jak ale věci změnit? Přesto to nechci vzdát a věřím, že už jsem svým částečným pochopením udělala krůček kupředu, i když realizace ještě za myšlením pokulhává. Prosím o radu, případně zda by bylo možné Vás navštívit. Narodila jsem se 30. 3. 1946. Děkuji za odpověď a trpělivost při čtení mého dost dlouhého komentáře a přeji krásné dny. Slávka Nevřivová

    1. Pavel Polok

      Vážená Slávko

      Děkuji za hezký komentář. Víte narodila jste se jako velmi citlivá holka, velmi. To je velký dar, ale člověk musí mít v pořádku sebehodnocení. Pokud se hodnotí, hůř, stává se tak velká citlivost prokletím. Ve vašem životě bylo naplánováno, že vám do života budou chodit zkoušky podle toho, jak na ně budete připravena. Vy jste díky některým aspektům svého zrození bojovná a ta je vaší emoční chybou, cílem vašeho života je mimo jiné objevit vlastní vřelost a to se vám zdá se nedaří tak, jak od vás váš život chce.

      Není to o tom, že byste sem přišla se učit a trpět. Přišla jste se učit a mít velkou radost z pochopeného a změněného a zdá se, že si to i dobře uvědomujete.

      Prakticky:
      Žlučníkové kameny – na názory druhých, které jsou odlišné reaguji „žlučovitě“, protože jste ale velmi citlivá, snažíte se tento svůj projev potlačit, možná si jej mnohdy nedovolíte. Právě toto vytváří žlučové kameny – potlačená hněvivost, bojovnost, jež obsahuje zlobu a odmítnutí.
      Zácpa – je to takový celkem častý problém, často způsobený nedostatkem pohybu a nevhodným složením jídla. Vždy ale vyjadřuje problém v prožívání, jak už víte. Prožil jsem, snědl jsem, ale prožitek vůbec nebyl podle mne, mám tam nevyrovnané účty, pocity ublížili mi, je to nespravedlivé, já se tak snažím a oni toto. Zkrátka s tím, jak jsem prožil, nejsem vůbec spokojený. Pak ale prožitek neumím pustit, musím se mu stále znovu a znovu věnovat, stále znovu a znovu zažívat a hledat chybu, kde kdo jakou udělal. Pak ale nemůže odejít jídlo ve formě stolice, když se nám prožitek nedaří pustit. Mnoho lidí pak na toaletě tlačí proti pevně sevřenému svěrači, protože se jídla prožitku chtějí zbavit, tlačí je, ale to přemýšlení nedovolí svěrač uvolnit. Naprostá většina lidí si toto uvědomit neumí. To je často příčinou i hemeroidů.
      Dráždivý tračník – reaguji podrážděně na jídlo, prožitek, který se neodvíjí tak, jak bych si představovala. Zase ta bojovnost, třeba jen vnitřní, ale spojená se zlobou a odmítnutím.
      Křečové žíly – příliš tlačím, vynakládám příliš mnoho energie, aby se události odvíjely tak, jak já potřebuji. Tlačím víc, než snese pevnost mé žilní stěny. Vaše žilní stěna může být měkčí, než je běžné, čímž může být vyjádřena vaše velká citlivost a pak malá odolnost tlaku z okolí. Tak vznikají bolestivé křečové žíly, protože vznikly v důsledku pro nás bolestivých prožitků.

      Maminka prodělala rakovinu tlustého střeva, nemoc, kterou jsem málem nepřežil i já. Špatně jsem se hodnotil a pak jsem inkasoval mnoho ústrků, protože ostatní mne hodnotí jen tak, jak se hodnotím sám. Protože jsem se špatně hodnotil, byl jsem velmi zodpovědný k druhým, ale tu zodpovědnost jsem dělal na úkor sebe a svých potřeb. A takže pořád vlastně nešťastný nespokojený s pocitem, je jednáno na můj úkor, pocitem všech, kteří si způsobili zcela sami rakovinu tak, jako já.

      Maminčiny chyby jen opakujete, možná je kombinujete s chybami táty. Podívejte se, kde a jak dělali chyby rodiče, že tak trpěli, děláte chyby stejné, všichni to tak máme a neumíme to vidět.

      Často onemocníme, nebo jsme dlouhodobě nemocní díky prožitkům starým třeba 20 i 30 let, prožitkům, které už dávno vybledly a tak by se zdálo, že nás už netrápí, ale opak často bývá pravdou. Máte li v životě v období, ve kterém vaše zdravotní problémy vznikaly něco, kde máte pocity NESPRAVEDLIVOSTI, KŘIVDY, BOLESTI, mohou být příčiny vašich zdravotních problémů tam. A vaše současné pocity říkají, že jste stále ještě nepochopila to, co jste prožila a tak jste tam stále ještě nedala lásku.

      A prosím vás, mnoho lidí se snaží odpouštět, aniž by se snažili rozumět. Tak to prosím vás nezkoušejte, tím se uzdravit nedá. Musíme lépe chápat svoji roli a roli druhého, abychom skutečně odpustili a zažili lásku, tak jako to umí andělé, i my to můžeme.

      Je to ale těžký úkol a mnohdy to bez vedení nejde. I já jsem to zkoušel mnoho let bez zjevného výsledku, pak jsem si našel učitele a za půl roku bylo po zdravotních problémech. Možná si nějakého učitele, terapeuta také připusťte, dopřejte. Budete mít úspěch, nesete v sobě velmi krásný rozměr vnitřní moudrosti, dar, který v tomto životě máte k dispozici na řešení všech vašich problémů.

      30. 3. 1946, 20, 26, RS, 26/8 83/11 131/5 41/5 2-29/11/2

      1. Václava Nevřivová

        Dobrý den, pane Poloku,
        děkuji za Vaši odpověď. Moc oceňuji Vaši nezištnou pomoc při poskytování poradenství touto písemnou formou i Váš úžasný vhled do psychosomatiky. Máte velkou pravdu v tom, že samo odpuštění na mentální rovině k uzdravení nestačí. Je potřeba najít v sobě lásku i k těm,, kteří nám zdánlivě ublížili. Ale cesta za takovým prozřením je trnitá a člověk sám by po ní klopýtal dlouhou dobu. Abych tento proces urychlila, ráda bych se k Vám objednala na terapii. Můžete mi sdělit nejbližší volný termín na odpolední sezení? Nebo mám zavolat a domluvíme se telefonicky?
        Se srdečným pozdravem Slávka

        1. Pavel Polok

          Slávko prosím zavolejte mi na 739 374 481, když se nedovoláte, pošlete mi sms, že se chcete objednat a já se ozvu, termíny mám cca od půlky května.

          Víte vědomí funguje zvláštně, k tomu, aby nám někdo ublížil musíme pocitově a pak jednáním, chováním, projevem vytvořit prostor. To ale mnoho z nás neví a tak padá do pocitů křivdy, ve kterých se nakonec v druhé půlce života úplně ztratí a pak je schopná tvořit představu štěstí jen více méně omezeně. A je to škoda, protože takto vzniká mnoho destrukce, která by tu být nemusela.

  51. Eva 14.2. 1962

    Krásny deň Vám prajem pane Poloku.
    Pri zhliadnutí videa GOSHA som bola pri PC skoro nalepená a nasávala Vaše informácie. „Náhodou“ práve teraz pátram po príčine a liečbe svojho zdravotného stavu,tak ste mi asi preto prišiel do cesty :) . Rada by som sa Vás opýtala na problém s vnútornym meniskusom a začínajúcou artitídou na ľavom kolene.Cystu mi pred 2 týždňami vytiahli,no myslím,že robí sa ďalšia.Mohol by ste mi v tom prosím Vás poradiť?
    Ďakujem a nech sa Vám krásne darí.

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Evo

      Nejprve vám děkuji za ocenění, i mne potěší. A nyní vaše koleno. Kolena vyjadřují naši schopnost pokory a ne-pokory. To znamená, naši schopnost hájit se tam, kde bychom se hájit měli a nebojovat tam, kde je druhý v právu. Jedná se o levé koleno, to říká, že bojujete buďto sama se sebou, anebo s nějakou ženou. A jedná se o boj dlouhodobý. Cysty říkají v dané oblasti, že díky nesprávné interpretaci, bojovat, nebojovat zažíváte pocity jsem nešťastná… Pokud se vám vaše dilema podaří vyřešit, koleno se uzdraví, nebo výrazně zlepší. Možná se podívejte na příspěvek Lenky pod vámi, tam vše potřebné vysvětluji.

      My realitu musíme interpretovat. Pokud naše interpretace jsou v nějaké oblasti našeho života systematicky chybné, pak jsou výsledkem našeho života ústrky a utrpení. Najít chybné interpretace a změnit je není snadné, ale když se vám to podaří, budete žít mnohem více štěstí a radosti a tělo se vám samo uzdraví, myslím, že to stojí za to.

  52. Lenka

    Dobrý den,
    ráda bych se zeptala na své problémy v oblasti bederní pateře, blokace si skloubení, nemožnost pořádně chodit / v te nejhorší fázi/ bolesti mě stále drží, vystřelují do kyčelní oblasti a brnění v prstech u nohy. Dr. zvažuje magnetickou rezonanci pro podezrení na vyhrelou plotenku. Snažím se zjištovat duchovní přičiny ale nejak si nevím rady co dělám špatně, tak moc na to chci přijít:-)
    16.2.1980 22 hod
    Děkuji

    1. Pavel Polok

      Vážená Lenko
      Bolest fyzická vždy vyjadřuje bolest emoční. Místo bolesti a omezení, které způsobuje říká, kde a jak trpíme v emoční oblasti. Klouby obecně říkají něco o tom, že trpíme pocity křivdy, když nesprávně používáme postoje a představy, o které se opíráme, nebo když se opíráme o představy, které nejsou funkční. Vytváříme pak život, kde máme pocit, že nám druzí ubližují, nebo si nás neváží.

      Blokace SI spojení, je v oblasti první čakry, pak tedy oblast, ve které děláte emoční chybu je ve schopnosti sebeprosazení, sebevyjádření se, v realizaci svých snů, potřeb a představ. Můžete mít pocity, že vám druzí brání, nedovolí, nebo si vašich potřeb a představ neváží. V této oblasti chcete od druhých anebo sebe něco, co neumíte vytvořit, nebo dát a zlobíte se, možná na sebe, možná na druhé, že se vám realizace nedaří. Problém může být způsoben i nějakou velkou prohrou, nebo nespravedlností v období před vznikem problému, se kterou jste se neuměla vyrovnat bez pocitu křivdy.

      Náš svět je trochu jiné místo, než si lidé myslí. V jistém smyslu nejde říct, realita je taková, nebo onaká, protože ji sami tvoříme. Jestli že se stane v našem okolí něco, co se nás týká, musíme to nejprve interpretovat.

      Dám vám příklad, přišla ke mne klientka s dvacetiletým konfliktem s maminkou. Řekla mi, „maminka mi lže a tím mi dává najevo, jak hodně si mne neváží“.

      Všem říkám, svoje dispozice nějak se chovat dědíme, tak jsem i této klientce řekl, „podívejte se do svého života, jestli nelžete podobně jako maminka“. Klientka se velmi rozčílila a řekla mi, „přeci bych nedělala něco, co tak odsuzuji“. Nicméně jsem jí řekl, zkuste to. Za týden přišla šokovaná, a řekla mi, „vlastně jsem zjistila, že tak, jako mamka lžu také a odjakživa, i svému příteli, kterého miluji a vlastně nevím proč, asi mám strach, že kdyby přišel na to, jaká jsem, že by si mne nevážil“. Zeptal jsem se jí, „a nemůže vám maminka lhát ze stejného důvodu? A nemůže vás přesto milovat, tak jako milujete vy přítele, kterému lžete?“

      To dovedlo klientku k úplně jiné interpretaci maminčina jednání a k úplně jinému chování. Na začátku žila představu „lže mi a neváží si mne“, a maminku díky tomu odmítala a bojoval s ní, (vytvořila představu – realitu špatné maminky), po uvědomění začala žít naprosto rozdílnou představu, „maminka lže asi ze stejného důvodu jako já, o mně to nic neříká, jen o ní, že máme stejný problém, a u toho mne asi i má ráda, jako já přítele“ ale při této interpretaci reality už na matčinu lež nereagovala konfliktně a odmítnutím a bojem, ale smíchem, přišlo ji komické, jak jsou stejné a že to NEUMĚLA CELÝ ŽIVOT VIDĚT.

      (vytvořila představu maminky, jinou, přes porozumění sebe – kterou už mohla přijmout, takto tvoříme každý tu svoji realitu, přes představy a interpretace)

      Takto realitu interpretujeme všichni a pak často nesmyslně reagujeme také, ale máme pocit, jak VELMI JE NÁM UBLIŽOVÁNO. Přitom jen bojujeme s vlastními větrnými mlýny, s vlastními představami.

      Je dobré se podívat na rodiče, všichni jsme charakterově jejich kombinací, i když to tak moc neumíme vidět. Bojujete někde stejně nesmyslný boj, jako oni. Sami takto objevovat sebe sama a své chybné interpretace a pak i reakce moc neumíme. Potřebujeme vedení, protože neumíme vidět naše chyby v interpretacích, ale sem tam se to někomu podaří, třeba i vy budete mít to štěstí. Kdyby ne, pak si najděte někoho, kdo takto umí pracovat ve vašem okolí, nebo se ozvěte. Takto lze uzdravit jakýkoli zdravotní problém a někdy překvapivě rychle.

      16/7.2.1980, 18/9, 27, 355/13 21/3 3-16/7

  53. Jitka

    Vážený pane Poloku, dobrý den,
    ráda bych Vás poprosila o radu, jakým způsobem pracovat (co dělat jinak, co zlepšit) s naším osmiletým synem (datum narození 28.1.2008). Syn se ve škole nesoustředí, vyrušuje a má problém respektovat pokyny učitelek. První třídu absolvoval v klasické škole (zde byl odeslán do pedagogicko-psychologické poradny, kde mu byla diagnostikována porucha soustředění a školní nezralost). Ve druhé třídě navštěvuje školu s výukou Montessori. Tato škola mu vyhovuje mnohem více – je zde šťastný (do klasické školy chodil s odporem) i jeho chování se výrazně změnilo k lepšímu, ale ani tak nedokáže udržet pozornost a při výuce „zlobí“ (nesoustředěnost, vyrušování, apod).
    Předem Vám moc děkuji za radu a pomoc.
    Zároveň prosím o informaci, zda bych se mohla setkat s Vámi nebo paní Polokovou na osobní konzultaci v Pardubicích?
    Ještě jednou děkuji a přeji Vám pěkný den
    Jitka

    1. Petra

      Dobrý den Jitko,

      z numerologického hlediska je Váš syn velice houževnatý a schopný. Problém je, že tyto děti jednají především pocitově a moc nehledí na normy a těžce se vyrovnávají s požadavky okolí. Jsou barometrem na vztahy, proto vnímají jakýkoliv sebemenší nesoulad. To znamená, že i když se snažíte ulehčit a pomáhat, vnitřně cítí Vaši nespokojenost a neví si s ní rady. Neznamená to, že děláte něco špatně, nebo byste se měli potlačovat. Důležité je, respektovat jeho možnosti a podle toho si určit priority, co je důležité a v té oblasti být důslední a co důležité není a tam povolit. Důslednost neznamená přísnost, ale dodržování pravidel a hranic. Dětem takový přístup dodává pocit jistoty a bezpečí. Pokud nemá jasné hranice (jednou povolíme, omluvíme ho, jindy ne), tak to vytváří vnitřní chaos, právě proto, že život vnímá především pocitově, ne rozumově, neanalyzuje situace. Sama vidíte, že změnou školy, se syn výrazně zlepšil, tudíž je jen potřeba pokračovat ve změně přístupu dál a s tím Vám ráda pomohu. Dále musím poukázat na skutečnost, že ačkoliv má syn diagnostikovanou poruchu, kopíruje jen to, co má naučené od Vás rodičů, to znamená, používá Vaše vzorce chování, o kterých vůbec nemusíte vědět, nebo si je uvědomovat. V každém případě to není důvod k nějakému obviňování se, protože sama vidíte, že ani učitelka si neví s chováním syna rady, protože nikdo nemáme patent na výchovu a pocitové děti jsou pro nás něco nového. Učíme se je chápat, rozumět jejich vnímání života apod. Více Vám sdělím na sezení. Můžete se objednat telefonem (pokud se nedovoláte, pošlete mi sms). Přeji hezké dny a nezoufejte, udělala jste už kus práce a to je velmi cenné, jak pro Vás, tak pro syna.

  54. Linda

    Dobrý den,
    prosím Vás o radu, jakým způsobem se dají léčit mé trable.

    Problém se zuby – do svých 25 let jsem měla zuby bez kazu. Od té doby jsem už ale přišla o šestku vlevo nahoře a zkažené mám ještě čtyřky a pětky také horní.

    A druhý problém je obezita – jsem typ jablko. Tuk se mi ukládá hlavně v oblasti pasu a mám velká prsa. Se zhubnutím bych problém neměla, párkrát se už zadařilo ale očividně to nebylo trvalé :)

    Narodila jsem se 9.2.1982

    Předem děkuji za radu. Přeji pěkný den. Linda

    1. Pavel Polok

      Hezký den Lindo

      Svět je trochu jiné místo, než si mi lidé myslíme a řídí se jinými zákony. Naše pocity definují naše tvary, zdraví a život, proto také může fungovat psychosomatika nemocí. Se svými emočními představami a reakcemi přijdeme na svět. Tyto emoční představy pak vytváří náš příběh, tvoříme jej my sami. Emoční představy jsme zdědili po předcích, přes maminku a tatínka a tam také můžeme vidět, ze čeho je náš charakter seskládán. A vše jde měnit, i když vynaložit energii musíme my sami. Nikdo za nás naše emoční představy nezmění, ale můžeme svým pocitům rozumět lépe, a můžeme se nechat vést, třeba i svým vlastním tělem, když mu umíme rozumět a pak změny osobnosti dělat jdou. Ze začátku ale potřebujeme, aby nás někdo vedl.

      Zuby, vyjadřují naše nastavení v první čakře, ve schopnosti vstoupit do fyzické reality, jako inspirace a realizovat se v ní. Vyjadřují naši schopnost ukousnout si prožitek. Vše ve fyzické rovině je vyjádřením něčeho v rovině mentální. Jídlo představuje ve fyzické rovině prožitek a trávení to, jak prožitek zabudováváme do svého života, své osobnosti, své zkušenosti.
      Horní zuby vyjadřují oblast představ o tom, jak si prožitek ukousnout a spodní zuby pak realitu, jak jsme toho skutečně schopni. Mléčné zuby vyjadřovaly vaše dětství, druhé zuby pak vyjadřují naši dospělost. Špatné postavení zubů ukazuje na chyby osobnosti v oblasti představ první čakry, představ „Mám právo na svůj život a disponuji pocitem „mohu“, díky kterému své představy realizuji a vytvářím tak radost a štěstí. Pokud se zuby kazí a bolí, ukazuje to, že naše představy nějak nejsou funkční a vedou ke ztrátám a psychické bolesti. Pokud o zuby přijdeme, vyjadřuje se tím ztráta určité schopnosti v oblasti první čakry. Ta ztráta je vyjádřením faktu, že jsme ztratili konkrétní emoční schopnost, protože byla naší špatně interpretovanou zkušeností narušena. Emoční schopnosti lze vracet.

      Jste holka zodpovědná, a velmi, velmi citlivá, v pocitové oblasti dost uzavřená. Zároveň trpíte určitou vnitřní nejistotou, která vám velmi komplikuje schopnost prosazení se a svých představ, a zároveň v sobě nesete určitou neústupnost. Do tohoto života jste se přišla učit. Lépe chápat svoji nejistotu a neústupnost a proměnit ji, lépe chápat co to je zodpovědnost a lépe chápat, jak vzniká strach a otevřít se. Narodila jste se se zkreslenými představami o hodnotách a to vaši schopnost sebeprosazení blokuje a musela jste toto zažívat už v dětství.
      Ale máte nádhernou schopnost se učit, tu si velmi ceňte. Jste velmi inteligentní, nemyslím tím ve smyslu školního vzdělání, umíte věcem vnitřně rozumět a umíte se nadchnout a pak realizovat. Umíte být i velmi praktická. To jsou vaše velmi silné stránky, které v sobě nesete a ke kterým, když na sobě budete pracovat, časem budete mít přístup a budete se z jejich užívání velmi radovat.

      A nyní prakticky:
      Šestka vlevo nahoře – souvisí s postavením, jaké chcete v životě zaujmout a vlevo nahoře je to o postavení, které bychom chtěli zaujmout v citové oblasti. Zřejmě se vám v této oblasti něco nedařilo a nedaří tak, jak byste si představovala.
      Čtyřky nahoře – vyjadřují naše vědomí sebe sama, naše já a naše tužby, vpravo nahoře, jak se v této oblasti chceme jevit navenek, vlevo nahoře jaký máme citový svět a náklonnosti. To že je máte zkažené říká, vaše představy v oblasti já a mé tužby máte nějak nefunkční, nebo narušené.
      Horní pětky – vyjadřují vaši potřebu tvořit, pravá v oblasti děti a plány, levá vyjadřuje obecně emoční nastavení, a jeho možnost vyjádření, se kterým jste na svět přišla.

      Obezita – tuk je vyjádřením strachu, a je dobré se odívat, kde jej máte, typ jablko – zadeček, strach prosadit se a stud, pod pupíkem neúcta k sobě a svým názorům – pak ji ale můžete inkasovat od kohokoli, kdo jde zrovna okolo, nad pupíkem, neumím si vážit sebe a všeho, co se mne týká, se stejným výsledkem.

      Velká prsa – no tady je to tak trochu o představě, co to je velká prsa. Prsa vyjadřuji naši schopnost pečovat, nejdříve o sebe a své potřeby a pak i o druhé, partnery, děti… Mohou vyjadřovat větší potřebu péče, než je běžné, ale také strach v této oblasti, podle toho, zda jejich velikost dělá tuk, anebo zda jsou větší sama o sobě.

      Diety v takový případech obvykle moc nepomáhají. Protože tuk vás chrání, pomáhá vám udržet emoční stabilitu. Zhubnout je něco, jako jít ven, kde je velká zima a neobléknout si kabát. Tuk vás chrání před emočním chladem. Změnit to lze, je potřeba pracovat se svými strachy, se svými hodnoceními, se svými emočními představami, se kterými jste přišla na svět. Dále potřebujete pracovat s představami o vaši ceně před sebou sama a druhými a o tom, co je to zodpovědnost.
      Život můžete mít velmi krásný a inspirující, jste zajímavá bytost, ale bez učení se to nepůjde.

      9.2.1982, 20, 31 395/17 41/5 3-22/4

  55. Klára

    Dobrý den, chtěla bych Vám nejdříve poděkovat za nádhernou přednášku na Gošárně, kterou jsem chvílemi poslouchala s “otevřenou pusou“, protože máte skvělý nadhled a jiný náhled na mnohé věci. Je to pro nás gošárníky skvělý svěží vítr do našich myslí a přesně to jsem teď na jaře potřebovala.
    Co se týče mého dotazu, tak bych se zeptala, co mi v osmiletém partnerství zrcadlí partnerova nevšímavost a nekomunikativnost? Stále se to prohlubuje a nyní se skoro ani nepozdravíme, když se na něco zeptám, tak odpoví buď nevím nebo tónem, který ze mě dělá hlupáka. Na začátku se choval lépe, ale vím, že je chyba u mě, takže jsem zkoušela více si ho všímat, vařit a péct mu a dělat vše proto, aby byl spokojený, zkusila jsem i opak a skoro si ho nevšímat a chovat se k němu stejně jako on ke mně – vše marně. Stavíme spolu dům a já se nyní realizuji na zahradě – představovala jsem si totiž společné stavění jako legraci se špetkou zamilovanosti, ale vše je jen po jeho a i když má ve všem pravdu a lepší řešení jako inženýr, tak mé návrhy odmítá stylem, že už nemám potřebu se snažit. Když mu cokoli řeknu, co mě trápí, co cítím, co bych potřebovala, tak to vezme jako výčitku k němu a urazí se a nemluví vůbec. Totéž, když chci odpověď na něco důležitého – zasekne se a nic neřekne. Potřebuji obejmout – jdu k němu a udělám to a on stojí s rukama svěšenýma podél těla. Řešila jsem to i vlastními zájmy, abych mu byla vzácnější, ale já mám nejraději domácí pohodu a od mala nemám skoro žádné přátele – vždy měli pocit, že se se mnou trochu nudí.. A nějak asi neumím udržovat přátelské vztahy – kolegyně mají představu trávit volno po barech a diskotékách, ale to mi moc nedává smysl, takže to zvládnu tak jednou za měsíc. Navíc nejsem vtipná, tak se o mou společnost nikdo nepere. Spíš jsem vrba a snažím se jim pomoci, ale já působím, že všechno zvládnu sama.
    Narozena jsem 7.11.1987 v 15:30 a mám pocit, že už čekají nějaké dušičky, co by sem chtěly přijít, ale jak mohu přivést nějakou bytost do našeho vztahu? Proto bych toto chtěla vyřešit a zapracovat na sobě, jen nevím jakým směrem. Bohužel na terapii jste velmi daleko, ale kdyby byla možnost třeba po e-mailu, tak bych byla velmi ráda a platbu bych Vám zaslala na účet.

    Mějte se krásně, přeji plno spokojených lidiček a pokud mí odpovíte, budu Vám vděčná.

    1. Pavel Polok

      Kláro

      Děkuji za ocenění mé přednášky. A nyní k vám, všichni se nějak narodíme, se svým osudem, který je VEPSÁN V NAŠICH EMOČNÍCH PŘEDSTAVÁCH. Pokud tyto obsahují destrukci, tvoříme si s nimi my sami destruktivní příběh našeho života. Svými emočními představami určujeme role svým blízkým ve svém životě a protože nevíme, jak to vlastně děláme a že to děláme, tak máme pocit, že oni jsou….
      Kláro, vy tak trochu sedíte na soudku s prachem, pokud se svými představami něco neuděláte, váš život bude mít tendenci ztroskotat a vy budete mít pocit, že partner ublížil vám. Přitom jste to vy, kdo určuje jeho roli ve vašem životě. A jak to děláte, že si vás neváží? Jednoduše, nevážíte si sebe sama.
      Podívejte se na to, jak se k němu vztahujete, velmi o něj pečujete, velmi se snažíte aby byl spokojený a přes to je vše z vaší strany špatně. Proč? Podívejte se na to, proč se tak snažíte. Není to náhodou proto, aby vás ocenil? A tam je ta fatální chyba. Vy chcete takto získat cenu. Ale takto získat cenu nejde a nikdy nešlo a vždy jsme na tomto způsobu jednání my lidé ztroskotávali. Vaším jednáním chcete cenu získat, pak z logiky věci vaše jednání cenu neobsahuje a tak, protože v něm není cena obsažena, nemůže být oceněno. Až si své jednání budete umět cenit, až se z něj budete umět radovat, pak vaše jednání ceněno bude.

      Dám vám příklad ze svého života. Sám jsem se neuměl cenit, po tátovi a syn toto zdědil. Jednou když mu bylo 7 let si našetřil na silvestra a koupil si ohňostroj, takový dětský, malý ale investoval do něj všechny své půlroční úspory, byl to jeho půlroční sen, půlroční úsilí. Na Sylvestra mi s ním chtěl udělat radost. Ale já jsem si sebe neuměl vážit a tak jsem si neuměl vážit druhých. Měl jsem pocit, že ohňostroj není dobrá zábava a tak jsem ji dost soudil. Nakonec mne syn přesvědčil a já jsem se šel na jeho ohňostroj podívat. A pak, když jej povypouštěl, podíval se na mne a já mu s despektem řekl, „to ti těch 5 minut stálo za půlroční úspory?“, a odešel jsem. Ještě jsem si všiml, jak se očekávání a radost v jeho očích proměnily v hluboký smutek. Druhý den jsem jej slyšel, jak v pokojíčku velmi nešťastně brečí. Bylo mi z celé té situace velmi špatně a smutno a nechápal jsem, kde je chyba… „Přeci jsem musel svého syna vést, aby mu jednou ohňostroj neublížil“, byla moje představa… A kde je chyba? Tu moji vidíme, můj despekt, stejně tak, jako vy vidíte tu manželovu chybu. Ale trpěl syn a tak musí být chyba v jeho postojích a jeho životě.
      A je to v té neceně, kterou zdědil. On sám pro sebe a sám před sebou měl malou cenu, (je to emoční představa, se kterou přijdeme na svět a je zděděná), a tak udělat si radost ohňostrojem má pro něj celkem malou cenu. Ale udělat radost tátovi, kterého si cení, to je něco úplně jiného.
      Ale to je past, kterou si on vytvořil sám a pak do ní sám i vstoupil, aby sklapla. Past, ve které je on závislý na mých pocitech, názorech a náladách…

      A řešení? Kdyby sám pro sebe a sám před sebou cenu měl, pouštěl by si ohňostroj pro sebe, především pro sebe, a u toho může chtít udělat radost mně. A pak, až já řeknu svoji kyselou repliku, on má cenu v sobě, cenu toho prožitku, bude dál prožívat svoji hlubokou vnitřní radost, „ta červená raketa ale byla krásná a ta fialová ještě hezčí, to byla nádhera, až toto budu vykládat klukům…“ „A koukám na tátu, koukám, že letos mu silvestr nějak nesedl, ale ten můj ohňostroj, ty jo, to ale byla krása.“ Vidíte to? Pokud něco máme VNITŘNĚ, už to nepotřebujeme po druhých chtít získat a pokud něco máme VNITŘNĚ nejde nám to nijak vzít a pokud se z toho co máme umíme vnitřně radovat, vždy druhé časem strhneme KE SPOLUPRÁCI…

      Vy si vytváříte velmi podobné pasti, jako můj syn se mnou, se svým manželem. Ale vašimi emočními představami nelze pracovat na tomto fóru. K tomu bychom se museli setkat, jde je změnit, ale k tomu je potřeba pochopit poměrně hodně souvislostí a pracovat s vašimi prožitky.

      A ještě, jste velmi zajímavý člověk s velkým spirituálním rozměrem. Máte své velmi silné a kladné stránky. Nicméně, abyste ve svém životě zazářila, a tu schopnost máte, potřebujete vyřešit chybu ve svých emočních představách, potřebujete své chybné emoční představy změnit.

      7. 11. 1987, 25/7, 24. 231/6 91/10 2-16/7

  56. Anetta Pávíšová

    Dobrý den, pane Poloku..chtěla bych Vás moc poprosit o radu…asi dva roky se léčím s hypertenzí,nadváhu nemám,snažím se na sobě pracovat,ale tlak mi stále lítá.Děkuji Vám za odpověd….Anetta 27.9.1965

    1. Pavel Polok

      Vážená Anetto

      Vysoký tlak vzniká tak, že máte potřebu ovlivňovat mnohem více věcí, než ovlivnit umíte. Pak vám situace vašeho života nejdou kontrolovat tak, jak byste si představovala. Ale vy je ovlivnit, řídit potřebujete. Sama se tak ocitáte pod značným tlakem.
      Vysoký tlak lidem léčím, a vždy tento mechanismus ve svém životě najdou. Pokud jej vyřeší, tak se jim tlak srovná. Někdy pak ke svému starému jednání ještě sklouznou a tlak jim zase stoupne, ale oni už obvykle vědí, kde udělali chybu a jak ji korigovat a tlak si zase upraví do normálu. Ale tak úplně snadné to není. To, co tady popisuji lidem trvá obvykle kolem půl roku. Ale řešení je to trvalé a nemusí pak po zbytek života jíst léky s vedlejšími účinky.

      Jinak velmi dobrou bylinou na srovnání tlaku do normy je JMELÍ. Je to bylina, která umí snížit vysoký tlak a zvýšit nízký. ALE POZOR, JE JEDOVATÁ!!! Takže se musí kupovat v lékárně, nebo v prodejnách zdravé výživy, kde bývá kvalitnější. Dávkování je jedna čajová lžička jmelí do STUDENÉ VODY, KTERÁ SE NEZAHŘÍVÁ denně. Dá se do šálku večer a druhý den se mezi jídly pije neohřáty výluh, cca na 3 x. Užívá se jeden měsíc, ne déle!!! Tlak se na nějako dobu srovná a pak začne po čase zase utíkat, pak se udělá druhá měsíční kůra a tlak pak vydrží v normě déle. Pak se opakuje dle potřeby.

      Ve vašem případě neschopnost řídit věci ve vašem životě vzniká tak, že vnitřně, ve svých vnitřních emočních postojích nedáváte sobě a druhým stejná práva. Například, lidé s vaším problémem si neumí představit, že by směli říct druhému NE, ale chápou, že druzí mají právo říct ne jim. V jejich představách jim tento vnitřní rozpor v postojích nevadí. Ale pokud jsou takové představy, je pak taková i jejich realita neb vnitřní emoční představy naši realitu tvoří. Pak těmto lidem hodně vadí, že oni si NE nedovolí říci a druzí jim ne klidně řeknou a apk jim jejich život seskládat nejde… Jedná se o zděděnou emoční představu, kterou je potřeba dobře pochopit, aby šla změnit. NEJDE JI PORUČIT.

  57. Jiří

    Dobrý den pane Poloku,
    Jmenuji se Jiří a chtěl bych velmi požádat o pomoc při léčení deprese. Doba mého narození je 20.4.1961 8:30 hod. . S diagnosou deprese se léčím od roku 2001, kdy jsem poprvé byl i hospitalizován. Poslední vážnější stav deprese začal v listopadu 2014 a od té doby se nemohu dát do pořádku. Podnětem k začátku deprese bylo pravděpodobně přetížení v práci a vysazení léků. Chybí mi téměř jakékoliv emoce, radost ze života. Každá změna vyvolává úzkost, případně strach. Do všech aktivit se musím nutit. Trpím ztrátou sebedůvěry a paměti. Současný zdravotní stav komplikuje i ztráta zaměstnání. Možnou spolupříčinou může být i rodové zatížení. (maminka, sestra…).
    Moc děkuji a těším se na odpověď. Jiří.

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Jirko

      Rodové zatížení určitě, své emoční nastavení dědíme z rodových linií. Jste citlivý, nejistý a k sobě tvrdý. Zároveň máte potřebu i schopnost vyniknout, ale jistá labilita vám tuto schopnost blokuje. Ve vašem případě je potřeba pracovat se sebehodnocením a s rodovými emočními představami a vzorci. Lze vám pomoci našim způsobem, ale počítejte s tím, že ke změnám osobnosti, pokud na sobě pracujete bude ve vašem případě docházet pomaleji, budete pro normalizaci osobnosti potřebovat cca půl roku, rok. Manželka Petra, telefon 732 532 444, pracuje s homeopatiky a ta by vám mohla dlouhodobě pomoci z deprese vystoupit také a zabírají poměrně rychle. Máme s nimi velmi dobré zkušenosti. Chcete li, spojte se s ní. Velmi špatně se ji dovolává, tak pokud se nedovoláte, pošlete ji sms.

      20.4.1961, 17/8, 23 19/10 99/18 1-28/10

  58. Petra

    Dobrý den,

    zhruba 3 roky mě trápí postupně se zhoršující obtíže – zažívání (gastritida, ezofagitida), dlouhodobá únava – přes den zvládnu tak nákup nebo menší procházku a pak už jen polehávám, slabost, občasné závratě a bolesti hlavy, vyskytly se i kožní problémy (ekzém a akné, které jsem dříve nemívala), po všech stránkách jsem v pořádku (borelie, štítná žláza, játra, ledviny, neurologie, otoneurologie, CT i EEG mozku, srdce…), ale před několika týdny mi byly na alergologii z krve zjištěny pozitivní IgG protilátky na lepek a pomocí samodiagnostického testu potravinových intolerancí Food Detective mi vyšly pozitivní výsledky ještě na další potraviny (vejce, mléko a jiné). Myslíte, že příčina mých výše zmíněných potíží může být právě ve zjištěné potravinové intoleranci, setkal jste s něčím obdobným někdy ve své praxi? Případně jak dlouho pak trvá regenerace organismu a návrat do původního stavu?

    Datum mého narození je 29. 4. 1988… Velice Vám děkuji za odpověď a přeji krásný den.

    S pozdravem
    Petra Kupková

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Petro

      Jste charakterově zvláštní směs velké citlivosti, vnitřní nejistoty sama sebou, odvahy a bojovnosti, tvrdosti a velké potřeby spravedlnosti. Můžete padat do velmi bojovných nálad, ale vaše citlivost vám ne vždy umožní je vyjádřit, anebo je výsledkem jejich vyjádření destrukce ve vašem životě. Vaše vnitřní nejistota vám může znemožňovat uspět a být rovnocenná a to se dotýká vašeho smyslu pro spravedlnost.

      Každý orgán psychosomaticky vyjadřuje nějakou emoční dovednost. Celý trávicí trakt vyjadřuje naši emoční dovednost něco prožít a zabudovat prožitek, jako zkušenost do naši osobnosti, (něco sníst a zabudovat strávené do tělesných tkání našeho těla).
      Ve fyzické rovině tedy proces trávení vyjadřuje proces prožívání.
      Žaludek vylučuje enzymy, které umožní kromě jiného trávení bílkovin. Ale tyto enzymy potřebují nízké pH a tak žaludek vylučuje kyselinu chlorovodíkovou. Aby se sliznice žaludku nenatrávila, vylučuje žaludek zásaditý maz. Kyselina a maz musí být v naprosto přesné rovnováze, je-li mazu hodně, zvyšuje pH trávené potravy a narušuje trávení, je-li jej málo, naleptává se sliznice žaludku a to způsobuje její podráždění, případně následně zánět. Kyselina vyjadřuje naši schopnost jít si za svým prožitkem s jistým nasazením, „dravostí“ a zásaditý maz vyjadřuje, že naše dravost obsahuje schopnost cenit sebe a druhé. Pokud je naše schopnost cenit nějak narušena, pak může být narušena sekrece mazu a dochází ke gastritidě. Žaludek je tedy jeden z orgánů, který vyjadřuje naši schopnost cenit v životě sebe i druhé.
      Mechanismů gastritidy může být ale víc. I imunitní systém může napadat sliznici žaludku a ta se pak zanítí. Toto vyjadřuje fakt, že na jedné straně si za prožitkem chceme jít a na straně druhé nám v tom brání třeba naše bázlivost, nebo neschopnost vidět svoji cenu, nebo špatně uchopená zodpovědnost. Tento vnitřní konflikt je pak vyjádřen imunitní reakcí, kdy imunitní systém chce zabránit procesu trávení a tak napadá žaludeční sliznici. Vnitřní konflikty vždy vytváří záněty v dané oblasti.
      Ezofagitida je často způsobována refluxem, zpětným chodem žaludečního obsahu do jícnu. To vyjadřuje fakt, že prožitek nám nevyhovuje a hned na začátku jeho prožívání se jej snažíme nějak odmítnout, bojovat s ním.
      Narušené zažívání při dlouhodobějším trvání často vytváří kožní problémy, podrážděná místa, která svědí.

      Zdá se, že vaše problémy z hlediska psychosomatiky jsou v kontextu s vaší osobností, s tím s čím jste přišla na svět. Je potřeba se svými emočními a postojovými problémy pracovat, léčit je. Skutečně to jde, k tomu je ale potřeba uchopit vaše konkrétní životní zkušenosti ve vašem dětství a váš způsob vnímání sebe a druhých v různých konkrétních situacích. Je potřeba pracovat se schopností cenit, jejíž výpadky vedou díky velké citlivosti a emočnosti ke komplikovaným a negativním emočním stavům, které ve vašem případě mohou být dlouhodobé nebo chronické. Pokud se vám svou emoční osobnost podaří uzdravit, uzdraví se vaše zdravotní problémy samy. Je potřeba, abyste vyhledala někoho, jako jsme my, anebo oslovila nás abychom vám pomohli se uzdravit váš emoční rozměr.
      Je tady ještě jedna věc, kterou byste měla vědět, jste člověk, který může být velmi úspěšný, ale tu úspěšnost nedostanete zadarmo, nejdřív je potřeba vyléčit tu část osobnosti, která není funkční. Vše potřebné pro tuto práci sama se sebou v sobě nesete.

      29.4.1988,26,41 7-24/6

  59. Ema Macková

    Dobrý den pane Poloku, od 14 let se mi opakují nezhoubné nádory (fibroadenomy) v obou prsech. Mám moc pěkné manželství, hezké vztahy s dětmi i maminkou, jediné, co mě napadá, je , že jsem byla neplánované dítě a otec maminku opustil už v době, kdy mě čekala. Otce neznám a nijak mu to nezazlívám, myslím, že prostě reagoval, jak tehdy uměl nejlépe. Narozená jsem 27.3.1980. Uměl byste mi prosím nějak poradit? Moc Vám děkuji! Ema Macková

    1. Pavel Polok

      Dobrý den
      Nádory jsou uzavřené fyzické útvary a vznikají v místech, ve kterých tvoříme uzavřené emoční útvary, které se skládají z nefunkčních emocí. Prsa i u mužů vyjadřují schopnost pečovat o sebe, své potřeby a pak pečovat i o potřeby druhých. Vaše emoce tam jsou, ale nejsou destruktivní, není v nich zloba a ani vztek, ale jsou tam. A tak ani nádory destruktivní nejsou, neohrožují vás… Tomu odpovídá i váš život, jste spokojená, ale něco jste v sobě uzavřela je potřeba to otevřít a dopochopit, aby se to mohlo rozpustit… I vaše datum narození říká, že výsledkem vašeho života má být nějaké zvědomění sebe, lepší pochopení sebe a svého života. Také říká, že máte pro druhé hodně pochopení, ale zřejmě nějak to pochopení požíváte ne úplně správně. Táta maminku opustil, to se stává, ale opustil u toho i vás, své dítě? To už zase něco říká, že v oblasti péče nebylo u vašeho zrodu vše v pořádku a ten problém v sobě nesete a potřebujete jej vyřešit. Najděte si někoho, kdo pracuje, jako my, chcete li a podívejte se na tento problém a nemoc by se už neměla vracet.

      27.3.1980,18/9,30

  60. Vanda

    Dobrý den pane Poloku,
    právě jsem shlédla Goscha film s Vámi a velmi jste mě potěšil svý náhledem na věc zdraví, duchovna a osudu. Zdá se mi logický a pravdivý. Proč ale tedy, pokud smýšlím podobně, trpím neustálými migrénami? Snažím se na sobě pracovat a za tu dobu jsem pokročila k opravdovému procítění lásky. Uvědomila jsem si, že jsem se s tímto láskyplným pocitem narodila. Migrény však trvají. Kde mám ty rezervy? Měl byste pro mě radu? Jsem narozená 6.1.1963.
    Děkuji a přeji hodně zdaru, Vanda

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Vando
      Lidské vědomí má velmi mnoho rovin, my si běžně uvědomujeme jen ty základní, patří sem mimo jiné rovina emoční a rovina rozumová. Část emoční roviny dědíme ve svých rodových linií. Dědíme emoční představu a svoji ceně sama před sebou a o svoji ceně a pak možnostech před druhými. S těmito emočními představami žijeme od narození a tak často neumíme vidět problematičnost těchto vlastních představ. Z data narození vidím, že vaše zděděná emoční představa má problematickou část v oblasti schopnosti vidět svoji cenu jako člověka před druhými. Nicméně jste člověk s velkou potřebou řídit si svůj život dle svých představ a vyniknout. Ale vaše emoční nastavení vás neustále vede do kompromisů, nebo situací, kde máte pocit, že nemůžete, nebo vám druzí nechtějí prostě dovolit. Tyto situace se snažíte vyřešit rozumově, ale ony prostě rozumově vyřešit nejdou.
      Při vašem nastavení můžete mít i značný rozpor v představě o své ceně a v potřebě, jak byste chtěla, aby vás viděli a cenili druzí. I v této oblasti může vznikat mnoho rozumově neřešitelných dilemat. Vy se je ale rozumově vyřešit snažíte, protože je to pro vás velmi důležité.
      A tak rozum přetěžujete, přetížíte určité místo v mozku a pokud včas nepřestanete, přetížení způsobí buď migrénu dané hemisféry, při jednostranné migréně, nebo zasáhne mozek celý.
      Je potřeba najít vaše dilema, jeho emoční zdroj a pak najít emoční řešení. Již jsme takto uzdravili mnoho migrén.
      Dám vám příklad jedné ženy, která trpěla cca 2 migrénami týdně, s aurickým viděním a zvracením. Její dilema bylo v manželství, potřebovala v něm být sama sebou ale nedovolila si to, protože měla pocit, že to by se s ní manžel rozvedl. Podařilo se nám ji dovést k vyřešení emočního problému v oblasti sebehodnocení a ona postupně získala odvahu do manželství vnést svůj vlastní rozměr. K jejímu překvapení manžel tuto změnu velmi ocenil. Zmizelo dilema a s ním i migrény.

      1. Vanda

        Děkuji za odpověď. Přesně jste pojmenoval můj pocit, který v sobě mám od děctví. Nejsem dost dobrá, snažim se, druzí to neocení, nesmím vyniknout – nebudou mě mít rádi. Vždycky jsem byla sportovně a pohybově nadaná a bála jsem se dát do skoku do dálky všchno, aby nepřišli na to , že jsem lepší než oni. Ale v manželství mám velkou výhodu, manžel mě neodsuzuje, podporuje, nebojím se vedle něho projevit tak jak je mi přirozené. Díky józe, dýchání, meditacím a kontaktu s přírodou dělám vnitří pokroky. Já jsem, jsem právě taková a je to dobře. Nejsem závislá na soudu druhých, což neznamená, že jsou mi ostatní fuk, ale netrápím se.
        Pane Poloku, moc Vás zdravím a jsem ráda, že jsem měla možnost Vás poznat. Pokud bude potřeba, obrátila bych se na Vás s osobní konzultací.
        Mějte se krásně, Vanda

  61. Katka

    Dobrý den pane Poloku,

    v roce 2010 mi byla diagnostikována roztroušená skleroza (otec ji má 25 let a je plně invalidní). Jednou měsíčně docházím na infuze a jsem bez atak. Umíte mi, prosím, poradit, co bych měla v životě změnit, abych si udržela zdravotní stav? Pomohlo by mi nějaké sezení u vás (v Brně)? Datum narození 2.10.1986

    Děkuji a přeji krásný zbytek víkendu.

    Katka

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Katko

      RS má mnoho forem a podob, některá je lékařsky léčitelná dobře, a u jiné klasické léčení selhává. U RS má člověk problém s imunitním systémem, který ničí nervové přenosové dráhy mezi nervy a svaly. Vždy, když imunitní systém ničí nějakou část našeho těla, má pocit, že nás ta část těla svojí funkcí nějak ohrožuje. Zároveň se dá říci, že tělo vyjadřuje emoční rozměr člověka. To znamená, v emoční rovině mu dáváme návody, jak má fyzicky fungovat, velmi zjednodušeně řečeno.
      Takže, když se budeme snažit přeložit funkci těla člověka s RS do emočního rozměru, budeme moci říct následující. Tělo ničí komunikační dráhy, které umožní zrealizovat fyzický pohyb, který jsme si rozumově usmysleli. V emoční rovině se tedy odehrává taková věc, nějaká část osobnosti chce realizovat naše představy, ale jiná část osobnosti má představu, že z nějakého důvodu realizovat nemůžeme, že by nás to nějak ohrozilo. A vše se odehrává v komunikaci.
      Všichni dědíme představy o svých životech a možnostech v nich po rodičích. Ve vašem případě je zřejmé, že jste představu, která tvoří RS zdědila po tátovi. Nezdědila jste nemoc, ale emoční představy, které nemoc vytváří. U RS je to vždy bázlivost v komunikaci a následná nerealizace a potlačenost osobnosti, pak boj a vztek, někdy jen uvnitř osobnosti, jindy s okolím.
      Je potřeba s tímto pracovat. Když se dívám na vaše datum narození, jste velmi silná osobnost, která má potřebu mít svůj život pod kontrolou a určovat si jej. Ale zároveň v sobě nesete silnou potřebu vztahů a velkou citlivost, která je trochu nešťastně zkombinovaná tak, že vytváří emoční labilitu. To ale velmi narušuje vaši schopnost dosáhnout toho, abyste si život určovala v míře, ve které máte potřebu. Toto jste dědila po rodičích a vytváří to velký konflikt mezi chci a mohu.
      Můžeme vám pomoci tento problém uzdravit. Lidé s RS, se kterými jsme pracovali a dařilo se jim si tento svůj emoční rozměr změnit, se buďto uzdravili úplně, nebo uměli žít bez příznaků a atak.
      Jedná se o vážnou nemoc, takže spolupracujeme s lékaři, sledujeme CT a necháváme na nich, aby oni sami na základě zdravotního stavu dotyčného postupně vysazovali léky tak, jak nemoc ustupuje. I u nás léčení trvá delší dobu.

  62. Barbora Kozubkova

    Dobrý den pane Poloku,

    Už tři roky trpím na bolesti zad, v křížové oblasti. mám za sebou rehabilitace, cvičení, magnetickou rezonanci (mírně vyhřezlá plotýnka v dolní části zad)cvičením bolesti načas ustaly, ale
    Po porodu syna (8 měsíců) se vše rapidně zhoršilo. Cvičím na pánevní dno, chodím na rehabilitace, občas mám pocit, že se to konečně lepší, ale pak zase přijdou velké bolesti.
    Můžete mi prosím poradit?
    Děkuji a přeji pěkný den
    Barbora (narození 30.1.82)

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Báro
      Vaše osobnost je taková zvláštní směs ráznosti, kritičnosti, potřeby ujmout se vedení a zároveň velké citlivosti a citové lability, která vede nakonec do nerozhodnosti… Vaše zrození v sobě nese jistý konflikt s autoritami. Často se snažíte dáváte, investujete do vztahu a nic se vám z něj nevrací, proč? Co děláte špatně? V pochopení a vyřešení tohoto problému je i prostor pro vaše uzdravení.
      Vždy, když se výše popsané problémy ve vašem životě nějak vyhrotí, pak vždy znovu a znovu vytvoříte prostor pro zhoršení stavu vašich zad. V situacích, které svým životem vytváříte a vnímáte je jako velký tlak na vás, jako důsledek přichází bolesti zad. Problémy ve vašem životě vznikají nejvíce tak, že nevíte, jak vlastně emočně tvořit úctu a pak, jak ji do svého života správně dát.
      Když se podíváte zpětně, asi uvidíte, že bolesti zad jsou vázány na určitá zátěžová období ve vašem životním běhu. Spouštěčem může ve vašem případě být problém s některým z rodičů, partnerem, anebo autoritou třeba v práci.
      Situaci lze vyřešit tak, že pochopíte, jak jste vy, od dětství chápala a uchopovala úctu k sobě, k rodičům, vrstevníkům. Můžete se dívat, kde ve vašem chápání úcty jsou momenty, kdy se vám vytrácí schopnost sebe a druhé vnímat v ceně a s tolerancí a tam hledat jiná řešení, která k vnímání v ceně a toleranci povedou.
      Obvykle člověk zpočátku takto neumí pracovat sám a potřebuje pomoci od někoho, kdo rozumí problematice. Asi by bylo vhodné někoho si najít, anebo nám zavolat a domluvit se s námi.
      Touto prací lze váš stav výrazně zlepšit, anebo uzdravit.
      Všichni v sobě, kromě komplikací neseme i silné stránky a dary, ani u vás tomu není jinak. Váš život, vaše prožívání začíná i končí schopností tvořit hojnost a štěstí a radost. Aby toto ale mohlo ve vašem životě dobře fungovat, potřebujete vystoupit z pocitů viny, nejistoty a uzavřenosti. Vaše nemoc se vás snaží tímto směrem vést… ((30.1. 1982, 20, 24/6 219/12 26/8 91/10 2-30/3))

      1. Barbora

        Dobrý den pane Poloku,
        děkuji za Vaši promptní odpověď. Bylo by tedy, prosím, možné se k Vám objednat v týdnu od 11.-15.4. v Brně? děkuji a přeji pěkný víkend. Barbora

        1. Pavel Polok

          Omlouvám se, ale všechny termíny v Brně jsou až do prázdnin obsazeny a nové termíny po prázdninách budu otvírat až podle svých aktivit v Brně. Pokud máte zájem, v kanceláři v Litomyšli volné termíny mám.

  63. Jindra

    Dobrý den, v roce 2015 se nám narodil syn o měsíc a půl dříve než byl termín, cca půl roku se synem jezdíme do FN HK na vyšetření. Po narození mu bylo zjištěno více bílých krvinek. Tento týden byl hospitalizován ve FN kde mu bylo provedeno vyšetření krve a (kostní dřeně dopadlo dobře) a ultrazvukem nebyla nalezena slezina, proto nás čeká ještě další vyšetření. Prosím o radu, pokud by syn slezinu neměl, jestli je nutno ho očkovat tak jak doporučují v nemocnici. Prosím o váš celkový názor na situaci jestli očkovat nebo ne a co by to obnášelo. Předem moc děkuji

    1. Pavel Polok

      Dobrý den
      Funkce krve vyjadřují naši schopnost pečovat o sebe a své potřeby. Narušení funkce krve vždy vyjadřuje, že tato schopnost je nějak narušena. My všichni se rodíme už s nějakým emočním nastavením, někdo stydlivý, jiný průbojný, další třeba trochu konfliktní a toto nastavení nám zůstává po celý život, pokud na sobě nějak nepracujeme.
      Až budete vědět více, mohu vám říct přesněji, kde v emočním nastavení vašeho dítěte je chyba.
      Bez sleziny se dá žít, tělo si umí pomoci a její funkce imunitní a další umí nahradit funkcemi jiných orgánů.
      K očkování, zde lékaři nastavují situaci velmi nešťastně a v neprospěch všech. Očkování je prospěšné, ale lékaři mají nějak problém přiznat, že má svá rizika a že za ně platíme i jistou daň a tím lidi dráždí. Určité promile očkovaných dětí očkování poškodí a tento fakt si lékaři odmítají přiznat. Ale představme si situaci, že by se neočkovalo proti tuberkulóze, černému kašli a podobně. Dětských úmrtí a úmrtí obecně bychom měli řádově mnohonásobně víc, než bez očkování. Takže rozhodně říkám očkovat. A nyní je tu otázka, proti čemu a kdy. To už je na zvážení každého rodiče a můj názor je, že lépe je později, než dříve, kdy se imunitní systém dítěte formuje a vyvíjí.
      Takže na závěr, děti emoční nastavení dědí po rodičích, svoje emoční nastavení skládají, jako skládačku z emočního nastavení předků, především maminky a tatínka, skládají je podle zákonů genetiky. S nemocí dítěte lze pracovat tak, že se pracuje s emočním nastavením rodičů, ti mohou svými emočními změnami dítě velmi ovlivnit. S úspěchem tohoto faktu využíváme při léčení i těch nejtěžších dětských nemocí, jako je leukémie a podobně. Takže, až budete vědět více, můžete nám zavolat a domluvit se na možném léčení, nebo na dalším postupu.

  64. Lenka

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, co způsobuje moje opakované migrény. Trpím na ně již přes deset let. Veškeré léky nezabírají, pouze rozhodí žaludek a střeva. Narodila jsem se 11.1.1977. Děkuji za odpověď.

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Lenko

      Jste velmi, opravdu velmi citlivá žena, která v sobě nese jisté emoční vnitřní konflikty, které neumíte řešit. Tyto emoční konflikty se snažíte řešit čistě rozumově, ale tak je řešit nejde. Pak vám v důsledku toho v životě vzniká velké množství situací, které jsou zdánlivě neřešitelné. Vy se je ale přesto rozumově snažíte vyřešit a tím si migrény tvoříte.
      Ve vašem osobním příběhu se kterým jste přišla na svět je poměrně hodně emočních bloků. Nejvážnější je možná ten ve vztahu k mužům. Neumíte se s nimi domluvit, můžete mít pocit, že vás zraňují, ale neumíte, nebo nechcete od nich odejít. Takto to celé nemá řešení. Často můžete cítit značnou nejistotu sama sebou, svými představami, názory. Zřejmě hodně energie vynakládáte do péče o své blízké, ale oni jaksi nejsou vůbec vděční, vaší péče si necení. Vy se vše snažíte řešit rozumem, ale neumíte vzít v potaz svoji emoční stránku osobnosti, která za všemi vašimi problémy je.
      Všechny půjdou řešit a můžete pochopit, proč se vy a vaši blízcí chovají právě tak, jak se chovají, v tom pochopení najdete prostor pro změny sama sebe, vyřešíte svá vnitřní dilemata a migrény samy ustanou. Máme hodně klientek, kterým se toto povedlo. Obvykle migrény zmizí a už se nikdy neobjeví.
      Jednou, až se naučíte svoji velkou citlivost používat, pak ji velmi oceníte, protože vám umožní žít velmi hezké vztahy v partnerství.

  65. Bára

    Dobrý den, jsem absolventka vašeho letního semináře u Ivančic a byla jsem za vámi i v Litomyšli, protože mě Vaše léčení života opravdu oslovilo. V té souvislosti mám dotaz. Jak se vypořádat s tím, když se předčasně narodí dítě a nemá vyvinuté plicní sklípky? Pamatuji si, že jste říkal, že nemoci dětí do dvou let jsou nemoci rodičů. Dá se takovému dítěti přes rodiče pomoct? Jedná se o dceru manželovi neteře. Holčička je 8 měsíců v nemocnici a čekájí na ventilátor, aby si ji rodiče mohli vzít domů. Lékaři nedávají moc nadějí, že by mohla sama dýchat, rodiče doufají, že se jí to s jejich pomocí podaří Za odpověď předem děkuji a přeji pevné zdraví a štěstí v roce 2016. S pozdravem, Bára

    1. Pavel Polok

      Dobrý den, pro přesnou odpověď bych potřeboval více informací. Důvod, proč plicní sklípky nejsou vyvinuté a křestní jméno a datum holčičky. Problémy s plícemi vyjadřují obecně problémy s realizací inspirace člověka. V tomto případě by se pracovalo s problémy v této oblasti u rodičů. Samotní rodiče si nemusí být nutně vědomi, že takový problém mají. Není nic výjimečného, že klientům psychosomaticky uzdravíme nemoci, které lékaři označili za neléčitelné. Na téma Vztahy a psychosomatika nemocí připravuji v březnu seminář v Brně.

      1. Bára

        Dobrý den, důvod, proč se plicní sklípky nevyvinuly, souvisí s předčasným porodem (pátý měsíc těhotenství). Holčička se jmenuje Sára a narodila se 11.05.2015. Předem děkuji. S pozdravem, Bára

        1. Pavel Polok

          Dobrý den

          Všichni sem do tohoto světa přijdeme s nějakým příběhem, s nějakým cílem. Vaše dcera je velmi zajímavé zrození a v realizaci jejího příběhu je pro ni tento způsob vstupu do života důležitým. Nese v sobě zajímavé poselství, ale sama jej bude jednou v sobě objevovat a zkušenosti s jejím raným omezení jí v tomto budou jednou prospěšné, bude z nich čerpat. Přijměte proto tento stav a nebojujte s ním, berte jej, jako pro dceru velmi cenný. Tím paradoxně vytvoříte prostor pro změnu. Možná to z prvního pohledu logické moc není, ale vnitřní logiku to má hlubokou. A je v tom postoji jistá pokora před volbami vaší malé dcery.
          Nicméně, všichni rodiče chtějí, aby jejich děti prosperovaly a je to v naprostém pořádku, jen je u toho potřeba své děti respektovat. Myslím, že můžeme dceři pomoci. Její příběh je součástí příběhů vás a vašeho manžela, vychází z nich. Pokud uzdravíme tyto příběhy, uzdraví se i příběh její. Mohu pracovat s vámi, nebo s manželem. Uzdravení vašeho příběhu povede k uzdravení postižení dcery, nebo k jejímu výraznému zlepšení. Budete li chtít, zavolejte mi, nebo mi pošlete sms a já se ozvu, až budu mít čas.

          1. Bara

            Dobry den, jsem technicky antitalent a nejde mi vlozit novy dotaz. Tak to zkousim takto. Lze prosim prostrednictvim mne (dcery 9.8.1972) pomoct otci (22.3.1945), ktery trpi nelecenou schizofrenii? Za odppved predem dekuji. Bara

  66. Hana

    Dobrý den,
    potkala jsem na jedne terapii slečnu, ktera mi na vás dala kontakt, a říkala že jezdíte jednou za měsíc i do Brna, je to tak? Děkuji za odpověď

    1. Pavel Polok

      Dobrý den,
      Jezdím do Brna mimo jiné každý čtvrtek, protože tam mám přednášku a seminář. Před přednáškou se ke mně mohou lidé objednat na osobní konzultaci. Kancelář mám na Josefské 15, vedle obchodního domu Letmo, naproti vlakovému nádraží.

      1. Vanda Křivánková

        Dobrý den pane POloku , prosím stále jezdíte do Brna? Pokud ano, můžete mi prosím zda-li termíny čtvrtky platí, a jak je možno se objednat? Děkuji Vanda Křivánková

        1. Pavel Polok

          Dobrý den

          V Brně jsem nyní v úterý a ve čtvrtek a je možné se ke mně objednat na 12:30 až 13:00. Objednat se můžete telefonicky na moje číslo 739 374 481. Je ale obtížné se mi dovolat, tak pokud se vám to nepodaří, pošlete mi sms a já se vám ozvu. Kancelář mám na Josefské 15 v prvním patře.

  67. Jana

    Dobrý den Polokovi,
    prosím Vás, je možné se k Vám na sezení objednat i v sobotu?Bohužel jsem teď nastoupila do práce a zatím mě nejspíše ve všední dny neuvolní.Děkuji Jana

    1. Pavel Polok

      Dobrý den,
      bohužel o sobotách a nedělích míváme kurzy a taky potřebujeme mít volno, takže osobní konzultace v sobotu a neděli neděláme. Je ale možné se s námi ve výjimečných případech domluvit ve státních svátcích.
      V některých firmách účtárna vezme návštěvu u nás, jako návštěvu lékaře, i to je možné si zjistit. Na razítku máme Poradenství v oblasti zdraví a vztahů, takže nás berou, jako „alternativního lékaře“.

  68. Katka

    Dobrý den Pavle,
    velice mne trápí, že moje 13letá dcera si od malinka kouše nehty, občas i kůži kolem nehtů až do krve. Příčina bude ve mě, protože krátkodobé období, kdy přestala třeba na týden bylo vždy, když nebyla doma (tábor, u táty apod.) Rozváděla jsem se, když jí byl 1 rok, k tátovi jezdí pravidelně každý druhý víkend a mají myslím dobrý vztah. Já jsem měla velmi obtížné rané dětství, kdy jsem zastávala roli rozhodčího, nebo spíš spojky mezi otcem a matkou v neustálých hádkách, které vrcholily i fyzickým napadáním mezi nimi. Nesu si tohle břímě s sebou a dceři jsem dávala myslím málo mateřského citu, který v sobě teprve hledám. Myslíte, že to může být důvod našeho problému? Jak z toho ven?

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Katko,
      Problém je skutečně v rodinném zázemí dcery a v pocitu, který z něj dcera má. Kousání nehtů říká o člověku, že by se potřeboval nějak v komunikaci bránit, hájit si hranice, ale že si to neumí dovolit, neumí použít drápky na obhajobu svého života, nedovolí si to, nebo je používá nějak neúčinně a tak mu drápky, nehty nenáleží a okouše si je. A kouše si je, protože vnitřně žije stres, či nespokojenost, zkrátka frustraci z toho, že si neumí podržet hranice tak, jak by potřeboval. V žádném případě nelze dítě za kousání nehtů kárat, neb to situaci obvykle ještě výrazně zhorší.
      A je to skutečně důsledek vašeho dětství. Běžně umíme své děti postavit jen do rolí, které jsme my sami měli jako děti před svými rodiči. Podle toho, co píšete vaše dětství nebylo o nějaké vaší ceně, kterou by rodiče vnímali. Vy jste tam byla pro rodiče, aby byli schopní spolu alespoň trochu existovat.
      A i tento příběh jste zopakovala, rodiče vám neukázali, jak vypadá a jak se žije funkční vztah. Nemůžete to umět. Najdete si partnera z podobného chovu, z podobného prostředí, jako jste vy a destrukci vašich a jeho rodičů zopakujete, včetně všech mechanismů obviňování a nespolupráce v partnerství.
      Co s tím? Vše se dá změnit a často ke mně chodí lidé, kteří mají rozbité životy až tehdy, když vidí dopad na jejich děti. Jak změnit? Pochopit svoji roli ve vztahu k rodičům, pochopit svoji roli v rozvodu rodičů, pochopit svoji roli ve svém rozvodu, pochopit svoji roli dítěte a všechny tyto role díky pochopení změnit. Je to hodně práce? Ano je, a potřebujete vedení, a nějaký čas na sobě a svých postojích pracovat. Ale sama si musíte odpovědět na otázku, stojí vám váš život za ten pokus? Chcete žít jinak? Stojí vám za to život vašeho dítěte? Ten problém je tak rozsáhlý, že jej nelze tady, na tomto fóru ve zkratce popsat tak, aby se malé ulevilo.
      Nikdo ze zúčastněných, (maminka, táta, vy, partner), není ani špatný a ani vinen. Jen všichni, každý sám za sebe a každý svým způsobem nerozumí tomu, jak tvořit život spoluprací, a ne odmítáním. Jen všichni a každý sám za sebe nechápou, jak vlastně v situacích denního života sebe a druhé cenit tak, aby spolupráce vůbec byla možná. A to je potřeba se naučit, abyste problém, který žili vaši, který nyní žijete vy, abyste jej jen mechanicky nepředala dceři.
      Nicméně, možná nyní lépe můžete chápat své rodiče, byli nějak podobně nešťastní, nějak podobně frustrovaní díky jejich neshodám, jako vy nyní díky svému rozchodu. Snadněji můžete přijmout jejich jednání k vám, které v mnoha ohledech nebylo hezké a mluvit o něm se svými rodiči s pochopením. Můžete jim říct, že dřív jste je za jejich chování velmi soudila a že vás bolelo a že nyní jim lépe rozumíte, protože i vy prožíváte vztahy podobně, jako oni a i vy se k dceři chováte nějak podobně a tak je už neviníte.
      Mluvení je lék a velmi uzdravuje stará zranění, díky kterým a pak i my dál zraňujeme. Mluvením s rodiči můžete svá zranění vyléčit a pak už nebudete tolik zraňovat dceru a ta by s kousáním nehtů mohla postupně přestat. V tomto případě se učíte přijmout jednání rodičů a díky nesouzení si můžete zpětně dát před rodiči hranice, které jste si v dětství nikdy nedala. Zpětně můžete dosáhnout uznání a ocenění rodičů za svoji roli. To vše díky propojení své role rodiče a jejich rolí rodičů. Tak, jak vám se bude ulevovat ve vaší rolích, ve vaši roli dítěte, tak se postupně bude ulevovat i dceři, v její dětské roli a postupně si sama nehty přestane kousat.

  69. Zdenka Stiburkova

    Pne Poloku.
    Prosím o radu,po velkém stresu,nemoci nezhobném nádor,nakonec i rozvodu, mne přetrvává nespavost a vitilig,15l se snažím všemožně se vyléčit ale marně,Zdenka 8. 8 1952 budu vděčná za Váš názor moc děkuji Stiburkova

    1. Pavel Polok

      Co říct, co napsat…. Všichni se narodíme s nějakým programem. Když jsme počati, a vajíčko se začne dělit, připomíná to semínko, které právě začalo klíčit. V semínku jsou programy, které budou ovlivňovat celý život rostliny.
      I v právě počatém plodu jsou tyto programy. Programy, na kterých usilovně pracovalo mnoho generací našich předků, programy nejen pro fyzický vývoj, fyzickou konstituci a zdraví, ale i programy, které definují náš charakter. Programy, které nakonec vychází z charakteru našich rodičů.
      A zpátky k rostlině, ne každé semínko padne na úrodnou půdu, prostě nemá „štěstí“, některé padne pod stromy, kde není dost světla a rostlina pak pod nimi živoří, jiné padne na skálu, na které je pak pro rostlinu obtížné přežít.
      I my lidé to máme podobné, ne každá doba je příznivá, ne každá rodina optimální.
      A květina, ať má jakýkoli genetický potenciál, ať dopadne na jakékoli místo, tak ta květina se snaží uspět, vyrůst, přežít a mít potomky, snaží se užít si svoji existenci, seč je to možné.
      A tak bychom to měli mít i mi lidé, přes velmi nepříznivé zrození, přes velmi nepříznivé dětství bychom se měli snažit. Mohou nás okolnosti našeho zrození a pak našich životů zdeptat, můžeme zmalomyslnět, můžeme se trvale zranit a stát se trvalo velmi destruktivními ve svých životech, aniž bychom to věděli, a přesto stále máme možnost, jako ta květina usilovat i přes nepřízeň o to, abychom uspěli.
      Vaše zrození je nepříznivé, bez lásky, bez schopnosti cenit, s velkým množstvím despektu. S velmi intenzivním emočním prožíváním. Vše zrození říká, že ve svém životě budete začínat několikrát úplně od začátku. A přes to všechno stále máte šanci uspět. A přesto, vaše zrození vám vytváří v druhé půlce života prostor pro úspěch, úspěch, který ale budete muset vytvořit vy sama změnou sebe sama. A vše zrození obsahuje velkou odvahu i sílu, aby se vám to mohlo povést.
      Nyní prakticky, naše nemoci jsou naši rádci, nemocné je naše tělo, my jsme udělali ve svém prožívání, ve svých reakcích na okolní realitu chyby a tak máme nemocné tělo… Za naše nemoci nikdy nemohou druzí!
      Nádory vždy říkají, že si nevíme rady s jednáním druhých na náš úkor, že je neumíme zastavit a pak se ale velmi zlobíme na ty, jež nám v našich představách ublížili. Ale podívejte se ještě jednou na předcházející větu. My neumíme!!!
      Vitiligo a nespavost pak může být logickým důsledkem, Vitiligo říká, vadí mi radost druhých, jejich hravost, jejich smích, jejich úspěch, protože mu nerozumím, protože já jej nemám, protože jsem nešťastná. Nespavost pak říká, že nějak ve svém životě trpím tím, co jsem žila a žiji, že se s tím neumím vyrovnat, že to na mne vytváří pocit tlaku, že si tím, že se neumím vyrovnat s tím, co žiji v sobě pocit tlaku vytvářím zcela sama.
      Je potřeba hodně vědět, aby bylo možné z takového života vystoupit, aby jej bylo možné změnit. A možné to je a vše potřebné pro to jste si do vínku dala. Je potřeba hodně práce na sobě a svých postojích. Nejtěžším problémem asi je ve vašem případě představa bezcennosti, čehokoli, čím jste, čehokoli, co jste prožila, kohokoli ve vašem životě. Až z této představy vystoupíte, a až vyléčíte trvalá emoční zranění, která jste si použitím této představy přivodila, pak můžete ještě ve svém životě najít zase zdraví, vitalitu, spánek a nakonec i pocity radosti a štěstí.
      Možná pro začátek, ale jen pro začátek byste mohla zkusit nastartovat svůj život pomocí homeopatie. Petra, pokud ji zavoláte vám vše vysvětlí, (tel: 732 532 444).
      Moc vám ve vašem životě držím pěsti, můžete jej udělat mnohem hezčí, ale budete muset vynaložit poměrně hodně energie a přehodnotit hodně představa a názorů na to co jste prožila. Budete pro začátek potřebovat někoho, jako jsme my s Petrou, kdo by vás vedl.

  70. Petr

    Dobrý den,
    je možné se objednat do Pardubic i k panu Polokoví? Pokud ano, prosím, napište v které dny Děkuji Petr

      1. Jana

        Dobrý večer je možné léčit schizofrenií a vyléčit, syn onemocněl ve 24 letech
        Je zvládnutá léky a pracuje děkuji Jana

        1. Pavel Polok

          Dobrý den

          Schizofrenie je natolik specifická nemoc, že je potřeba posuzovat ji případ od případu. A pacient sám musí léčení chtít, protože ani pro něj není obvykle léčení snadné. Se schizofrenií pomáháme a výsledky míváme. V tomto případě je potřeba spolupracovat s lékaři.

  71. Jana

    Dobrý den,
    je skvělé.že máte kancelář v Pardubicích.Je to pro mě z hlediska dostupnosti příjemnější.Doufám, že se časem i v Pardubicích budou občas konat nějaké semináře. Mějte se hezky a hodně štěstí přeje Jana

  72. Hana-Jana Ferklová

    Ahoj Pavle,
    posílám pěkný pozdrav a prosím o radu, jak se léčí flebotromboza.
    Jedná se o poranění levé nohy, kdy po sundání sádry přestanou fungovat chlopně,
    krev se nevrací zpět nahoru (zůstává prý v noze) a pacient musí do konce života nosit
    gumovou punčochu po celé délce nohy.
    Jak se zbavit punčochy, když doktor řekne: Již napořád-nelze léčit !
    Pacient je Milan 24.8.1960. Děkuji za odpověď a těším se na setkání.

    1. Pavel Polok

      Ahoj Jano

      Hluboká žilní trombóza je stav, kdy se z nějaké příčiny vytvoří uvnitř žíly krevní sraženina (trombus), která žilní řečiště úplně nebo částečně ucpe. Je to nebezpečné onemocnění, které může člověka ohrozit na životě. K tomu, aby sádra způsobila popsaný stav, musí dotyčný mít nějakou dispozici, která by měla být lékaři indikována. U dispozic leze psychosomatický podtext téměř vždy najít.
      Když se Dívám na Milana, je zvláštní směsicí velké citlivosti a velké vnitřní síly a bojovnosti. Jeho úkolem v tomto životě je umět se otevřít a přestat bojovat. Jeho vize boje ale může být velmi silná a nemusí si jí být vědom. Boj je veden v oblasti; mám právo na svůj život podle svých představ… Milan si neumí správně nastavit hranice, neumí se postavit bezohlednosti druhých, vnitřně se velmi bouří a pak se sám může stávat nevrlým a bezohledným… Je to nastavení dlouhodobé, dá se říci celoživotní a dlouho se nějak vyvíjelo do větší a větší vnitřní destrukce a nešťastnosti. To že se toto Milanovi stalo v důsledku zlomeniny, říká, že tromb vznikl v důsledku nějaké životní události, se kterou se neuměl vyrovnat, protože žije popsaným schématem.
      Boj není špatná taktika, může nám dát velkou sílu, ale tady jako by byl veden z pozice, kdy má dotyčný pocit, že není možné uspět, částečně se za svůj boj i vnitřně obviňuje. Pak padá do boje s pocitem křivdy anebo s pocitem zášti a ten způsobí chronickou nemoc, protože i ten boj sám je nyní již chronický.
      Pokud bude chtít lépe svůj boj pochopit a změnit jej, uzdraví se.

  73. alena pečerova

    Dobrý den pane Poloku,
    byla jsem na Vašem kurzu v Ivančicích, velmi mě to oslovilo…. Děkuji.
    Ráda bych se zeptala: hovořil jste, mimo jiné, o mezeře mezi předními zuby, co to znamená když je a když naopak na sebe zuby tlačí příp. se kříží…Nemohu se rozpomenout, jak to bylo a stále mi ta informace poletuje hlavou. Děkuji za osvětlení. Krásné dny. Alena

    1. Pavel Polok

      Dobrý den
      Mezera mezi horními jedničkami o člověku říká, že si ve vztahu s partnerem potřebuje ve svých představách držet odstup. Častěji mají lidé přední horní jedničky na sebe natlačené tak, že se vyvrací. V tomto případě mají lidé představy o partnerských vztazích takové, že to vede k boji o prostor a realizaci partnerů ve vztahu. Často jedna jednička překrývá druhou, pak ten partner, jehož zub překrývá zub partnera je v představách dotyčného dominantní. Pravá jednička je zub muže a levá zub ženy. Takže, překrývá li levá jednička pravou, tak pro muže i ženu je to zpráva, moje představy o vztahu jsou takové, že mám potřebu vytvářet vztah, ve kterém bude žena dominovat muži. Spodní jedničky ukazují na to, jak jsme svoje představy zrealizovali, ukazují na realitu. Pokud zuby srovnáme rovnátky, pak svoji vypovídací schopnost ztratily.

  74. Bára

    Dobrý den,
    snažíme se s manželem o miminko (od podzimu 2013), zatím bezúspěšně. Už roky mě provází sny a v meditacích obrazy z minulých životů, prožívám v nich opakované potraty ve vysokém stupni těhotenství, v jiných obrazech mi zase v různých časových období z rukou vytrhnou dítě, či jsem sama jejich tyranem. I když pravidelně odpouštím a snažím se na sobě pracovat, stále mě tyto myšlenky provází. Myslím, že občas velmi citlivě vnímám energie kolem sebe a také se mi stalo, že jsem nedávno začala menstruačně krvácet v době, kdy v mém okolí muž ubližoval těhotné ženě (to jsem se dozvěděla až poté). Myslím, že si s sebou v tomto ohledu nesu karmický uzel, který se mi nedaří rozvázat. Nenapadá Vás prosím nějaká rada?
    Já 24.4.1990, manžel 6.2.1984. Moc děkuji, Bára

    1. Pavel Polok

      Vážená Báro
      Všichni si do stávajícího života přineseme výsledky svých předcházejících existencí. A ty výsledky jsou vždy znovu a znovu v každém životě startovány, aby mohly být znovu a znovu žity, dokud nenajdeme řešení, které nás dělá šťastnými. Vždy jsme v každém novém životě při početí a pak v dětství znovu a znovu definováni tak, abychom mohli navázat na svoje předcházející existence. Pracovat má smysl jen s tím, čím jsme právě nyní, zde lze najít potřebné řešení.
      Jaká tedy jste? Jak jste právě v tomto zrození definována? Především Laskavá, se snahou milovat své blízké. Ale také nejistá sama sebou a mnoho pocitů a emocí v sobě uzavíráte. Pak ale máte problém se prosadit, prosadit si své představy o svém životě, svém projevu. Stejné nastavení má partner, je také především laskavý, s neschopností si prosadit své představy. Laskavost je vám oběma vlastní, protože jste oba velmi citliví. Vy, když se vám nedaří dosáhnout svých představ o tom, co byste chtěla žít, reagujete velmi emočně, nevolí, vztekem, zoufalstvím. Svoje emoce spíše skrýváte a tady je problém.
      Schopnost počít a úspěšně donosit dítě vyjadřuje schopnost partnerů tvořit si svůj svět podle svých představ. Vše ve fyzické rovině naší existence je nějak nejdříve definováno v rovině emoční. Ale u vás obou je právě ta schopnost tvořit si svůj svět v některých oblastech vašich životů vážně narušena.
      Může to být ve vztahu k některému z rodičů, k vrstevníkům, nebo někdy i s partnerem, k sobě navzájem můžete vnímat značnou podřízenost.
      Toto emoční nastavení máte společné, to vás k sobě i přitáhlo a toto nastavení je potřeba změnit. Vzniklo a bylo formováno v dětství, kdy vám byly nevhodným způsobem dávány hranice, kdy vám nebyl dán dostatečný prostor na váš emoční projev, kdy ti, co vás vychovávali vás nějak potlačovali. Nejčastěji se toto děje tak, že rodič má právo na negativní i pozitivní emoce, na jakýkoli emoční projev, ale dítě je neustále za svůj emoční projev hodnoceno. Rodič má právo na nedokonalosti charakteru a na neúspěchy, ale dítě je velmi tvrdě hodnoceno, když projeví charakterovou vadu, nedostatek, či, když má nějaký neúspěch. Často jsou ve hře i spory rodičů navzájem, nebo když se jeden z rodičů chová nějak destruujícím způsobem a druhý rodič jej krutě soudí a neumí hledat řešení, protože má pocit, že řešení není možné najít.
      Báro, potřebujete oba svoji roli v dětství zrovnoprávnit a pochopit obviňování, kterého jste byli svědky. Pak budete moci i se svou laskavostí jít životem jako rovnoprávní lidé, kteří umí respektovat druhé a kteří mají sebevědomí takové, že je druzí respektují bez toho, že byste si respekt museli vynutit. To je oblast, ve které potřebujete na sobě zapracovat. Máme mnoho případů, kdy se párům podařilo počít a porodit zdravé dítě, i když diagnózy lékařů byly velmi nepříznivé, právě díky takovéto práci na svém emočním nastavení, díky zrovnoprávnění.
      Změny, které potřebujete udělat, které jsem vám zde nastínil nejsou snadné a potřebujete pochopit poměrně hodně souvislostí, a tak by bylo dobré, aby jste si v místě bydliště našli někoho, kdo umí pracovat tak, jako my, anebo abyste přijeli, alespoň jeden z vás k nám, kde vám vše potřebné pomůžeme pochopit.
      Jste krásně mladí a pro změny dobře vybavení, oba. Stojí vám za to své emoční nastavení opravit, můžete pak prožít velmi zajímavé životy, které vlastně máte ještě před sebou.

  75. Stáňa

    Dobrý den,
    chtěla bych Vás poprosit o odpověď na můj dotaz. Máme zdravého 8 měsíčního syna, jenom ho od narození trápí ucpaný slzný kanálek na pravém oku. Očičko mu slzí, někdy se v koutku objeví i hnis, má ho stále podrážděné. Byli jsme již 3x na proplachu očička, ale stejně to nepomohlo. Při pročítání Vašich stránek jsem vyčetla, že takto malé děti žijí pocity svých rodičů. Jak bych mu prosím mohla pomoci? Děkuji moc. Stáňa

    1. Pavel Polok

      Vše ve fyzické rovině nějak vyjadřuje děje v rovině mentální. Oči vyjadřují náš hodnotící pohled na sebe, druhé, na to co žijeme, přítomnost i budoucnost. Pokud v našem hodnotícím pohledu není něco v pořádku, mohou se objevit potíže v této oblasti. Pravé oko vyjadřuje rozumový mužský pohled a pohled na muže, levé oko vyjadřuje emoční ženský pohled a pohled na ženy. Zde to vypadá na problém s mužským pohledem na svět nebo s pohledem na nějakého muže. Reagujeme li v tomto pohledu pocity ponížení, potlačení osobnosti, nešťastností, pak se mohou objevovat záněty slzotvorných cest a problémy, které popisujete.
      Ten problém, který popisuji, který vyjadřuje očičko vašeho dítěte, ten musíte nést v sobě vy rodiče, jeden z vás, nebo oba.
      Vaše dítě vás nutí hledat jiné reakce, něž ty, které jsem uvedl. Často je tím vyjádřen problém jednoho z vás s jedním z rodičů, který nějak popírá vaši cenu, jako člověka, vaši hodnotu, vaše právo na váš život a vaše rozhodnutí, problém se kterým si neumíte poradit. Naše děti nás takto často vedou si naše problémy dořešit. A prosím vás, pokud tyto souvislosti ve svém životě skutečně uvidíte, nejsou na místě žádné pocity viny. Všichni, úplně všichni jsme se sem přišli učit, úplně všichni máme své karmické uzly, kterým moc nerozumíme a které někdy rozmotáváme bolestně a dlouho. Pokud uvedený problém skutečně ve svém životě vidíte, vyhledejte odborníka, někoho, kdo umí to, co umíme i my, nebo si zajděte za psychologem. Všechny tyto naše problémy mají překvapivě snadná řešení, které my sami ale neumíme obvykle vidět a najít. A uleví se všem zúčastněným, i těm, kteří vás popírají, ani jim ta situace není příjemná. Zde váš problém takto řešit nelze, ptz je potřeba pracovat s konkrétními životními situacemi.

  76. Franková Barbora

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat z čeho pramení opakující se záněty močového měchýře. Trpím tím cca 3-4roky lékaři nasazují ATB ale po měsíci se to objeví vždy znovu. Začalo to v době kdy nám rodiče oznámili že se budou rozvádět. Co dělat abych tímto problémem netrpěla? Moc Vám děkuji za radu Barbora

    1. Pavel Polok

      Dobrý den Báro

      Svoje nemoci si způsobujeme především svými emocemi. Záněty močového měchýře se psychosomaticky léčí poměrně velmi dobře, rychle a trvale, to znamená, že už se pak nevracejí, pokud pochopíme, jaké emoce je tvoří a jak z nich vystoupit, jak je přestat používat.
      Na to, abychom onemocněli tímto onemocněním, musíme se někde dostat do konfliktu, cítit se v právu a svoje právo neobhájit. Na tuto situaci pak reagovat zklamáním, sebezklamáním, vztekem, či zlobou, nebo lítostí. Někdy to zklamání a vztek v člověku zůstane na trvalo, nejde se jej zbavit, ptz situací byl zasažen dotyčný příliš. Pak se nemoc stane více méně chronickou a objeví se vždy po nějakém podnětu, ať už fyzickém, třeba prochladnutí, nebo psychickém, kdy nám něco to, co nás bolí připomene, nebo kdy se nám sice v mnohem menší intenzitě, ale stane někde něco podobného, neobhájíme se a s pocitem v právu reagujeme emočně podobně.
      Je možné, že tyto pocity skutečně nějak zažíváte díky rozvádění se rodičů. Co s tím? Zamyslete se, proč emočně reagujete právě tak, jak reagujete. Nereagujete nějakou formou zloby, nebo nešťastnosti, díky které se vaši rozvádí? Rozhlédněte se kolem sebe, není to nic výjimečného, to, co se vám stalo. Lidé se nyní rozvádí často, ptz jsme ekonomicky soběstačnější a tak je to možné. Ale vše se musíme naučit, i rozcházet se a dělit se. Neumíme to a na to narážíme. Tyto situace sice mohou být nějak tíživé, a zasahující, ptz nám mohou hodně brát, ale zklamání a sebezklamání je čistě pasivní pocit, který vám neumožní uspět a ani situaci změnit.
      Učte se, že si vždy můžete jít za svými sny, jen je potřeba vědět jak. Nevěřila byste, jak jsou lidé u mne v kanceláři překvapení, jak snadné to někdy je, vyřešit situace, které se nám zdají naprosto bezvýchodné. A to je i způsob, jak časté záněty močového měchýře, močových cest a mykózy léčíme.

  77. Michal

    Ahoj jsem Váš klient a mám dotaz-byl jsem se synem na kontrole na alergologii.Syn Dominik narozen 1.9.2000 je asi od 5 let alergik téměř na vše peří ,plísně,roztoče,psi,kočky,trávy,pyly…
    Bere pravidelně zyrtec,má 2krát denně dýchat symbicor.Rok co na sobě pracuji, tak téměř přestal užívat dýchání,problémy nemá,dokonce hraje závodně fotbal-stíha v pohodě, akorát má ekzém na nohách na nártu a prstech.Doktorka mu dělala testy na alergii po pěti letech a vysledky jsou nepatrně lepší.Téměř nás nutila užívat dychání pravidelně,neb má podle měření chronický zánět průdušek.Nakonec nám řekla a to je moje otázka-alergikem Váš syn zůstane do konce života,nikdy se jí nezbaví je potřeba brát léky.Váš názor?Děkuji Svoboda Michal 6.1.1977

    1. Pavel Polok

      Michale
      Jsme velmi složité bytosti. Rodíme se do značné míry definováni ve svých schopnostech, a charakterových vlastnostech. Rodiče pak naše schopnosti a dovednosti uchopí a dál rozvíjí. Rodíme se i s určitou schopnosti udržet fyzické zdraví a v dětství mohou tuto schopnost rodiče velmi ovlivnit.
      Tvůj syn je silná osobnost. Má své cíle, své plány a sny a chce je realizovat, stejně jako ty. Zároveň je ale velmi zodpovědný a velmi citlivý. A při skládání těchto tří vnitřních aspektů osobnosti může vzniknout poměrně mnoho vnitřních konfliktů, pokud není správně uchopeno jeho sebehodnocení.
      Může se stát, že se jeho potřeby dostanou do konfliktu s potřebami jeho blízkých, tebe, manželky, prarodičů. Jak se má rozhodnout? Potřebuje si jít za svým snem, ale je zodpovědný a velmi citlivý, potřebuje mít i pocit, že druhým tím, že si jde za svým snem, neubližuje. Toto se mu nedaří složit.
      Chronický zánět průdušek říká, že má chronický konflikt v oblasti, realizovat své sny, a ublížit tím druhým, nebo nerealizovat své sny a ublížit tím sobě. Potřebuje najít jiný emoční pohled na život, aby v něm toto dilema nevznikalo.
      Ekzém na nohách říká, že má problém v komunikaci v první čakře, to je v oblasti realizace svých představ o svém životě. Že je v této oblasti v komunikaci nějak oslabený, že vnitřně bojuje, že se v této oblasti cítí ohrožený, a tak říká mnohem méně, než by chtěla a potřeboval. Že v této oblasti neumí použít lásku k sobě a druhým správně, protože je asi v této oblasti nějak obviňován a tak se cítí vinen.
      Myslím, že těmi projevy je přesně vyjádřeno vaše rodinné dilema, být poslušným, ale nerealizovaným dítětem, anebo najít rovnocennost s rodičem a být za to krutě obviněn. To je to téma, které v sobě nese, se kterým se narodil a které máte vy rodiče vyřešit, anebo které má vyřešit on. Až najdete řešení, ve kterém bude láska a radost, jeho problémy postupně odezní, dříve ne.
      A co jde, či nejde vyléčit? Nenechte se lékaři deprimovat. Vždy, když se u nás někdo uzdraví, řeknou, tělo je velmi složité a my lékaři ještě nevíme dost, tak se to prostě stává. Lékaři říkali, Aids je smrtelná a neléčitelná a najednou se objevují stále častěji lékařsky sledovaná a potvrzená spontánní uzdravení jedinců, kteří ani nebyli řádně léčeni… Tělo má svoje schopnosti nemocí vyjádřit svůj emoční rozměr, ale pokud se emoční rozměr změní, tělo jej následuje a má schopnost jej vyjádřit i uzdravením.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *