NĚKOLIK SLOV ÚVODEM …

Tak jako se lékaři a léčitelé zabývají léčením těla, my se zabýváme léčením života. Tak jako lékaři a léčitelé mění vaše bolavá a unavená těla ve zdravá a silná, tak u nás si můžete změnit svůj život, z bolavého a nešťastného na život naplněný, spokojený, plný přátel, lásky a porozumění. Tak jako lékaři léčí vaše tělo, tak u nás si můžete léčit vaše duše a tím i tělo.

PÁR OTÁZEK NA ZAMYŠLENÍ

Co myslíte, můžete si změnit svůj život? A co si pod pojmem „změnit si život“ představíte? Co by jste ve svém životě vlastně chtěli jinak? Jestliže by jste chtěli svůj život změnit, co jste opravdu pro změnu svého života ochotni udělat?

Motto:

Své chyby si nosíme za svými zády. Chyby ostatních vidíme před sebou.

ČÍM SE ZABÝVÁME

Je mnoho lidí, kteří na začátku dospělosti mají celkem jasno, jak si život zorganizují, jak jej prožijí, osobně i profesně. Pak přijde realizace, vlastní život a vystřízlivění. Ať dělají co dělají, stále je něco jinak, něco špatně a jdou od prohry k prohře, od neúspěchu k neúspěchu, od kompromisu ke kompromisu. Nedaří se jim ve vztazích, s partnerem a pak i dětmi, nejsou šťastní a často přichází i nemoci, kterým říkáme civilizační.

Zabýváme se léčením takových lidí, kterých kolem sebe vidíme spousty. Pomáháme jím vyřešit jejich problémy a najít radost a štěstí v jejich životech.

Dále se zabýváme výzkumem rodové psychologie, kde si všímáme, jak funguje přenos pocitových a postojových vzorců jednání z generace na generaci. Zkoumáme, jaké má používání pocitových a postojových vzorců konkrétní důsledky pro životy lidí. Jaké životní výsledky jednotlivé pocitové a postojové vzorce jednání přináší a jak je možné je měnit.

S JAKÝMI PROBLÉMY MŮŽETE PŘIJÍT

  • Nefungující vztahy, problémy s dětmi, problémy s partnery, rodiči a podobně
  • Fyzické nemoci vaše a vašich dětí
  • Když si s vlastním životem nevíte rady a vnímáte jej jako nenaplněný, neuspokojivý, jste nešťastní a nevíte jak z dané situace ven
  • Osobní duchovní růst, nebo chcete-li sami léčit

JAK LÉČÍME

Léčení života – proč tak zvláštní slovní spojení? Co je to nemocné? Život? Ano život. Jsme s manželkou terapeuti, kteří léčí fyzické nemoci a léčíme ty z vás, kteří přijdete s tím, že se vám něco ve vašich životech nedaří. Vás, kterým se nedaří v partnerských vztazích, nerozumíte si s manželem, manželkou, jste rozvedení, nebo sami, nerozumíte si s vlastními dětmi, nebo rodiči, když se vám nedaří obstát v zaměstnání a s přáteli. Všechny vás léčíme stejným způsobem. Jak vás fyzicky nemocné, tak vás, kteří máte nějaký problém s prožíváním svého života, ve kterém vám něco skřípe. Léčíme vám vaše životy.

Jak to, že léčba fyzických nemocí a léčba problémů s prožíváním je stejná? Jednoduše proto, že příčiny jsou jedny a ty samé. Ti, co mají problémy s prožíváním obvykle jen nezašli tak daleko v chybách, které ve svém životě dělají ti, kteří fyzicky onemocněli.

KDE VIDÍME PŘÍČINY NAŠICH NEMOCÍ A ŽIVOTNÍCH PROBLÉMŮ?

V dnešní společnosti jsme vychováváni velmi zvláštním způsobem. Pokud onemocníme, hledáme příčinu své nemoci ve vnějších vlivech a okolnostech, jako jsou znečištěné životní prostředí, potraviny, genetická výbava, atd. Pokud se nám nedaří ve vztazích, pak hledáme příčiny našich problému v lidech okolo nás. Ale slyšeli jste to? Zkuste si předcházející větu přečíst ještě jednou. Co je tam zvláštní? „příčiny našich problémů“, to je to zvláštní. My máme problémy, ať už fyzické, nebo máme problémy se domluvit a viníme z toho okolní svět. A tam je i chyba našeho vnímání světa, našeho uvažování.

Příčiny našich problémů a nemocí si nosíme všichni sami v sobě, včetně reakcí ostatních lidí na nás.

Pak skutečné příčiny našich potíží nemůžeme najít. Hledáme je jinde, než bychom měli. Příčiny svých problémů a nemocí si totiž každý nosí sám v sobě. Proto je stejné i jejich léčení.

Přijdou-li lidé s problémem v prožívání je potřeba jej léčit. Něco v uvažování těchto lidí, v jejich jednání, představách a cítění je špatně a oni nedokáží pochopit, co je špatně. A tak opakují stále stejné chyby a vůbec o tom neví. Mají jen pocit, že narazili na lidi, kteří jim nějak ublížili, nebo ubližují, či je nějak zneužívají. Ale skutečnost je úplně jiná. Oni jen neumí na dotyčné správně reagovat. Neumí s nimi jednat a neví o tom. A tak jsou ti poražení a nešťastní. Jedná se o chyby v prožívání, které jsou stejné, jako u fyzických nemocí. Po léčení si dotyčný své vztahy dokáže prožívat mnohem lépe, je šťastnější, spokojenější a vyrovnanější.

NĚKOLIK PŘÍKLADŮ LÉČENÍ K ZAMYŠLENÍ

Přišla k nám dívka, měla problémy s kolegou v práci. Když si přišla na to, kde v ní byla příčina jejich problémů, proč ji kolega nerespektoval, a až změnila svoje vnitřní postoje a následně své vnější projevy, až se obhájila a kolega se začal chovat korektně, pak se jí, jen jako mimochodem, uzdravila plíseň. Plíseň se kterou roky s lékaři bojovala a která se jí za tu dobu rozšířila po větší části jejího těla. A přestaly se jí dělat afty, kterých se posledních půl roku nemohla zbavit. Pro léčení nebyly použity žádné léky, ani bylinky, stačilo jediné sezení.

Nebo k nám přišel mladý muž. Jeho problémem byla nevěrná žena. Po tříhodinovém sezení, kdy jsme si jenom vykládali, kde v něm byla příčina nevěry jeho ženy, muž odešel a ani nevěděl, že se mu uzdravily hemeroidy, se kterými lékaři šest let nic nepořídili.

Dobrým příkladem může být také mladá žena. V průběhu práce s námi se ji stalo, že onemocněla akutním masivním zánětem močového měchýře. Volala nám večer, měla teplotu přes 38°C, bolesti a připravená antibiotika od lékaře. Vykládali jsme si po telefonu asi půl hodiny. Zjistili jsme, že má vztek na maminku, protože se těžce pohádaly. Ženě se nepodařilo se obhájit, přestože byla v právu. Vysvětlili jsme jí, kde jsou chyby v jejím uvažování a následném jednání. Doporučili jsme jí ještě ten večer mamince zavolat a spor si dořešit. Domluvili jsme se, že pokud jí do rána neklesne teplota, antibiotika začne užívat. Ráno se žena cítila zdravá, bez teploty a bez bolestí. Antibiotika nebylo potřeba nasadit, stačilo pochopit a porozumět celé situaci správným způsobem, negativní emoce se rozplynuly a vážná nemoc přes noc ustoupila.

A nebo obráceně. Přišla žena, která měla boreliozu s bolestmi kloubů. Navržená léčba byla antibiotika v kapačkách. Žena se domluvila s lékařem na třítýdenním odkladu léčby. Při terapii jsme narazili na problematický vztah s dětmi. Během těch tří týdnů si žena svůj vztah k dětem změnila. Děti pomalu začaly dospívat a přestaly ji naprosto respektovat. Žena musela změnit mnoho svých postojů a představ. Za dobu tří týdnů se jí její život změnil. Žena se k dětem začala chovat jinak, dětem se hodně ulevilo a daly to najevo. Jejich vztah měl najednou lidský rozměr, objevila se v něm láska a radost. Krevní testy po třech týdnech ukázaly, že žena je naprosto zdravá. Borelioza je nemoc vyčerpaných lidí. Tato žena se vyčerpala stresem z bolestivých vztahů s dětmi.

Další zajímavý případ byl mladý muž v invalidním důchodu. Příčinou byly jeho potíže s polykáním. Diagnóza lékařů byla nepřítomnost nervových zakončení svalů zajišťujících peristaltiku v polykací trubici. Byl hubený, nešťastný. Při sezení jsme přišli na příčinu, která vězela ve vztazích s jeho tatínkem. Po týdnu nám muž volal, celý šťastný, že hned druhý den mohl jíst. Že sní jídla, která se mu nikdy nepodařila spolknout. Že ruší invalidní důchod. Jak je možné, že polykání začalo fungovat, i když nebyla k dispozici nervová zakončení? Změnily se vnitřní postoje muže, které blokovaly polykání. To stačilo. Stačilo jediné sezení. Aby bylo pochopení úplné a nemoc se případně nevracela, musel pak ještě muž absolvovat 4 další sezení.

Nebo žena, která k nám chodila do ročního kurzu, měla dítě s těžkým astmatem. Několikrát týdně dostával těžké záchvaty, u kterých musela být použita „foukačka“ a kdy toho moc nenaspali. Na čtvrté lekci kurzu se nám svěřila, že od třetí lekce nemělo dítě ani jeden záchvat, celý měsíc. Pochopila, kde v jednání s dítětem dělá chybu a začala s ním jednat jinak. Astmatické záchvaty se už neobjevily.

Není vůbec jednoduché objevit, kde v sobě chybu nosíme, jak ji děláme. Člověk na to spontánně přijít nedokáže a i práce té ženy znamenala, že na kurzu, ke svému zděšení, několikrát zjistila, že je úplně jiná, než si o sobě myslela. Sama byla velmi překvapená a ze začátku s námi docela tvrdě bojovala. Hájila své postoje, které dítěti tak ubližovaly.

Jak je možné, že takovýmto způsobem můžeme léčit? Jak je možné, že se lidé bez jakékoliv zjevné příčiny, bez jakéhokoliv fyzického léčení uzdraví? Nepodávají se jim léky, nepoužívají se bylinky a ani se nepracuje s energií. Odpověď je jednoduchá. Ti lidé se emočně změnili. Přestali myslet a cítit tím způsobem, který vyvolával jejich nemoc nebo nemoc jejich dětí a začali myslet způsobem, který jim neubližoval.

JAK SI MYŠLENÍM VYTVÁŘÍME SVÉ NEMOCI

Jednou jsem při meditaci mohl ve zrychlené podobě vidět, jak může vznikat rakovinný nádor. Viděl jsem, jak dotyčný člověk v konkrétním místě, ve svém těle, svým myšlením hromadí negativní emocionální energii. V daném místě to vyvolávalo značné energetické napětí. Dotyčný ve svém způsobu myšlení nepolevoval a napětí se hromadilo, hromadil jej měsíce. Pak následovala velmi rychlá akce. V okamžiku, kdy napětí přerostlo mez, kterou mohla tkáň v daném místě unést, se během velmi krátké doby nahromaděné napětí „proměnilo, vybilo“ ve zhoubný nádor. Viděl jsem během pěti minut ve zkratce jednu z vazeb mezi myšlením, cítěním a zdravím.

K tomu, abychom mohli pochopit, jak v nás nemoci vznikají, je nutné vazby mezi fyzickým tělem a myšlením a cítěním znát. Myšlení se odehrává v mozku. Své emoce a pocity prožíváme všude ve svém těle. V mozku své emoce a pocity jen registrujeme, ne vždy na vědomé úrovni.

Zde je vhodné dát pár příkladů. Lásku prožíváme v oblasti okolo srdce. Zklamání a strach prožíváme v ledvinách, vztek v močovém měchýři, hněv v játrech a žlučníku, neschopnost radovat se ze života ve slinivce. Schopnost emocionálně zhodnotit prožívané situace u udělat z nich správné emocionální závěry prožíváme v tlustém střevě. Svoje přijetí a nebo nepřijetí situací, do kterých se v životě dostáváme pocitově prožíváme ve svém žaludku. Ženy svoji ženskost, svoji ženskou roli ve vztazích emocionálně a pocitově prožívají v děloze. Muži zase svoji mužskost pocitově prožívají v prostatě. A takto by se dalo pokračovat dál a dál. Jestliže se nám nedaří správně a uspokojivě žít některé z konkrétních oblastí života, pak onemocní příslušný orgán a nebo orgány a části těla související.

Jsou i nemoci, kde neonemocní orgán, ale člověk, jako je třeba mentální anorexie a bulimie. U takto nemocných dívek je to poslední, co by se jim mělo říkat, že by měly jíst. Tam jejich problém vůbec není. Tam je jen projev nemoci. Důvodem je absolutní nepřijetí sebe sama, odmítání se takové, jaká jsem. Vyjádřené odmítáním vyživovat vlastní tělo. Příčina je, ač to zní neuvěřitelně a smutně, vždy v rodinném prostředí. Rodiče nejsou schopni svoje dítě přijmout takové jaké je. Často rodiče nejsou schopni přijmout sami sebe  a ani jeden druhého navzájem. Odmítají přirozenost svého dítěte a snaží se je z vlastní nenaplněnosti utvářet podle svých představ. A pokud dítě jejich představy nenaplňuje, jsou k němu velmi kritičtí. Pak žijí důsledky svých činů v nemoci jejich dítěte. Nejsou si obvykle vůbec vědomi, že by něco dělali špatně, jen jsou nešťastní. Ale v tomto světě se neděje nic samo od sebe. Vše má svoji příčinu! Domnělé vzory v hubených modelkách nemají na dívky téměř žádný vliv. Vše se odehrává v rámci rodiny.

KDE JSOU PŘÍČINY NAŠEHO NEUSPOKOJIVÉHO PROŽÍVÁNÍ ŽIVOTA

Logicky vyvstává otázka, kde se v nás tento způsob prožívání vzal? Saint Exupéry jednou řekl: “všechno co jsme, jsme z dětství“. Myslím, že on tomu opravdu rozuměl a moc hezky to i řekl. Narodíme se s určitými charakterovými vlastnostmi, s určitými vlohami a nedostatky. O tom, jak je budeme žít, zda konstruktivně anebo destruktivně, o tom rozhodnou v období našeho dětství naši rodiče, jejich charakterové vlastnosti a jejich povahové rysy a to, jak je projevují. A překvapivě trochu i dědeček s babičkou, i když je nevídáme.

Pokud se naše děti chytnou party, drog nebo se chovají nějak pro nás nepřijatelně, vždy říkáme, ta společnost, ta parta je hrozná. Ale zase omyl. Jen my rodiče jsme vzorem pro chování, úspěchy či neúspěchy našich dětí. Dítě má tendenci vyhledávat společnost, prostředí se stejným emočním nastavením, jaké vnímá ve vlastní rodině. Lépe je tento princip vidět na týraných dětech. Jestliže je dítě šikanováno ve školce, škole, nebo na internátě, muselo být týráno doma. Tam se naučilo svoji roli člověka, který se musí chovat podřízeně a tím umožní týrání, ubližování. Dítě z harmonické rodiny šikanovat nelze, tuto roli z domácího prostředí nezná, neumí.

Stát se nemocnými umíme všichni léčit sami sebe umíme také všichni.

Svým klientům říkáme: „stav vašeho fyzického těla je jen zrcadlovým odrazem stavu vaši mysli, vašeho emočního a citového prožívání“. Chcete-li se uzdravit, podívejte se, kde žijete emoční destrukci, kde jste dlouhodobě nešťastní, nespokojení, vzteklí, ponížení a změňte to a uzdravíte se. U nás se každý léčí sám. Jen své klienty vedeme. Léčit se umí všichni, jak by ne, když stát se nemocnými umí také všichni.

Náš život, naše prožívání zrcadlí náš vnitřní stav. Když tuto myšlenku dále rozvineme, můžeme říct, že si sami v sobě nosíme chování ostatních lidí směrem k nám. Máme s tímto principem bohaté zkušeností z našich terapií. A ti, kteří jimi prošli si toto dobře uvědomují. Zažili pochopení toho na vlastní kůži.

Jsme zvyklí si vzít prášek a nebo jsme, zvyklí říct, on nebo ona se k nám chová hrozně. Musel jsem, se rozvést, protože manželka byla taková a maková. A přitom si vůbec neuvědomujeme, že příčiny všeho, co žijeme si nosíme v sobě. A jedním z důsledků pak jsou naše fyzické nemoci.

JAKOU ÚLOHU V NAŠEM LÉČENÍ HRAJÍ LÉKAŘI?

Z našeho pohledu se překvapivě dnešní vyspělá a pokročilá lékařská věda proměňuje v danajský dar. Chápe člověka jen jako fyzické tělo a vůbec nevnímá jeho mentální rozměr a vzájemné vazby fyzického těla na něj. Její úspěchy nám paradoxně umožňují žít hůř a hůř. S většími a většími chybami prožívání a cítění, aniž bychom o tom vůbec věděli. Medicína vždy přijde na to, jaký prášek použít, co kde vyříznout a nebo transplantovat. Pak žijeme nešťastněji a nešťastněji a nazýváme to civilizačním syndromem. Je to škoda, protože úspěchy lékařské vědy a zdravotnictví jsou obrovské.

Pro uzdravení potřebujete jen svoje vědomí, tělo a moudrost. Nic jiného.

Pokud k nám tedy přijdou lidé s vážnou fyzickou nemocí, předpokládáme že jsou pod lékařskou kontrolou a s lékaři spolupracují. Někdy nám i hodně pomůže, když nám lékařská věda poskytne kompletní obraz nemoci a mechanismus, jak v našem těle nemoc působí. Je to vlastně zpráva, ze které se dá velmi dobře pochopit, jak asi nemoc vytváříme svým myšlením, cítěním a chováním. V pochopení toho je i nalezení způsobu, jak nemoc vyléčit jen změnou svých postojů.

A tak, když k nám přijdete s jakýmkoli problémem, léčíme vám váš život a léčíme jej stále stejně. Pokud přijdete „jen“ s fyzickou nemocí. Pokud si ji pod našim vedením uzdravíte, dostanete ještě návdavek. V některé oblasti života dokážete prožívat lépe a jste tím pádem ve svém následujícím životě o něco šťastnější a spokojenější a moudřejší. Informace, kterou nemoc nesla byla využita. A tak by to mělo i být. Překvapivě k takovému uzdravení není vůbec nic potřeba. Vůbec nic, stačí jen naše vědomí, naše tělo a moudrost.

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku